Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Služka, policajt a mafián IV.

27. dubna 2016 v 19:28 | Elly - chan ^^ |  Shingeki no Kyojin - kapitolky (yaoi)
Yo~ Po zase x letech zpět xD Jak můžete vidět vrátila jsem se k téhle povídce , ale jen na skok . protože už tenhle dílek mám naspaný sto let a jelikož , že teďka zase kvůli "milované" škole nebudu mít na povídky moc čas, tak vám sem hážu aspoň tohle, aby jste měli co si číst. Takže přeji příjemné počteníčko :3

SLUŽKA,POLICAJT A MAFIÁN IV.

Eren Jeager x Levi Rivaille

Dlouho jsem spal. Potom výprasku , co jsem dostal jsem byl na dně, fyzicky. Psychicky mi to až tak neublížilo, byl jsem policajt už nějakou dobu , tak že mě to moc nerozhodilo, teď ale musím přemýšlet , jak z toho ven. Nevím , co mám dělat. Podle Erwinových slov bych mě spáchat sebevraždu , dřív než ze mě něco dostanou. Musím to nějak vymyslet. Sakra ! Tohle je na hovno!
Ležel jsem na studené podlaze. Řetězi se mi zařezávaly do kůže. Všechny moje svaly jsou ochablé, moje oči jsou těžké a dlouho je nedokážu udržet otevřené. Rány , co jsem schytal od toho parchanta mě neskutečně bolí.
Uslyšel jsem kroky , keré se nesly chodbou a blížily se ke mně. Někdo se zastavil před mojí celou. Viděl jsem jenom boty. Otevřel a vešel do vnitř. Zastavil se těsně u mě.
" Oi..Žiješ ještě ? Nebo si chcípl , jako pes?" Ten hlas... Levi.
" Takovou radost , ti neudělám." Odseknul jsem. Zasmál se. Klekl si a vedle mojí hlavy položil tác s jídlem a pitím, taky tam byly obvazy.
" Sedni si." Rozkázal.
" Trhni si." Chytil mě za vlasy a hrubě mě donutil si sednout. Nakonec jsem přece jen seděl naproti němu.
" Já ti nic neřeknu." Oznámil jsem mu předem.
" To je škoda , myslel jsem , že sis to konečně rozmyslel a dostal jsi rozum, ale jak vidím ,tak idiot zůstane idiotem."
" Tak že tu nejsi kvůli výslechu?"
" Ne." To je podezřelé. Podíval jsem se na jídlo a pití. Okamžitě mě začal bolet žaludek a pálit suché rty.
" Chceš to?"
" Ani ne." Nebudu po něm něco chtít.
" Fajn...Řekni mi až si to rozmyslíš." Chvíli jsme tam naproti sobě seděli a nemluvili. Bohužel moje břicho vydávalo dost hlasité protesty na to , že dlouho nejedlo.
" Když mi dáš najíst a napít , tak i stejně ti nic neřeknu a pokud mi to dáš, jako podmínku , tak i tak odmítnu." Oznámila jsem mu.
" Nechci ti to dát za odpovědi, ale nedám ti to zadarmo." Myslel jsem si to ! Parchant.
" Co za to chceš ?" Otráveně jsem na něj koukal.
" Polibek."
" He?" Co to právě řekl ? Polibek? Chtěl polibek? Po mně?
" Slyšel jsi."
" Proč ho chceš po mně?"
" Vidíš tady někoho jiného než tebe ?"
" Ale já jsem muž!"
" Já taky, ale už jsem ti říkal , že mě nezajímají ženy , ale muži." Trhnul jsem sebou a nechápavě na mě koukal. Chce po mně polibek. Chce ho po mně , ale já mám hlad ! A žízeň! Možná....
" Fajn.." Kývl jsem na to. Hlad a žízeň mi zastínily normální uvažování. Čekal jsem , co se bude dít. Chlípně se na mě usmál, natáhnul ke mně ruku a chytl mě za zatýlek, přitáhl si mě k sobě a pak přitiskl svoje rty na moje. Tak a teď to bude dobrý, ale tím to nekončilo. Jazykem prokouznul do mé pusy. Ucuknul jsem , ale jeho ruka si mě přitáhla zpátky. Začal plenit moje ústa a prozkoumával každou skulinku , vybízel mu jazyk k další akci.
Nebylo mi to nepříjemné ani nechutné. Bylo to zvláštní , dokonce jsem si to užíval. Pootevřel jsem oči. Levi je měl zavřené , vypadal jinak. Vypadal spokojeně. Zavřel jsem oči a začal mu oplácet polibky. Cítil jsem , jak se usmívá. Chvíli jsme se jazýčky praly o nad vládu, ale na plný čáře vyhrál Levi. Po chvíli zaklonil mojí hlavu a tím prohloubil polibek. Po pár minutách rozpojil polibek. Vydýchával jsem se a Levi na mě koukal.
" Hodný chlapec." Pochválil mě a já se ušklíbnul.
" Udělal jsem to pro jídlo a pití , ne pro tvoje touhy." Oznámil jsem mu. Na to se jen usmál , jako by mi nevěřil. Popravdě , ani já jsem svým slovům nevěřil.
K rtům mi přiložil skleničku s vodou. Okamžitě jsem ji začal pít po velkém.
" Zakuckáš se." Oznámil mi , ale já na to nebral moc velký ohled. Hltal jsem vodu. Za chvíli jsem neměl , co pít.
" Opravdu , jak děcko." Zaprskal. Natáhl jsem se pro jídlo , ale on mi nedovolil si ho vzít.
" Jídlo v tom bylo taky zahrnuté ! " Zamračil jsem se na něj. Nohou mě přirazil ke zdi. Nemohl jsem se pohnout, jeho noha tlačila na můj hrudník.
" Hej !" Zavrčel jsem. Tajemně se usmál. Vzal jídlo do ruky a dal mi o před ústa.
" Řekni áá." Parchant ! Hraje si se mnou. Otevřel jsem pusu a on mi do ní dal jídlo. Rychle jsem kousnul a snažil se přitom kousnout Leviho do ruky , ten na poslední okamžik uhnul.
" Nekousej , jseš jak pes." Nezajímalo mě jeho rýpání. Vychutnával jsem si chuť jídla. Když jsem dojedl s pomocí Leviho , tak sundal svojí nohu z mojí hrudi. Sehnul se pro obvazy.
" Zvedni se." S námahou jsem se zvedl. Cítil jsem se divně. Jen v tom prádílku , co jsem měl na sobě to bylo divné. Levi mě ošetřil. Skončil a já zase spadl na zem. Hodil na mě poslední pohled a pak zmizel. Zase jsem tu zůstal sám. Nechápal jsem dnešní Leviho chování, opravdu nechápal. Moje víčka byly jako z olova. Nakonec se mi zavřely a já znova upadl do spánku.
*******************************************************************************
Když jsem se probudil měl jsem přes sebe hozenou deku. Někdo mi ji musel dát. Nevím , kolik je a ani nevím jaký den je. Bez oken a ve tmě nejde poznat , jak rychle utíká čas. Snad je Mikasa s Annie v pořádku. Nechtěl bych , aby se jim něco stalo. Co asi dělá Erwin a Armin ?
Každý teď hledá ty spisy , ale nikdo netuší , že spisy jsou pořád v téhle budově, ale to nevěděl nikdo kromě mě, ani Mikasa s Annie to nevěděly. Kdyby jen tušili , že jsem schoval ty spisy do podlahy v pokoji , kde jsem byl ubytovaný. Heh, můžou si hledat , jak chtějí , ale na tohle nepříjdou. Nikdy jim to neřeknu , ani kdyby mě mučili sebe víc. Teď mi došlo , že když nikdo neví , kde jsou ty spisy , tak nesmím umřít. Musím se odsud dostat a najít aspoň Mikasu s Annie , abych jim to mohl říct. Pochybuju , že bych se dostal až k nám a mohl to říct Erwinovi.
" Spíš ty špíno ?" Ozvalo se u mřížích a já zvedl hlavu. Tohle nebyl Levi , ale jeden z jeho poskoků , který se často ochomítal okolo Petry. Jak jen , že se ten hnusák jmenoval? Auruo ! Tak se jmenoval.
" Hmm, takový spratek a napáchal tolik škod!" Zavrčel.
" Dávej si pozor na hubu staříku. Je to jen vaše chyba , že jste tak neschopní." Vysmál jsem se mu. Zrudnul a hned se rozzuřil.
" S kým si myslíš , že mluvíš , ty spratku?!"
" S nulou , co nic nedokáže!"
" Hmm , myslíš si , že si tvrďák , ale co dokážeš , když jsi takhle připoutaný ? Nic nedokážeš , nemůžeš se ani bránit." Když to dořekl , tak vytáhl z kabátu bič. Tohle se mi přestává líbit.
" Spratku Levi - sama tě až moc šetří... Nějak ses mu zalíbil , ale u mě to neplatí. Já to z tebe dostanu a Levi - sama konečně bude bez problémů a spratek , jako ty nebude problém." Otevřel mříže a vešel do vnitř.
" A teď máš poslední šanci na to , aby jsi řekl , kde to je. Jinak to z tebe budu muset dostat násilím."
" Staříku... Jsi dement." To byla poslední kapka.
****************************************************************************************************************
Auruo mi přitáhl řetězi , tak že jsem musel stát i když jsem nechtěl. Deka ze mě spadla a já zůstal do půli těla nahý. Obrátil mě čelem ke zdi.
" Poslední možnost." Zasyčel.
" Vy-li-ž-si-pr-del." Vyhláskoval jsem mu. Pak jsem uslyšel švih bičem a pak jen páléní na mých zádech. Bohužel, to jednou ráno neskončilo. Drtil jsem zubama rty , abych nekřičel. Po pár minutách jsem vnímal jen švihy bičem, krev stékající po mých zádech a neskutečný páléní. Začaly se mi podlamovat kolena a kdyby mě nedržely řetězi , tak bych už byl na zemi. Celou dobu jsem slyšel jeho smích a otázky na které jsem neodpovídal, ani jsem nemohl ,kdybych otevřel pusu , tak bych nejspíše jen vykřikl. Bylo to nekonečný. Bolest jsem pak přestal vnímat a jen cítil , jak se mi bič zařezává každou ránou do zad , jak krev stéká po mých zádech a někdy stříkne na zeď.
" Auruo!" Uslyšel jsem křik , byl ženský. Potom ustaly rány a já pociťoval jen odeznívající bolest a pálení.
" Jsi v pořádku ?" Zeptal se mě někdo. Povolil mi řetězy a já spadl tvrdě na zem. Někdo se mě pokusil zvednout , ale neměl moc síly. Když jsem se zaměřil na obličej , tak jsem po chvíli zjistil , že je to Petra - san.
" Pe..tro..-san." Povedlo se mi říct.
" Vydrž prosím. Pro někoho zaběhnu. " Pustila mě a položila na břicho. Pak jsem uslyšel rychlé kroky , které se vzdalovaly. I když jsem se snažil nechat oči otevřené , tak i přesto se mi zavřely. Neměl jsem sílu... Cítil jsem , jak mě opuští síly.... Nakonec , to skončí takhle .. ?? To je dost mizerný konec....
" Oi..Nespi." Někdo mnou zatřásl.
" Slyšels ?! Nesmíš usnout." Znova se mnou zatřásl. Pomalu sem otevřel oči a když jsem zaostřil pohled uvědomil jsem si , že nade mnou se sklání dva obličeje. Levi a Petra.
" Le..vi."
" Jo , jsem to já." Pak mě zvedl , ale jakmile položil ruku na moje záda , tak jsem vykřikl. Okamžitě jí stáhl. Nakonec mě nesl , tak že jsem byl obličejem k němu a hlavu jsem měl položenou na jeho rameni a ruce kolem jeho krku. On měl svoje ruce pod mým zadkem.
" Nechcete pomoc Levi - sama."
" To je dobrý , jen přines obvazy a šití." Když mě nesl , tak jsem se začal probouzet z "opilosti" , kterou způsobil nedostatek krve a moc bolesti. Začal jsem pociťovat to neskutečné pálení a boest a taky jsem konečně pořádně vnímal. Levi mě někam nesl. Najednou se zastavil.
" Auruo s tebou si to vyřídím později." Zavrčel.
" Proč ?! Proč se i něj tolik staráte Levi - sama ?!?! Je to hnusnej fízl ! "
" Drž hubu !" Znovu se se mnou rozešel.
Došli jsme do obrovského pokoje. Byl to ten nejuklizenější a ten nejkrásnější pokoj , který jsem kdy viděl. Přes ten pokoj jsme prošli a vešli do koupelny. Ta na tom byla stejně , jako pokoj. Ani smítko prachu či jiné špíny. Když jsem se podíval dolu na zem , tak jsem zjistil , že za sebou nechávám krvavou stopu. Sakra.. Ušpinil jsem tuhle krásnou čistotu , která tady byla. Levi mě posadil do vany. Chtěl jsem si lehnout , ale když jsem se zády opřel o roh vany , tak jsem vykřikl stejně , jako když mě Levi chytl za záda.
" Seď rovně."
" Le..vi omlouvám se..." Můj hlas byl unavený , i když jsem nekřičel , tak byl slabý a každá hláska , kterou sem vydal vyžadovala mnoho mýho úsilí.
" Za co se omlouváš Erene ?"
" Ušpinil jsem..tvůj pokoj a koupelnu..Počkat.. Odkud znáš moje jméno?"
" Neva-"
" Levi - sama , mám ty obvazy a to šití."
"Děkuju Petro , teď jdi." Petra na mě hodila starostlivý pohled a pak zmizela.
" Teď prožiješ asi nejhorší chvilky tvýho života.." Varoval mě. Donutil mě si kleknout a pak ze mě stáhl spodní prádlo.
" CO t-to děláš ?" Úplně se ze mě sundal spodní prádlo a já stanul úplně nahý.
" Neboj se." Znova mě posadil. Vyndaz šuplíku houbu a nalil na ní vodu. Pak mě chytil rukou okolo hrudníku a celou mojí váhu držel na paži. Neviděl jsem , co dělá druhou rukou , ale to jsem hned do minuty zjistil.
" Neee! Ne.." Začal jsem brečet. Opravdu brečet , jak děcko , ale nemohl jsem si pomoct, když začal houbou omývat moje záda a voda začala smývat krev z mých zad a vymývat rány, tak to pálení a bolest , co způsobovala houba bylo naprosto nesnesitelné. Ruce jsem zaryl do jeho paže a drtil ji. Vzlykal jsem a slzy smáčely Leviho rukáv.
" Shh." Uklidňoval mě. Po dlouhých minutách plných bolesti Levi skončil. Třásl jsem se , nevěděl jsem jestli to bylo kvůli bolesti a nebo breku.
Levi se zvedl a pro něco odešel. Pak se vrátil a natočil mě obličejem ke zdi. Opřel jsem si hlavu o chladné dlaždice na zdi. Co se bude teď dít?
" Co ..budeš dělat teď?"
" Šít ty nejhlubší rány." Jehla se mi v okamžiku , když to řek zaryla do kůže. Přidušeně jsem vykřikl. Už to nebylo , tak hrozné , jako když mě myl , ale i tak. Zavřel jsem oči a čekal až to skončí. Levi udělal několik stehů na různých místech. Skončil. Levi odešel a umyl se od mé krve, vrátil se ke mně a vytáhl mě z vany. Postavil mě na podlahu, ale moje nohy se v tom okamžiku podlomily a já sletěl na podlahu. Levi se ke mně s povzdechem sehnul. Zvedl mě dovedl mě do pokoje , kde mě posadil na jeho postel.
Co by za to jakýkoliv policajt dal , aby se dostal do soukromých prostorů šéfa Legie. Mně se to povedlo , ale nevím jestli jsem si to takhle představoval. Ani jsem si nevšiml , že Levi zmizel , ale když jsem se o to začal zajímat tak se objevil. Nesl obvazy , kterýma mi pak obvázal záda. Bylo to celkem nepříjemné , ale bylo to lepší než , když jsem je měl odhalená.
Potom jsem padl do postele , ale zase na záda. Okamžitě jsem vykřikl a zasyčel bolestivě. Rychle jsem se přesunul na břicho a hned usnul. Únava na mě v mžiku padla a to neudržel a upadl do hlubokého spánku.
********************************************************************************************************************
Vzbudil jsem se. Otevřel jsem oči a zjistil , že jsem v cizím pokoji. Kde to jsem ? Jak jsem se sem dostal ? Počkat..už vím. Včera mě zbičoval Auruo a pak mě odnesl Levi a postaral se o mě. Takhle jsem nikdy Leviho neviděl. Vypadal , jako bych ho zajímal a staral se o mě tak jemně , utěšoval mě když jsem brečel , jak 5-letý děcko. Snažil jsem se posadit nebo alespoň pohnout , ale moje svaly byly jako mrtvý. Vůbec jsem se nehl.
" Erene - kun už ses probral ? " To byla Petra - san. " Počkej , zavolám Leviho - sama." Okamžitě zmizela. Ani ne za minutu se otevřely dveře a do vnitř někdo vešel. Přešel k posteli a posadil se, byl to Levi.
" Oi jak se cítíš ?"
" Jako bych umřel a pak se vrátil na zem." Zasýpal jsem. " A zním jak kuřák po 50- ti letech kouření." Suše jsem se zasmál.
" Tak to je normální a co tvoje záda?"
" Necítím je, ani se nezdá , že se to stalo včera."
" Co se stalo včera ?" Zeptal se překvapeně.
" No , to co se mi stalo." Podíval jsem se na něj.
" Erene, spal si 3 dny."
" Aha." Byl jsem v šoku. 3 dny spánku... To je lehký komat ne ? Najednou jsem si uvědomil , že mám neuvěřitelnou žízeň a hlad.
" Na , tady máš vodu." Podal mi sklenici vody , ale já jsem nedokázal zvednout ruku.
" Co je ?Nemáš žízeň ?"
" Mám , ale...nemůžu pohnout rukou." Cítil jsem se bezbraně a nejhorší na tom bylo , že jsem lpěl na šéfu mafie bez jeho pomoci a péči bych nejspíš byl mrtvej.
" Spratku s tebou jsou problémy." Pomohl mi do sedu. Nechal mě ať se opřu bokem a ramem o jeho hrudník. Hlavu jsem položil do ďůlku mezi krkem a ramenem.
" Proč tohle děláš ?"
" Kdo ví."
" Chápeš , že i když si mi pomohl a staráš se o mě , tak i tak ti neřeknu , kde jsou ty spisy." Lehce se zasmál.
" Došlo mi to , když ses nechal zbičovat."
" Levi."
" Co zas spratku ?" Zase ten starý , otrávený ton. Jsem rád , že je zpět. Z toho laskavého a milého Leviho jsem měl trochu strach.
" Mám žízeň , dejte mi k puse tu zatracenou sklenici....prosím." Zašeptal jsem a pro jistotu dodal prosím.
" Dobře , dám ti napít." Odpověděl tajemně až mi z toho přejel mráz po zádech. Vzal sklenici a napil se z ní. Než jsem stihl něco namítnout, tak přitiskl svoje rty na mé a nechal vodu stéct do mé pusy.
" Co to děláš ?!" Zrudnul jsem.
" Nečervenej se , jsi rozpačitý z toho , že jsem ti dal polibek , ale i přesto tady sedíš nahý." Pohledem jsem sjel na mé tělo , které bylo nahé. Deka mě halila jen do půli stehen, ale to nejcitlivější místo mi nic nehalilo. Zvedl jsem hlavu a uviděl , že Levi se kouká zrovna na to místečko.
" Nedívej se !" Vykřikl jsem a snažil se svojí ochablou rukou zakrýt svoje intimnosti. Po pár nepodařených pokusech se mi to podařilo.
" Úchyle.." Byl jsem rudý . Cítil jsem se trapně.
" Úchyl..Tak mi už dlouho neřekl." Chytil mě za bradu a zvedl mojí hlavu k němu. Znova se napil a znova jako před tím přitiskl svoje rty na moje a dal mi vodu, tak to šlo dokud se nevyprázdnila celá sklenice. Pořád jsem si vtloukal do hlavy , že mi dává napít trošku netradičním způsobem , ale ve skutečnosti , to bylo několik polibků. Odpojil se od mých rtů , když mi dal další dávku vody. Polkl jsem. Levi se , ale znova nesklonil. Těžce jsem zvedl svojí ruku a dal ji na Leviho zátylek a donutil sklonit jeho hlavu k sobě , když byl blízko , tak jsem přitiskl své rty na ty jeho. Když neotevřel rty , tak jsem ho donutil je otevřit svým jazykem. Po skoumání jeho pusy jsem zjistil , že tam voda není , ale Levimu to nevadilo a začal hru našich jazyků. Rychle jsem rozpojil polibek.
" Copak? Začneš polibek a pak ho tak rychle rozpojíš ?" Zavrněl provokativně.
" Žádnej polibek! Myslel jsem , že mi dáš vodu!"
" Tak že se ti tenhle způsob nevadil ?"
" To - to ne!" Znova jsem zrudnul.
" Voda už není , ale líbilo se mi , když ses na mě znova vrhl s chutí po polibku ."
" Co kecáš , ty starej úchyláku !"
" Opravdu žasnu , jak dlouho vydrží tvoje červená barva v obličeji , tak dlouho." Zasmál se.
" Pitomče!" Jeho ruka mě chytla za ruku , kterou jsem se kryl.
" Hej! Co to děláš ?" Svojí rukou přitlačil na to mojí tím i na moje přirození. Skousnul jsem zuby , protože jsem cítil , jak z mého hrdla dral sten.
" Líbí se ti to ?"
" Přestaň .." Zašeptal jsem tiše a položil svojí hlavu na jeho hrudník. Svojí ruku stáhnul a pohladil mě s ní ve vlasech. Bylo to tak uklidňující gesto , že jsem na chvílí zapomněl v jaké situaci jsem. Cítil jsem , jak mu tluče srdce, bylo to stejně uklidňující gesto , jako to pohlazení. Ani jsem si neuvědomil , že mě to uspává , ale to bylo jedno , stejně jsem potom usnul na Leviho hrudi.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 28. dubna 2016 v 19:50 | Reagovat

Tralalálalalá~ :3 *Nevěří vlastním očím.* Néé ty sadisto, božátko koťátko Erenek O.O :D :3 ale Levi se o něj hezky stará ^.^ musíš napsat pokráčko

Zn. co nejdřív~ dlouhověkost nemám v rodině

2 Elly - chan Elly - chan | 29. dubna 2016 v 17:22 | Reagovat

[1]: Oi! xD To víš -.- Sadista , to je moje , ale neboj snad už neublížím tolik Erenovi XD Možná je teď na řadě Levi :3

3 X <3 X X <3 X | 30. dubna 2016 v 2:00 | Reagovat

[2]: sadista sadistácká XD

4 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 8. července 2016 v 1:27 | Reagovat

Hoj ty moje mrtvolko, kdy nás zase obšťasníš nějákým literárním dílem? ^.^

5 Viky Viky | 25. července 2016 v 15:21 | Reagovat

Nemohu se dočkat pokračování! Krásně se to vyvíjí :) A jen tak mimochodem moc dobře píšeš! :)

6 Elly - chan Elly - chan | 5. srpna 2016 v 13:02 | Reagovat

[5]: Děkuju :) Moc mě potěšil tvůj komentář, budu se snažit, co nejdříve dopsat pokračování :)

7 Elly - chan Elly - chan | 5. srpna 2016 v 13:08 | Reagovat

[4]: Snažím se, snažím se.. ale vždyť mě znáš TT.TT

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama