Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Pro Kameko :) ( Gray x Natsu)

8. srpna 2016 v 23:26 | Elly - chan ^^ |  Na přání

Yo! xD Zde je moje slíbená povídečka pro Kameko na pár z Fairy Tailu - Gray x Natsu :3 Vlastně už jsem dlouho plánovala něco na tenhle pár, tak snad se vám to bude líbit :c
Teď mě nejspíš zabijete za to, jak dlouho jste na nějaký výtvor čekali.. Hlavně Kameko se omlouvám, teď se budu snažit, aby vycházely povídky častěji! :) Dole pod povídkou bude anketka :P Tak bych vás poprosila o hlasík, abych věděla, jak pokračovat :) Moc by mi to pomohlo k rozjezdu.
Kam

PRO KAMEKO :)

Natsu Dragneel x Gray Fullbuster

Povedený den...

" COŽE?!" Zakřičel jsem , když nám Makarov oznámil dnešní novinku. " Ale já chci jít s Happym a Lucy !!" Zafňukal jsem.
" Nefňukej Natsu! Tak pro jednou půjdeš s Grayem! Nic se nestane ! Nebo snad chceš jít jenom s Erzou?" Na to, že je takový trpaslík a starouš si dovoluje hodně! Copak já bych si někdy vybral misi jenom s tím blbečkem Grayem? Jdu s ním na mise jedině , když s námi jde ještě někdo! O to víc mě naštvalo, když si nemůžu vzít Happyho! Co je salamander bez své kočky?!
" Dobře.. Půjdu s Grayem." Musel jsem tohle říct, je to mnohem lepší než, kdybych šel s Erzou... Brrr! To radši půjdu s tím nadutým ledovcem!
" Skvěle ! Grayi! Jdeš s Natsuem na misi!" Spokojeně se usmál a hodil očkem po Grayovi, který vypadal nadšeně stejně jako já.
" Ale Juvia chce jít s Grayem - sama !" Ozvala se Juvia , která odmítala, aby šel její milovaný s někým jiným než s ní.
" Juvio, tak půjdeš se mnou a Happym!" Lucy si jí z vesela chytla kolem ramen. " Možná se přidá i Erza, Wendy, Carla a Levy- chan. Takže to bude taková dívčí párty."
" Ale já nejsem holka. " Ozval se smutně Happy.
" Happy , půjde s námi Carla~!" Zašvitořila Lucy a Happy okamžitě natěšeně poskakoval.
" Hoj! Happy! To ses na mě vykašlal?! Pojď s námi a já vezmu spoustu ryb!" Nechci jít jenom s Grayem.
" Carla, Carla!" Bylo to marný. Byl úplně lapen v iluzi,že půjde spolu s Carlou.
" Hey Natsu! Přestaň remcat a pojď!" Zařval na mě Gray, který už byl skoro ven z cechu.
" Ty jeden! Chceš si to se mnou rozdat?!" ( Pro všechny úchyláky, myslí tím, jako souboj xD)
" Ne, nechci." Cože? To je snad poprvé, co odmítl náš souboj. Vždycky se s radostí na mě vrhl. Co se děje?! Proč se mnou nechce soupeřit?!
" Bojíš se ?!" Vysmál jsem se mu a dohnal ho. Jen v tichosti pokračoval dál. Ignoruje mě ?! Co mu je ?! Je tak divný!! Byl bych radši , i kdyby s námi šla Juvie....
******************************************************************************
Byli jsme na půl cesty. Oba dva jsme kráčeli v tichosti. Byla tady nuda bez Lucy a Happyho. Gray za celou cestu ani nepromluvil. Držel se ve předu a ani se neohlížel jestli za ním pořád jdu! Taková drzost! To si říká partner na mise?! Ale je zvláštní, že i když s námi jde na misi , tak nikdy takhle tichý není... Co se s ním děje?!
" Grayi..Děje se něco?" Zeptal jsem se opatrně, ale on neodpovídal. " Slyšels?! Něco jsem říkal!" Jeho chování mě vytáčí.
" Slyšel, jak bych tě nemohl slyšet, když tak řveš." Ale dál k tomu nic neřekl, jen dál pokračoval a zrychloval krok. Skoro jsem musel běžet. Kdo by řekl, že má tak dlouhé kroky...
Po 3 hodinách jsme došli do vesnice, kde si nás osobně vyžádali. Celkově to byla malá vesnička mezi lesy. Procházeli jsme vesnicí, ale nikde nikdo nebyl. Domy byly zabarykádované a nikdo nevylézal ven.
" Grayi.. Nezdá se ti , že se tady děje něco divného?" Zašeptal jsem a sledoval jestli neuvidím nějaký pohyb, který by mě přesvědčil, že tady někdo žije, ale nikde se nehl ani papír. Všude bylo mrtvo.
" Koukni." Podíval jsem se kam ukazoval Gray. Na sloupu uprostřed vesnice byl papír. Přišli jsme blíže, aby jsme mohli přečíst co je tam napsané.
Zdravím členy Fairy Tailu,
je mi líto, že jsem vás osobně nemohl přivítat, ale jak můžete vidět v téhle vesnici není možné, aby jsme dál žili.
Musím vás tedy žádat přes tenhle papír. Natsu - san, Gray - san vyžádal jsem si vás dva, protože vím, že vy dokážete
týhle vesnici dokážete pomoc. Možná , že sem za pár let vrátí život. Prosím zažeňte zlo z téhle vesnice a obnovte tuhle
vesnici k životu.
S úctou starosta.
" Grayi ?"
" Hmm?"
" Co vlastně máme teda dělat ? Máme vyhnat z vesnice zlo, ale nic víc." Je pěkné , že nám dal takový úkol, ale jak to zlo vypadá? Co je to zlo? To tady není určený.
" Měli by jsme se vrátit do cechu. Pokud tu starosta není, tak nám ani nemá kdo dát odměnu. Nemá to cenu. Jdem domu Natsu." Oznámil stroze a zase se rozešel směrem do Magnolie.
" Grayi! Hoj ! Grayi! Přece to nemůžeme nechat jak to je! Tahle vesnice umírá! Co když se to rozšíří i do jiných?" Rychle jsem ho doběhl a čapl za rukáv kabátu. Vysmekl se mi a udělal pár kroků než se zastavil.
" Co by jsme podle tebe měli dělat? Ani nevíme co to je, jak to chceš najít?" Obořil se na mě, měl pravdu, ale i přes to jsem chtěl pomoc.
" Jestli nechceš jít, tak nechoď, půjdu sám." Otočil jsem se a naštvaně se vydal kupředu. Na co já potřebuju toho ledového idiota? Tohle zvládnu sám! Přeci mě učil Igneel! Tohle bude brnkačka.
To jsem si myslel...
" Grayi!!" Řval jsem zoufale, když jsem se ztratil uprostřed lesa. Chtěl jsem prozkoumat tenhle les, abych něco zjistil a přitom se vydal hlouběji a hlouběji dokud jsem se neztratil...
" Awww!" Pěstí jsem rozmlátil skálu, která byla poblíž. Rozpadla se na prach.
Co mám teď jako dělat?! Jsem tu sám, uprostřed lesa, neznámo kde, hladový... Co bych dal za to aby tu byl dokonce i Gray!!!
" Idiote, co tu děláš?" Škubl jsem sebou.
" Grayi!!!" Zařval jsem se slzičkami v očích. Skočil jsem mu okolo krku. Čekal jsem ránu, která mě uzemní k zemi, ale místo toho Gray ztuhnul a ani se nehnul. Visel jsem na něm jako klíšťák, zatím co on byl jako v tranzu.
" Grayi?" Zeptal jsem se opatrně. Nejspíše ho to porbralo a okamžitě mě ze sebe schodil. Urovnal si kabát a zase nahodil ten svůj namyšlenej a arogatní výraz.
" Nechám tě dělat něco samotného a ty hned si bezmocný. Nemůžu pochopit jak se z tebe mohl stát mág, který ho se obává celá Magnolie, natož že vybrali někoho jako ty, aby šel se mnou."
" HA?! Spíš můžeš být rád, že někdo jako TY se mnou mohl jít na takovouhle misi. Taková lůza jako ty by správně neměla ani patřit do takového cechu jako je Fairy Tail, jsi ostuda!" Oplatil jsem mu jeho jedovatou poznámku. Bylo vidět jak ho to naštvalo. Začala mu tepat žíla na spánku.
" TY OHNIVÁ POTVORO SE ŠÁLOU!" Zařval a vrhl se na mě.
" ŘÍKÁ LEDOVÁ LŮZA, KTERÁ JE EXIBICIONISTA!" Oplatil jsem mu a začal se s ním rvát.
Po 20 minutách jsme usoudili, že by to stačilo.
" Už ses uklidnil, ohnivá hlavo?" Zamumlal udýchaně.
" Na to, že si ledovej, tak si taky horkokrevnej." Odsekl jsem. Chvíli jsme seděli a snažili se uklidnit náš dech a pak jsme se vydali na další průzkum.
" Um, Grayi, kam vůbec jdeme?" Zastavili jsme se a podívali se na sebe.
" MY SE ZTRATILI!" Zakřičeli jsme na ráz, když jsme si uvědomili, že jdeme už dlohou dobu šli pořád dál do lesa bezcílně.
*************************************************
Na večer jsme se úchýlili do jedné jeskyně, která vypadala celkem slušně. Oba dva jsme byli zničení. Ztratili jsme se, bez jídla, pití a bez toho, aby jsme veděli, kde to krucinál jsme!!
" Grayi~, mám hlad!!" Zaskučel jsem a hodil po něm pohled typu jdinajítněcokjídlunebotěsním.
" Trhni si hnátou! Nikam teď večer nejdu, pokud máš hlad, tak si sežer tu tvojí šálu!"
" Ani náhodou!! Tu šálu mi dal Igneel!!" Ochranitelsky jsem jí k sobě přitiskl. Nic na to neřekl.
Když už jsme ucítili, že únava byla už dost velká tak jsme ulehli. Nerozdělávali jsme oheň, kvůli tomu aby to nepřilákalo nezvané návštěvníky, ale to byl trochu problém. I já kterej je v podstatě plný ohně jsem se třásl zimou. Co potom ta lednička za mnou?
Otočil jsem se na druhý bok a sledoval klepajícího se Grayie, který se marně snažil rukama přitisknutýma na hrudi zahřát.
" Je ti zima?" Zeptal jsem se ho po chvíli sledování.
" Vypadám snad, že je mi hic?" Odsekl s drkotajícími zuby.
Otočil jsem se a koukal do stropu, ale jeho cvakání zub bylo něco nesnesitelného. Udělal jsem pár sudů(doufám, že víte co jsou to sudy xD) až jsem narazil do něho.
"C-co to-to d-děl-láš?" Zadrkotal. Beze slova jsem ho objal a přitiskl k sobě. Přestal remcat, protože si uvědomil, že takhle mu bude tepleji, než kdyby spal beze mě.
" Grayi?" Zašeptal jsem do tmy, ale Gray už dávno spal. Pousmál jsem se, vypadal jak dítě když spal, dokonce mu tekla i slina.
Rychle jsem uhnul slině, která na mě padala a zbytek utřel do rukávu.
" Šmarja, je ještě horší jak mimino." Zanadával jsem a po chvíli usnul.
*********************************************************************************************************************
BUUUUM!
Ráno nás probralo s takovým zvukem, že jsme oba s Grayem nadskočili.
" Co to bylo?" Zakroutil jsem hlavou, ani jeden z nás nevěděl odkud nebo co tu ráno způsobilo.
Dlouho netrvalo a oba jsme se vydali za zvukem, který nás probral. Brodili jsme se hustým lesem až jsme došli na louku, která rozhodně nevypadala nejlíp....
Skoro ani nešlo říct, že to byla louka.. Tam kde předtím musela růst zelená, zdravá tráva, teď rostl různý plevel a celá zem byla černá. Všechny okolní stromy byly nemocný a listy, které zbyly, byly suchý. Žádný zvířata tu nebyla ani květiny či nějaký hmyz.
" Grayi, tady není něco v pořádku.." Zašeptal jsem.
" Bez tebe bych si toho nevšiml." Zaprskal, ale bylo slyšet, že je stejně vykolejený, jako já.
Rozdělili jsem se a oba jsme šli prozkoumat louku, každý z jedný strany. Nic jsme nenašli, i když jsem si byl jistý, že ta rána byla odtud.
BUUUUM!
Celá zem se otřásla až jsem málem spadnul. Země se uklidnila, ale otřesý stále byly slyšet. Něco se k nám blížilo a rozhodně to nebylo malé nebo snad bylo...?
S Grayem jsme se postavili před jeden keř odkud se ozýval hluk. S Grayem jsme byli připraveni to usmažtit nebo mu dát ledovou sprchu, ale když to vyběhlo z keře oba dva jsme zůstali stát jak opaření.
To co na nás vyběhlo byl malý králíček. Vcelku úplně obyčejný, celý bílý s modrými kukadly.
" Ty rány, to byl on?" Ukázal jsem na ušáka, který na nás koukal.
" Nejspíše..." Oba jsme tomu nedokázali uvěřit.
" CO TO MÁ SAKRA ZNAMENAT!!" Zařval jsem naštvaně, to byla ale chyba. Králíčkovi okamžitě zčervenaly očka, tohle není dobrý.
" CO SI TO UDĚLAL TY JEDEN DEBILE!" Zařval na mě Gray a chytl mě za šálu. " TYS TOHO KRÁLÍKA NASRAL!" Zakřičel mi do obličeje.
" AAH! CO JSEM UDĚLAL?!" Oba jsme se otočili na místo, kde byl, ale králíček nikde. Pak už jsme uslyšeli jak praská zem a oba jsme se propadli.
***********************************************************************
Probral jsem se celý bolavý. Všude byl prach, vůbec jsem nic neviděl.
" Grayi! Grayi!" Řval jsem a rozhlížel jsem se, nikde jsem ho neviděl. Namáhavě jsem se zvedl na nohy a sanžil se anjít Graye.
Konečně jsem ho našel, ležel v bezvědomí na zemi mezi sutinami. Doběhl jsem k němu.
" Grayi!" Lehce jsem s ním zatřásl a on otevřel oči. Chvíli mžoura, ale pak mě zaostřil a postavil se na nohy s mojí pomocí.
" Kde je ten zatracenej ušák?! Vymlatím z něj duši!!" Zavrčel a vyškubnul se mi z ruky. Vzteky si to kráčel mezi sutinami a rozhlížel se po zajíci. Docela jsem toho chlupáče teď litoval.. Naštvanýho Graye bych nepřál nikomu...
Všiml jsem si, že se mi Gray ztratil z dohledu, okamžitě jsem ta něm vyběhnul a začal ho hledat, aby se mi neztratil a nevyvedl nějakou blbinu. Přece jenom potom pádu byl celý pomlácený a bál jsem se o něj.
Pochvíli jsem ho dohnal, Gray díky zraněním nemohl být tak rychlý a taky že jo, jeho tempo bylo pomalejší, když jsem ho dohnal.
" Grayi! Počkej na mě!" Zakřičel jsem a rychle ho dohnal. Chtěl jsem ho dostat pryč, ale on setřásl mojí ruku celý naštvaný a dál toužil po pomstě ušákovi.
Uslyšeli jsme šum a v tu chvíli se objevil i on. Gray jako by získal nadpřirozenou sílu. Rozeběhl se a vystřelil ledový oštepy.
Králík udělal pár skoků a vyhnul se všemu.. Takhle to šlo několikrát po sobě. Gray ho bombardoval vším čím měl, ale zajoch si vesele poskakoval a uhybal tomu, jako by to nebyla žádná hrozba. Oba jsem je z povzdálí pozoroval. Chtěl jsem zasáhnout, udělal jsem pár kroků, ale Gray přede mě hodil ledovou stěnu. Byl tak tvrdohlavý, ale mě ubíjel pohled na něj. Určitě ho všechno bolelo a byl vyčerpaný. Vařil se ve vlastní šťávě, zatím co já stál opodál s plnou energií a vůbec mu nepomáhal.
Po 10 minutách se Gray skácel k zemi bez energie. Skončil v bezvědomí. Konečně zmizela zeď. Vzteky jsem se rozeběhl k nechráněnému ušákovi, který pozoroval Graye. Jednou ohnivou ránou jsem ho poslal do králíčí řiťky.
Přiběhl jsem se k Grayovi, které tišše ležel a spal, jak nemluvně. Povzdechl jsem si. Vzal jsem ho na záda a vyrazil pryč z tohohle bohem zapomenutého místa.
***************************************************************************************************
Všechno se vrátilo k normálu, kdo by si jen pomyslel, že králík mohl za tuhle katastrofu. Do vesnice se vrátili lidé, kteří zjistili, že "démon" je pryč. Lidé nám poděkovali, teda jenom mně, protože Gray stále spal.
Vrátili jsme se zpátky do cechu, Graye jsem odnesl k němu domů, kam rovnou přišla i Mirajane, aby se na něj podívala. Kromě pár modřin, odřenin a naraženin neměl nic vážného. Díky bohu. Jediné, co bylo divné bylo to, že Gray dále spal, byl úplně bez energie. Mirajane říkala, že se nemám bát, že by se každou chvilinku měl probudit.
Každý den jsem k němu chodil, ale on stále spal.
Další den jsem k němu dorazil, ale překvapilo mě dost nehezké překvapení. Gray měl vysoké horečky. Okamžitě jsem zavolal Mirajane, která mu dala nějaké bylinky.
Radši jsem tam zůstal, kdyby se to náhodou zhoršilo.
*************************************************************************
Probudilo mě šustění a vrtění. Okamžitě jsem vystřelil z gauče. Gray se probral a koukal celkem zmateně.
" Ahoj Šípková Růženko!" Zasmál jsem se.
" Co se mi stalo?" Zachraptěl.
" Omdlel si potom, co si skoro všechno využil na toho hlodavce a pak ses skácel k zemi." Chvíli trvalo než si to srovnal.
" Chápu... Je mi mizerně..." Zaskřehotal celý zkroucený bolestí.
Doběhl jsem pro misku s vodou a potom mu vzal hadřík z hlavy, který jsem hned vymáčel.
Voda už nebyla tak ledová a tak jsem chtěl doběhnout pro novou, ale jeho ruka mě zastavila.
" Co se děje? Neboj se, hned jsem zpátky, jdu vyměnit vodu." V tu chvíli mi vypadla miska z rukou, díky Grayovi, který mě k sobě stáhl.
Obejmul mě ze zadu, cítil jsem jeho teplo, hořel jako kamna.
" Co- co to děláš Grayi?!" Zapištěl jsem. Ucítil jsem horké rty zezadu na mém krku. Začal mě tam líbat. Naskočila mi husí kůže a já se začal třást.
Co se to kruci děje s mým tělem? Zanadával jsem. Křečovitě jsem zavřel oči. Grayova ruka mi vjela pod triko. Ucítil jsem jeho teplou ruku jak mi jemně jezdí po hrudi. Pak zavadil o bradavku. Zasténal jsem, i hned jsem dal ruku přes pusu. Nechápu proč jsem to udělal!
" Nemusíš se tišit." Zašeptal a dál se věnoval mému krku. Jeho ruka začala sjíždět níž. Chytl jsem jí volnou rukou.
" Nemusíš se bát." Zašeptal a silou se probojoval pod moje kalhoty. Začal mě hladit přes látku spodního prádla. Teď mi moje ruka na utěšení mého hlasu nestačila.
Než jsem se nadál jeho ruce mě opustily a vysvlékly mě z oblečení. Přišel jsem jak o triko, šálu, tak i o kalhoty, jediné, co mi zbylo bylo spodní prádlo.
Uvěznil mě pod svým tělem a začal mě líbat. Sotva jsem popadal dech. Opustil moje rty a přesunul se na mojí hruď, respektivě na moje bradavky, které laskal svým jazýčkem.
Cítil jsem jak můj rozkrok mě začal bolet ve spodním prádle, které mi nedávalo volnost, kterou by chtělo. Gray to poznal. V mžiku se přede mnou ocitnul nahý. Pro něj to nebyl problém, byl na tohle zvyklý. Rád se svlékal.
Svoje polibky směřoval níž a níž. Jazykem mě začal dráždit přes látku ma mém rozkroku.
" Nech- nech toho!" Zašeptal jsem, ale nepřestal. Sundal mi mé spodní prádlo a začal jazykem si hrát s mým přirozením. Sténal jsem, tak nahlas, že mi byla až hanba.
Už jsem cítil tlak v mém podbřišku, ale v tu hcvíli Gray přestal a přetočil mě na záda.
" Co? Co?" Divil jsem se. " AAAAAAAAH!" Vykřikl jsem, když do mě pronikly jeho prsty.
" Co to děláš ?!" Se slzama v očích jsem zabořil hlavu do polštáře.
" Šššš." Zašeptal a začal mě líbat na zádech. Bylo to celkem nepříjemný a dokonce i bolestivý. " Musíš se uvolnit." Zašeptal mi do kůže, ale jak se proboha mám uvolnit?! Zakřičel jsem v duchu. Jsem rád, že nevidí můj obličej.
" Natsu..Už to dál nevydržím." Co dál nevydrží?! Hned jsem pochopil.. Gray vytáhl své prsty a nahradil je něčím větším.
Zakřičel jsem. Slzy se mi hrnuly po tvářích a máčely polštář.
" Natsu.. Uvolni se." Zašeptal a dal ruku na můj podbřišek. Trošku vytáhl mé boky do výšky, teď to bylo trošku pohodlnější.
Začal se pohybovat. Už to začalo znova bolet. Gray mě líbal na šíji a přitom do mě přirážel. Bolest začala odeznívat, ale stále to bylo nepříjemné. DO té chvíle dokud nenarazil do uzlíku "štěstí". Poprvé jsem ucítil slast a znova jsem začal pociťovat vzrušení.
Začali jsme si to užívat, dlouho netrvalo a já vyvrcholil, Gray mě následoval.
Padl vedle mě celý znavený.. .Bylo vidět, že mu není moc dobře, ale i přes to se culil. Radši jsem zabořil obličej do polštáře a začal pociťovat bolest, která následovala. Nemohl bych říct, že jsem si to neužil, ale ta bolest!!
Gray se otočil na bok a objal mě . Zabořil jsem hlavu do jeho hrudi. Brzy jsem usnul.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jakou povídku bych měla prioritně dokončit ? xDD

Jinsei wa gemudesu 47.1% (8)
Služka, policajt a mafián 35.3% (6)
Pouto 17.6% (3)

Komentáře

1 Kameko Kameko | E-mail | Web | 28. září 2016 v 23:42 | Reagovat

Kawaii! Kawaii! PROSTE KAWAIIIIIII!!!. Za to čakanie to určite stálo. Moc, moc, moc ďakujem. Dúfam že na tento pár ešte poviedku napíšeš. (Môj BEST yaoi pár) :D :P

2 Elly - chan Elly - chan | 29. září 2016 v 16:00 | Reagovat

[1]: Děkuji <3 Mám v plánu ještě pár povídek na tenhle pár, tak se neboj ^^ Jsem ráda, že se ti líbila :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama