Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Jinsei wa gēmudesu XX.

28. října 2017 v 21:16 | Elly - chan ^^ |  Knb a já ^^
Nah, tak jsem něco vytvořila.. :D Snad nezklamu ty, které se těšila na dění v chatce. :C Přeji příjemné počteníčko.
!!!! Také bych chtěla připomenout, že pravděpodobně budu měnit celkový vzhled stránky a pravděpodobně i jméno blogu pod kterým se vyhledává.. :D Nebojte se, oznámím ještě dopředu, kdy se to bude měnit, tak aby jste pak nehledali blog, který již neexistuje <3

Jinsei wa gēmudesu XX.

真実

Akashi Seijuro x Kasuya Elly

"Tohle není nejlepší nápad!" Nadávala jsem, když jsme skoro byli u jeho chatky.
"Proč by nebyl? Chtěla bys být radši se svými spolubydlícími?" Samozřejmě, že jsem ráda, když strávím, co nejméně času s těmi husami. Ale stejně to není dobrý nápad!
"Máš spolubydlící taky!" Vzpomněla jsem si, když tohle téma vytáhl.
"Spí." Odpověděl stroze. Byla jsem připravena znova zaprotestovat, ale bylo pozdě. Stáli jsme před jeho chatkou. "Radši buď potichu, nebo někoho vzbudíš." Poškádlil mě. To nemyslí vážně! Přeskočilo mu?! Měla jsem tušit, že něco není správně, když porušil večerku! Možná proto, že se nechová jako obvykle. Měla jsem již předtím menší tušení, že je zpět. Ten "pravý" Akashi…
"Co teď hodláš udělat?" Zašeptala jsem mu nervózně.
"Musíme se dostat dovnitř, ale potichu." Mrknul na mě a než jsem stačila cokoliv říct, tak otevřel dveře do chatky. Dělá si ze mě srandu?! Vstoupil do chatky a já potichounku za ním. I když jsem se snažila jít co nejtišeji, díky dřevěné podlaze v chatce, každý můj pohyb zapraskal. Nenávidím dřevěné podlahy! Ale Akashimu to vůbec nevadilo. Procházel se po chatce, uklízel svoje věci, zavřel chatku, odepsal někomu na telefonu. Prostě dělal, že se nic neděje. Já jsem stála v koutku blízko dveřím, abych v čas stačila vypadnout, kdyby se někdo náhodou vzbudil. Jsem celá napjatá a vyčkávám na nejhorší situaci, kdy se jeden z jeho spolubydlící vzbudí a já nestačím uskočit ven včas.
Po chvilce se na mě Akashi podíval. Nechápavě zavrtěl hlavou, když mě uviděl v temném koutě celou napnutou jak strunu.
Akashi si mezitím lehl do postele, stále koukajíc na mě. Dělá si ze mě srandu? Na pohodu si lehne do postele, jako by se nic nedělo! Vůbec ho nezajímá, do jaké situace mě dostal! Kdopak by tohle odnesl, kdyby to někdo zjistil? Hm? Pan premiant a dokonalé dítě ze zázračné generace asi ne.
Stála jsem tam a mračila se na něj. Představovala jsem si, jak bych asi dopadla, kdyby se to zjistilo a co bych si vymyslela, abych to tolik neodnesla. Nemůžu se spolehnout, že by se za mě postavil. Nejspíš by si to ještě vychutnával a potopil mě. Ani jsem si nevšimla, že jeden z kluků, co byli na chatce, se začal kroutit a nejspíš se probouzel. Bez přemýšlení jsem urychleně skočila do Akashiho postele a schovala se pod peřinu. Slyšela jsem tichý smích. Naštěstí se ten kluk nevzbudil, pouze něco zamumlal a spál dál.
"Tohle není vůbec vtipný! Co kdyby se vzbudil a uviděl mě?" Zaprskala jsem a prstem ho bodla mezi žebra. Cukl sebou, ale dál se smál.
"Ani by tě neviděl. Udělala jsi rychlý akrobatický skok do postele, že by to nestihl." Smál se mi.
"Ticho buď. Nebyla jiná možnost!" Stáhla jsem si deku z hlavy a naštvaně se na něj podívala. Ve tmě nebylo vidět, jak se tváří, ale stále jsem cítila, jak se mu chvělo tělo smíchy.
"Jestli se nepřestaneš smát, tak odcházím!" Šťouchla jsem do něj ještě jednou. Mnohem silněji. Ucuknul, byla jsem připravená ho ještě jednou šťouchnout, ale stačil mi chytit ruku. Propletl jeho prsty s mými a položil ji na matraci.
Nijak jsem se tomu nebránila, ani on ne. V tichosti jsme leželi proti sobě. Moje srdce až moc na hlas tlouklo. Nic jiného, než tlukot mého srdce jsem neslyšela. To je tak ponižující. Jsem jak nějaká 13letá dívka, co potají šmíruje svojí vysněnou lásku, která ani neví, že dotyčná existuje.
Akashi se ke mně přisunul. Naše ruce byly pod jeho hrudníkem. Byl blízko, až moc. Bohužel jsem neměla možnost se vzdálit, jinak bych vypadla z postele. To by bylo nemilé, aspoň pro jeho spolubydlící a mě.
Druhou rukou mě chytnul kolem boků a přisunul si mě k němu. Prakticky jsem skončila v jeho objetí. Jeho noha zaplula mezi moje, abych se neměla, jak vysmeknout z jeho sevření. Byla jsem v pasti.
"Co hodláš dělat?" Zašeptala jsem. Místo odpovědi mě políbil. Pustil moji ruku a vjel svou do mých vlasů, aby si mě přitáhl ještě blíž. Byla to jako věčnost, než rozpojil náš polibek. Samozřejmě mi to nevadí, ale… dlouho jsme teď válčili spolu. Pravda je, že asi bezdůvodně, ale i tak. Nevím, jestli je tohle správný. Neuběhlo moc hodin od doby, kdy jsem si myslela, že ubrečená Mei je jeho nová přítelkyně.
"Děje se něco?" Polevil svůj stisk, abych se mohla trochu od něj odsunout. Zakroutila jsem hlavou a lehce ho políbila. Znova si mě k sobě přitáhl, mnohem pevněji a blíž než předtím. Ačkoliv si nejsem úplně jistá, zda to je nejlepší nápad, hlavně v chatce plné spících lidí. Ale nebránila jsem se.
Dlouho neotálel a znova mě políbil, mnohem vášnivěji než předtím. Z pozice, kdy jsem byla na boku, jsem se dostala na záda. Akashi hořejší polovinou těla byl nade mnou. Jednou rukou mě stále držel v boku a druhou znova zajel do vlasů. Moje ruce jsem měla na jeho zad. Lehce jsem ho přes látku škrábala.
Svoje polibky přesunul na můj krk, kde mě začal jemně líbat. Dokonce mě i provokativně zlehka kousnul. Na oplátku jsem zase trošku víc zaryla nehty do jeho zad. Cítila jsem, jak se zasmál nad mojí reakcí. Když ho líbání mého krčku přestalo bavit, vrátil se k mým rtům, které znova vášnivě políbil. Nevím proč, ale cítila jsem se krapet zklamaná. Čekala jsem ve svém nitru nejspíš něco víc, kromě líbání. Asi budu divná, jsem v chatce plných spících kluků. Nebo právě možná je to ten důvod, proč jsem čekala víc, kvůli adrenalinu, který mám z téhle situace. Snažila jsem se zahnat tenhle pocit i celkové myšlenky o tomhle.
Akashi si všiml, že jsem myšlenkami jinde. Vrátil se na postel a lehl si na bok. Otočila jsem se také na bok, jako jsem byla předtím. Nejspíš jsem tuhle chvilku zkazila svým úletem myšlenek.
"Promiň…" Omluvila jsem se, stále dávajíc pozor na hlasitost svého hlasu. Zakroutil hlavou a lehce se usmál. Bodlo mě u srdce. Jsem pitomá. Zkazila jsem 100 % tuhle hezkou chvilku. Musím ji nějak napravit… Ale jak? Následně mi v hlavě blesk nápad. Nah, snad to nebude tak trapné, jak si myslím…
Přitulila jsem se k němu a tentokrát jsem ho já vášnivě políbila. Cítila jsem, jak strnul překvapením. Byla jsem dost nervózní, nevím, jak přesně pokračovat dál. V mém nápadu to bylo mnohem lehčí než v realitě. Jednu ruku jsem se rozhodla položit na jeho hrudník a druhej jsem vjela pod jeho tričko. Začala jsem ho hladit po jeho břišních svalech. I on zapojil svoje ruce, dal je tak jako předtím. No… a co teď jako mám dělat?! Znervózněla jsem ještě víc než předtím. Sesbírala jsem všechnu zbylou odvahu a udělala finální tah, aspoň tedy pro mě. Sjela jsem rukou pod jeho kalhoty. Poprvé v životě jsem viděla, jak se Akashi leknul. Opravdu se leknul. Rozpojil náš polibek a zadíval se mi do očí. He? Zdá se mi to, nebo jeho oči blýskají jako kočkovité šelmy? Možná bych měla zůstat u hlazení jeho bříška. Pomalu jsem se snažila vrátit zpět, ale k mému překvapení mě chytil za ruku a víc ji natiskl na svoje mužství. Okamžitě jsem zrudla a moje nervozita překročila zdravou hranici!
"Pokud…Pokud se ti to nelíbí, můžeme přestat." Zašeptal. Nejspíš je taky nervózní. Ale jak mám kruci přestat, když moji ruku držíš?!
Pravděpodobně moje mlčení bral jako souhlas. Znova roztančil tanec našich jazyků. Byla jsem úplně strnula. Chtěla jsem mu udělat nějak dobře, ale moje ruka byla jak zkamenělá. Ve skutečnosti to moc nevadilo, Akashi se o moji ruku začal třít. Ačkoliv to bylo přes látku jeho boxerek, tak i přesto jsem jasně cítila jeho mužství.
Za chvilku jsem uslyšela slabé steny, které se draly z jeho hrdla mezi polibky. Rozhodla jsem se. Vyprostila jsem ruku z jeho sevření, abych se dostala pod jeho spodní prádlo. Chytila jsem jeho mužství a začala ho třít. Akashi se napnul a hlasitěji zasténal. Rychle mě na to políbil, aby nebyl slyšet.
"Není fér…" Zašeptal mezi polibky. Nechápala jsem, co ta věta měla znamenat. Pochopila jsem až potom, co jeho ruka sjela na můj podbřišek a odtamtud pod moje šortky. Začal mě dráždit v klíně. Pocítila jsem po celém těle lehké mravenčení. Bylo to pro mě poprvé, co jsem něco takového pocítila. Ani jsem si nevšimla, že jsem se od něj začala trošku odtahovat. Nejspíš kvůli strachu z nové věci. Jemně mě k sobě znova přitáhl. Políbil mě na tvář a zašeptal mi do ucha.
"Nemusíš se bát." Jeho hlas byl tak sladký a vábivý v tu chvíli.
Zatímco jsme se oba věnovali udělat tomu druhému dobře svojí rukou, tak mě začal líbat znova na krku. Bylo to mnohem dravější než předtím, a i mě častěji kousal. Dokonce jsem cítila, jak vytváří svoje znaménka na mém krku. Měla jsem plnou hlavu jeho vůně. Zdála se mi teď tak silná, že jsem na nic jiného nedokázala myslet. Akashi začal pohybovat svými boky proti mé ruce. Následně zrychlil své tempo. S utlumeným vzdychem do mého krku se přestal pochybovat, ucítila jsem na své ruce něco teplého a lepkavého. Akashi ztěžka dýchal a celý na chvíli zamrzl. Zatím co já byla úplně pohlcená jím. Netrvalo dlouho a vzpamatoval se. Svojí rukou mě začal znova dráždit, mnohem rychleji. Už nejspíš po sté za tenhle den se vrhl na mé rty, tím tlumil mé steny. Po chvilce mým tělem projel elektrický výboj a pocítila jsem nejlepší pocit za celý svůj život. Celé mé tělo se třáslo, ale cítila jsem se krásně. Když jsem se uklidnila, tak se natáhl pro kapesníky a utřel moji ruku.
Přitáhl si mě do náruče, obtočil kolem mě jeho silné paže. Políbil mě na čelo.

"Miluju tě." Promluvil do ticha. On ví, jak mě přimět cítit se rozpačitě. Svůj červený obličej jsem zabořila do jeho hrudníku a vydala ze sebe jen tiché zabručení. Oba dva jsme potom usnuli.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 RenataKuchiki RenataKuchiki | 29. října 2017 v 0:19 | Reagovat

Och....och...já nemám slov😍😍😍😍to bylo....😍😍😍😍😍ooooooo boze nemam ta spravna slova na vyjadreni...snad jen..tesim se na dalsi😍😍😍😍😍😍

2 Evickar Evickar | 29. října 2017 v 1:07 | Reagovat

Panebože, asi bych si měla dát studenou sprchu!

3 Elly - chan Elly - chan | 30. října 2017 v 14:32 | Reagovat

[1]: Arigato!! Jsem moc ráda, že se líbilo <3 Snad tě příště nezklamu <3

[2]: Heheh ~

4 RenataKuchiki RenataKuchiki | 30. října 2017 v 22:19 | Reagovat

Myslím že ne😄jestli budes takhle pokračovat tak tu sprchu budu potřebovat taky😆

5 Elly - chan Elly - chan | 31. října 2017 v 15:07 | Reagovat

[4]: Heheh ~ xD Nic nemůžu slibovat xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama