Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Úlet II. Pro Tomáše

13. ledna 2017 v 16:49 | Elly - chan ^^ |  Na přání
Dneska jsem napsala slíbenou povídku pro Tomáše :) Snad mi odpustí to jak dlouho to trvalo.. Ale vždyť mě znáte TT.TT Užijte si povídku, snad se bude líbit! <3
Btw: Z Shikaka bude trošku jiný charakter. Napřed jsem myslela, že bude stejný, ale pak se mi to nějak vymklo kontrole, sami pochopíte TT.TT
Výsledek obrázku pro ShikakuVýsledek obrázku pro Yamanaka Ino

ÚLET II.

Nara Shikaku x Yamanaka Ino

Anime: Naruto

Uplynula tomu již delší doba od našeho setkání s Shikakem.. Prvních několik měsíců jsem ho proklínala za to, co mi udělal, ale tahle nenávist sama odplynula. Časem se mi dokonce začalo i stýskat. Sasuke už mě nezajímal, nikdo mě nezajímal. Bylo to jako bych tápala v mlze, která mě drží a nechce se pustit. Ať to je kdokoliv, kdo ke mně mluví, neposlouchám. Ani nemůžu.
Bezcílně chodím po Konoze a přemýšlím. Už ani tolik času netrávím s Shikamarem a Chojim, nebo Sakurou. Jsem radši sama, aspoň se furt někdo neptá, co mi je. Nestačí, že můj otec každý den se vyptává.
Nejhorší je, že Shikaku dělá, že neexistuju. Když jdu s otcem kus cesty, kde na něj čeká, tak mě ani nepozdraví. Nestojím mu ani za pohled. Jsem jen vzduch. Ničí mě to, ale co mám dělat? Nemůžu se mu vyznat.. Je ženatý, o mnoho let starší a dokonce je jeho syn můj kamarád z dětství!
Tohle mě užírá! Co mám jen dělat?! Aagrh! Nejradši bych si jednu vlepila, abych se probrala, ale pochybuji, že by to nějak pomohlo. Spíš by to akorát uškodilo.
Musela jsem si povzdechnout nad svojí hloupostí. Měla jsem se držet lásky k Sasukemu, nebo si aspoň najít někoho, kdo není o tolik starý...ženatý...a nemá děti... Já si opravdu umím vybrat. Ještě, když si vzpomenu na toho šmejda Sasukeho. To byl taky románek. Vlastně nebyl. Sasuke mě okázale ignoroval a byla jsem mu jedno. Neprojevoval žádný zájem o mě.
*********************************************************************************
Později si můj tým svolala Tsunade - sama. Když jsem tam dorazila byl tam Shikamaru i Choji, ale neviděla jsem Asumu - sensei.
" Tsunade - sama, kde je Asuma - sensei?" Zeptala jsem se a rozhlížela se po místnosti. Není zvyklé, že by Asuma - sensei přišel pozdě, ani není důvod. Kurenai - sensei je se svým týmem skoro 3 dny na misi, takže nemá s kým randit. Jak žárlím na Asumu - sensei a Kurenai - sensei....
" Shikamaru, Choji, Ino budu vás muset poslat do země Větru, jako poslíčky jednoho svitku. Bohužel jsem musela Asumu poslat na misi s ANBU, tak k vám přiřadím jiného jounina, který na vás dohlídne." Složila ruce na stůl a pokývala hlavou. Dovnitř vešel Shikamarův otec, Shikaku. Trhla jsem sebou při pohledu na něj a rychle se otočila, sklopila svůj pohled na zem a dělala, že se mě to netýká.
" Jak jsem říkala, Asuma tu není, tak si vás vezme na starost Nara Shikaku, asi ho každý dobře zná...Momentálně ho k ničemu nepotřebuji, takže ho klidně můžu vyslat do země Větru a myslím si, že pro vás to bude lepší morálka než s Asumou, aspoň si oddychnete." Mrkla na nás a usmála. Pak přišla Shizune - san a dala nám onen svitek, pak jsme měli jít domů, sbalit se a za 30 minut se sejít u brány.
Prej zlepší to morálku.. Jak pro koho.. Možná tak Shikamarovu a Chojiho. Radši bych tu měla Asumu - sensei s jeho ustavičním kouřením, než Shikaka. Netuším jak se k němu mám chovat, co mám říkat a jak celá mise bude probíhat. Nejhorší je, že do země Větru to není kousek. Minimálně 3 dny to zabere. Tři dny s Shikakem. Co jsem komu udělala? Za co mě kdo trestá?
Za 30 minut jsme se sešli všichni u brány Konohy. Chtěla jsem se z toho vymluvit. Třeba, že mi je špatně, nebo že máme moc práce v květinářství, ale otec by mě vyhnal... Musela jsem to skousnout a prostě vyrazit. Ať je nechuť jakkoliv velká musím se tomu postavit čelem a ukázat mu, že to se mnou nic nedělá! Pche! No a co, že se se mnou vyspal? Myslíš, že mi to vadí Naro?! Ukážu ti, jak jsou Yamanaka ženy silné, žádný Nara nás nezlomí!
*********************************************
S takovým odhodláním jsem se vydala na cestu do země Větru. Čekala nás dlouhá cesta a celkem nepříznivé podmínky, které nás čekaly v zemi Větru, kde jsou časté písečné bouře a i bez bouří se musíme dostat přes suchou poušť, kde nic neroste ani nežije. Nemluvně o slunci, které prahne celý den a večer, kdy teplota padne hluboce pod nulu. Skáče to tady jak moje nálady. Celkem se tam s mojí náladou i hodím..
Po několika hodinách jsme si udělali přestávku. Jsme daleko od Konohy, ale pořád v zemi Ohně a ještě daleko od Sunagakure. Kdo ví jak dlouho to ještě potrvá... Neběžíme moc vysokým tempem. To ani nejde, když v týmu je Shikamaru s Chojim. Shikamaru je levinec, co každou chvíli by spal a furt fňuká, že je nuda! Choji je pomalý a furt by jedl! Oba dva jsou hrozný! Lituju jejich ženy předem pokud budou mít doma takovýho lenivce nebo žrouta! Zvláštní je, že Shikamaru se liší od Shikaka. Není lenivý a ani si nestěžuje. Možná je to tím, že je už dospělý a má spoustu misí za sebou, ale i Asuma - sensei stále chce přestávky na jeho kouření! A to sám je dospělý a jounin už pár let! Každý chlap nemůže být dokonalý, že?
" Ino?" Škubla jsem sebou, když se ten známý hlas ozval za mnou.. Otočila jsem se a snažila se držet úsměv.
" Ano?" Zeptala jsem se mile, ale měla jsem chuť na něj vyjet a říct mu vše co mě trápí. Musela jsem se ovládat, když tu byl Choji a hlavně Shikamaru, nechtěla jsem jim zničit rodinu.
" Rád bych ti svěřil ten svitek." Natáhl ruku ve které svíral svitek.
" Proč zrovna mě? Můžeš ho dát Shikamarovi!" Obořila jsem se! Měla jsem pravdu. Shikamaru byl génius, určitě by ho ochránil líp, kdyby přišlo na nejhorší!
" Protože jsem si vybral tebe!" Vzal mojí ruku a vtiskl do ní svitek. Pak mě pohladil po hlavě a otočil se. Celá jsem zrudla! Chytla jsem si rukou místo, kde mě pohladil. Pálilo jak kdyby tam hořelo, ale nebylo to příjemný, ba naopak..
Proč to udělal?! Celou dobu se mě nevšimne! Ignoruje mě! A pak udělá tohle! Co si o tom jako mám myslet?! Blbý Shikaku!
******************************************************
Po krátce přestávce jsme pokračovali dále. Už jsme se přibližovali k hranicím se zemí Větru a Ohně, ale nejspíše budem muset přenocovat ještě před překročením hranic. Za chvíli bude tma a jelikož ani jeden z nás neovládá žádné stopovací nebo oční techniky, tak je to docela nebezpečné. Ani nevíme co je ve svitku a nemusíme kvůli tomu riskovat, i kdyby to byla obyčejná zpráva. Ještě ke všemu se všude potulují Akatsuki, je bezpečnější noc přečkat a neputovat dál.
Našli jsme místo na přenocování nedaleko hranic u jedný malý jeskyně. Nerozdělávali jsme ani oheň kvůli jídlu... Kromě Chojiho, který měl svoje oblíbené brambůrky jsme si všichni dali pilulky, které nám dala Tsunade od Sakury. Člověk se z jedné pilulky dokáže najíst, ale ta chuť je odporná. To bych si radši dala Chojiho nezdravé brambůrky. Povzdechla jsem si. Zatracený svitek! Proč ho nemohl doručit třeba nějaký pták?! Pche!
*************************************************************
Po jídle jsme si šli lehnout. Už jsou to dvě hodiny, co slyším od těch blbců chrápání, ale já nemůžu usnout. Není to tím chrápáním, jsem zvyklá. Shikamaru a Choji jsou oproti Asumovi - sensei uplný nic. Stále mě něco znervozňovalo.. Možná přítomnost Shikaka a nebo toho svitku, nebo možná obojí?
Přetáčela jsem se ze strany na stranu. Hledala jsem ideální polohu ve který bych konečně usla, ale marně.. Akorát mě bolely záda z toho převalování a nejspíš jsem budila ostatní.
" Nemůžeš usnout? Chceš ke mně dát zpět ten svitek?" Ozval se Shikaku za mnou, kterého jsem nejspíš vzbudila.
" To je dobrý." Zamumlala jsem a snažila se sklidnit svůj dech na tolik, aby to vypadalo, že jsem usla.
" Není problém mi vrátit ten svitek." Ozvalo se po chvíli. Nejspíš jsem ho svým hraním nepřesvědčila. Povzdechla jsem si.
" Svitek není důvod proč nemůžu spát.." Zašeptala jsem do tmy a přitikla ho na hruď. Pokud mi Shikaku svěřil ten svitek, protože mi věří, tak ho nezklamu. Budu ho chránit.
" Dobře..." Ucítila jsem jak se teplé tělo natisklo na moje záda. Byl to Shikaku. Mým tělem projela elektrická vlna. Napnula jsem všechny svaly a zůstala nehybně ležet i přes to, že Shikaku přes mě dal svojí ruku a tím si mě víc natisknul na své tělo. Zůstala jsem bez dechu.
" Pokud budeš takhle napnutá, tak je jasné, že do rána neusneš. Spánek potřebuješ." Zašeptal mi jeho hlas do ucha. Otřásla jsem se. Jak mám asi být klidná, když jsem v takovéhle pozici ty blbe! Zanadávala jsem v duchu.
Ale jedno pozitivum to mělo... Ať jsem byla jakkoliv napružená, tak jsem zachvíli usnula..
*******************************************************************************
Když jsem se ráno probudila, tak Shikaku už vedle mě nebyl. Shikamaru a Choji ještě spali a Shikaku stál u východu z jeskyně a nepřítomně koukal do dáli. Asi nechtěl, aby jeho syn nás viděl takhle. To je pochopitelné.
Přešla jsem k Shikamarovi a Chojimu. Stoupla jsem si mezi ně a nahlas zařval. Oba dva vyskočili okamžitě s nechápavými výrazy. Shikaku se smál a já taky.
Po "snídani", pokud se tomu dá tak říct, jsme vyrazili a konečně překročili hranici se zemí Větru. Teď nás čekala nekonečná pouť po poušti.. Ještě pár hodin a budem v Sunagakure. Nemůžu se dočkat.
Po hodině cesty jsme v dáli dokázali vidět Sunakagure. Bohužel.. Dojít se nám tam už nepodařilo..
Z ničeho nic se zvedl písek. Instinktivně jsme si všichni zakryli rukama oči před pískem. Když písek ustanul a já se rozhledla kolem, tak jsem viděla jak Shikamaru s Chojim leží na zemi v bezvědomí. S panikou jsem se začala otáčet a až za chvíli, co jsem se uklindila, tak jsem spatřila Shikaka, který bojoval s neznámým, zahaleným mužem, který nás pravděpodobně napadl.
Pomalu jsem se rozešla k Shikakovi, abych mu pomohla, ale moje nohy byly dřevěné. Štípla jsem se do ruky, abych se vzpamatovala a konečně se uklidnila. Přiběhla jsem k Shikakovi.
" Co se stalo?" Už jsem byla u něho. Hodila jsem kunai na neznámého muže.
" Přepadl nás, nejspíš šel po svitku, ale naneštěstí ho nedostal." Oznámil Shikaku, když se zrovna snažil chytit pachatele do svých stínů.
" Pomůžu ti!" Klekla jsem si před něj a chytila nepřítele do Shintenshi no Justu. Je to dobrá kombinace s Nara technikami. Nechala jsem jeho tělo chytnou do Shikakových stínu a vrátila se do svého.
" Ino mohla by jsi se postarat o Shikamara a Chojiho?" Kývla jsem se. Šla jsem ošetřit a vzbudit ty dva. Shikaku zůstal u toho chlapa a nejspíš se na něco vyptával.
Shikamaru i Chojiho jsem měla ošetřené, ale Shikaku stále vyslýchal toho chlapa. Měla bych se tam jít podívat? Opatrně jsem se přiblížila. Shikaku s tím chlapem mluvil o tom útoku, ale on mu neodpovídal. Shikaku si povzdechl. Vytáhl kunai a zabil ho. Zastavila jsem se a zírala.
Bohužel jsem neměla čas na otázky, protože přišli ninjové z blízké vesnice, když si všimli nečekaného pískového "tornáda". Odvedli nás do vesnice, rovnou do sídla Kazekageho k předání svitku. Mrtvolu odvlekli bůh ví kam. Celou cestu ke Kazekagemu jsem se koukala na Shikaka, který nehnul ani brvou. Neuvěřitelné, že někteří lidi mají i takové stránky, které nahání husí kůži.
Později jsme každý dostali pokoj. Shikamaru byl s Chojim a já s Shikakem odděleně. Nebavilo mě to v pokoji a tak jsem vyrazila za klukama. Zrovna jsem zahlédla Shikaka jak jde s ostatníma jouninama z písečné na drink.
Zaklepala jsem na dveře klukům a vešla dovnitř. Choji se cpal brambůrky a Shikamaru ležel na posteli a koukal z okna. Sedla jsem si do křesla.
" Stalo se něco Ino?" Zeptal se pochvíli Choji." Není zvyklé, že mlčíš." Poznamenal.
" Viděli jste dneska co Shikaku udělal tomu cizinci?"
" Když o tom mluvíš, tak jsme ho neviděli, když jsme šli do vesnice. " Zašeptal Choji.
" Nejspíš ho odvedli do vyslýchačky." Zamumlal Shikamaru. Jak jsem si myslela, ani jeden nevěděl, co Shikaku udělal.
" Ne, Shikaku ho zabil hned potom, co se ho na něco vyptával." Oba dva na mě upřeli pohledy.
" Co tím myslíš Ino?"
" Myslím tím, že Shikaku toho chlápka vyslýchal a pak ho zabil. Netuším na co se ptal, ani nevím jestli odpovídal, ale ať řekl cokoliv a býl kýmkoliv, tak se Shikaku postaral o to, aby to nikdo jiný nevěděl!" Zatla jsem pěsti. Byl to problém. Velký. Pokud se něco Shikaku dozvěděl. Pokud zjistil úmysl, i kdo ho poslal a kým byl a pak ho zabil. Tak je to velký problém jak pro Listovou, tak Písečnou.
Ještě chvíli jsem tam s klukama byla. Každý byl ponořený do svých myšlenek. Každý z nás si uvědomoval ten průšvih, který by z toho vznikl.
Vrátila jsem se do svého pokoje a padla do postele. Mohlo by to narušit mír mezi našimi vesnicemi. Neuvědomoval si to snad? Vždyť je to génius, jako Shikamaru, možná ještě větší!
Z mých myšlenek mě vytrhlo zaklepání na dveře.
" Dále." Otočila jsem hlavu ke dveřím. Že by to byl Shikamaru?
Dovnitř vešel Shikaku. Moje nálada poklesla. Chtěla jsem si promluvit s Shikamarem.... On se sem zrovna teď nehodí.
" Co chceš?" Otočila jsem hlavu zpátky a koukala se dál do stropu.
" Přišel jsem si promluvit o tvým chování." Přešel k posteli a na kraj se posadil. Upřeně se na mě koukal, probodával mě pohledem.
" O mém chování? Opravdu? A neměl si náhodou namysli, to jak si zabil toho chlápka po tvým tajným výslechu?!" Zařvala jsem, ať to slyší všichni v téhle budově! Mně je to jedno!
" Tak tohle je ten důvod.." Zamumlal.
" Proč jseš tak klidný? Nevím jestli si uvědomuješ, co jsi udělal, ale právě jsi vyslechl a pak rovnou zabil nějakého chlápka, co po nás šel!" Vyšvihla jsem se do sedu, abych se mu mohla koukat do očí.
" Potřeboval jsem něco zjistit od něj, pak byl nepotřebný, kdyby ho zajali, mohl by utéct a udělat horší věci." Prohlásil na svoji obhajobu.
" A řekl jsi ninjum z písečné co ti ten chlápek řekl?"
" Ne." Věděla jsem to!
" A podal jsi hlášení o tom aspoň Tsunade - sama?"
" Ne." Docházelo mi to. Proto chtěl, abych šla za Shikamarem a Chojim, když ho chytnul. Nechtěl, aby to někdo slyšel, co mu říkal.
" Proto jsem musela odejít... " Zašeptala jsem.
" Musel bych tě pak zabít." Pronesl chladně.
" Víš, že bych tě za tohle mohla prohlásit zrádcem?!" Zaprskala jsem. Jen kývl hlavou.
" Ale ty to neuděláš..." Chytl mě za vlasy a přitáhl si mě k polibku. Zuřivě mě líbal dokud nám nedošel dech. Položil mě na postel a své polibky začal směrovat níž. Napřed líbal můj krk, později už byl blíže k hrudníku. Rozepl mi horní vestu(nebo co to má :D) a následně i podprsenku. Začal si hrát s mými prsy a svojí rukou mě hladil na břiše.
Tohle jsem si tak dlouho přála, ale nějak jsem chápala, že teď je to špatné..
Jeho ruka sjela níž a zbavila se mé sukně, kalhot. Nechal mě jen ve spodním prádle. Znova se vrátil k mým rtům, které začal znova horlivě líbat. Jeho jazyk se probojoval dovnitř a plenil má ústa. Někdy skousnul můj ret. Jednou rukou si hrál s mým prsem a drouhou mě dráždil přes látku. Bylo to příjemné, ale bylo to špatné! Jedna moje část to chtěla zastavit a druhá toho chtěla mnohem víc! Bolela mě z toho hlava. Nakonec se zbavil i mého spodního prádla. Když bylo pryč, vnikl do mě jedním prstem. Prohla jsem se v zádech a zadržela sten, který se mi rval z hrdla.
Když ho hraní se mnou omrzelo, tak vytáhl prsty, rozepl si kalhoty a jedním pohybem do mě vnikl. Nepřestávajíc mě líbat se začal rychle pohybovat. Tvrdě do mě přirážel. Dlouho netrvalo a oba dva jsme vyvrcholili. Padl vedle mě. Políbil mě na čelo a objal mě. Společně jsme večer usnuli.
*********************************************************************
Druhý den, když jsme šli domu, jsem klukům řekla, že to co jsem viděla, jak Shikaku zabil toho chlápka, byla jen iluze od nepřítele. Oba dva si oddechli. Otočila jsem se na Shikaka, který na mě mrknul.
Věděla jsem moc dobře, že mě tímhle umlčel. Nechala jsem se, ale teď bude navždy můj. Ať si zkusí ode mě utéct, já vždycky budu mít věc, kterou bych ho mohla zničit. Teď jsi navěky můj Nara Shikaku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama