Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Jinsei wa gēmudesu XIV.

17. dubna 2016 v 14:11 | Elly - chan ^^ |  Knb a já ^^
Ehm.. Yo.. Prosím nechte si kamenování až na potom xDDD Chtěla bych se omluvit , že to tak dlouho trvalo, ale poslední dobou nemám absolutně žádný čas a když se jednou za rok dostanu na blog, tak mě zrovna nic nenapadá :c Ano , jsem hrozná a ještě jsem vás dneska potěšila zase krátkou povídečkou! Gomene !!
Btw: Určitě se ptáte proč je to sakra růžové, ale je to z důvodu , že se mi zbláznil blog a celý text byl černě... Takže... Nebyla jiná volba. :x



JINSEI WA GEMUDESU XIV.

彼をタッチすると私はあなたを殺します
" Dívka , co se motala kolem Akashiho ?" Podivila jsem se a sedla si na pohovku.
" Mno, ale je to ještě z doby , když jsme byli na Teiko....."
" To už je dlouhá doba." Povzdechla jsem si. Je málo pravděpodobné, že by nějaká holka , která s ním chodila na základku byla zrovna ta dívka.
" To asi nebude ta dívka , že? Ale potom o žádné další nevím." Připomněla svoji přítomnost Momoi. Poděkovala jsem jí a rozloučila se. Padla jsem na gauč a přemýšlela až mě z toho rozbolela hlava.
Proč nad tím vůbec přemýšlím ?! Chtěla bych se vůbec vrátit k Akashimu? A mám se vůbec k čemu vracet?! Nevěděla jsem, co dělat , ani to jestli mám vůbec něco dělat... Stojí mi za to Akashi? Ach jo !! Praštila jsem pěstí do sedačky a hned toho litovala, protože sedačka se znedála, ale byla pěkně tvrdá ! Zkulila jsem se na podlahu a s námahou se z ní zvedla... I když venku byla už tma, tak jsem i přesto šla ven.
Venku byla celkem zima , ale i tak se to dalo vydržet. Jediné , co nechci je potkal Kotara. Akashi sem do města moc nechodí, takže toho se ani moc nebojím. Došla jsem až do středu města, kde to vypadalo jako po apokalypse. Nikde nikdo. Super, aspoň tu nepotkám žádnej otravnej ksicht. Sedla jsem si na lavičku před obchodem a jen tak civěla do blba.
" Co ti tady děláš?" Otočila jsem se. Za mnou stál Mayuzumi a moje nálada klesla na bod mrazu. Na tohohle podivína jsem zapomněla.
" Co chceš?" Odsekla jsem mu a doufala, že si dobře pamatuje tu ránu ode mě a že rozumí tomu, že se s ním nechci bavit , absolutně o ničem.
" Nic.. Jen se divím, že tu takhle si a bez Akashiho.."
" Proč bych tu s ním asi měla být ?" Zaprskala jsem, kdybych něco měla, tak to po něm hodím.
" Chápu, takže on už tě za tu holku vyměnil? To byla rychlost." Ušklíbl se a otočil se.
" Počkej!" Vyskočila jsem a chytla ho za rukáv." Co o tom víš?"
" Ah.. Najednou by si potřebovala mojí pomoc? Opravdu? Ale máš smůlu, tobě nebudu pomáhat, absolutně s ničím." Vytrhl se mi a odešel. Mayuzumi to ví, ví to, ale nechce mi říct ani slovo. Co budu dělat? Nemůžu ho nijak donutil, taky aby jo , potom všem, co se mezi námi stalo. Stála jsem tam a nechala ať mě vítr štípe do tváří.
****************************************************************************
Další den plný ničeho. Prázdniny se celkem rychle krátí, poprvadě, už se zkrátily ... Dneska je poslední den, kdy máme volno. Zítra začíná škola a moje každodenní schledání s Akashim. Moc potom netoužím, od toho dne jsem mu nedala vědět , ani o mě. Třeba je ta dívka mnohem lepší než já a on je teď s ní. Povzdechla jsem si a vyrazil ven si zaběhat. Ano, jdu běhat. Říkala jsem si to celé prázdniny , ale až dnes to chci zrealizovat. Vzala jsem svoje psy a vyrazila po městě. Odběhla jsem na polní cestu a doufala, že nepotkám lidi, protože udržet dva moje psy na vodítku byl celkem nadlidský úkol a tak jsem probíhala mezi polem a lesem. Běh moc nemusím, ale když už běžím, tak se toho pocitu nedokážu nabažit. Když běžíte, v hlavě vám plují otázky a vy o nich čistě přemýšlíte a čistý vzduch vám pomáhá schladit hlavu, takže se nevytočíte, ani jiný negativná pocit vás nedostane, ale jakmile přestanete běžet, dožene vás to , jako jed. Rychle a tiše.
Udejchaná , jako kdybych běžela na Sahaře jsem padla na gauč.
" Um-umírám." Zahučela jsem. To jsou taky napády.. Sto let nejdu běhat a pak tohle. Moje tělo je chudinka !!
Po 10 nezdařených pokusech se mi povedlo vyškrábat na nohy a dojít si do sprchy. Když jsem z ní vylezla , cítila jsem se jak znovuzrozená...
*********************************************************************************************************
Září.. Jeden by si někam hodil mašli, ale bohužel neumím vázat šibenici. Proto taky dneska nedobrovolně musím do školy a zase 10 měsíců do ní chodit a čekat na krátké dvouměsíční prázdniny, ale to nejhorší přichází. Celý den s Akashim. V jedné místnosti. Taková představa mě doháněla k šílenství, ale ne jenom tahle... Co pak klub? Tam s ním budu taky...
" Chjooo!" Zahučela jsem a doplazila se po schodech do třídy. Tenhle rok nám ji daly do druhého patra.. Vlezla jsem dovnitř a spousta zvědavých pohledů mě hned začala skenovat. S nikým jsem se moc neskamarádila , ani neznám jejich jména, ale slušně každému odpovím na podrav.
Plácla jsem sebou do zadní lavice a konečně se pořádně rozhlédla. U okna jako vždy byl on. Vypadá to, že za prázdniny trochu nabral svalovou hmoutu. Slušelo mu to ještě víc. Zavrtěla jsem hlavou. Jashine , na co to myslím! Musím být nezlomná a snažit se udržet kamennou tvář a ignorovat jeho přítomnost!
Zazvonil zvonek a všichni si sedli do lavic. Akashi tento rok seděl přede mnou. Hihi, zasmála jsem se... Můžu mu oplatit jeho chování tím, že mu třeba počmárám košili nebo krk!
Vzala jsem liháč zatím co učitel nás přivítával a nahla se přes lavici. Na krku pozná , že mu čmárám , ale co na košili! Ha! Všichni se koukali na učitele a nikdo si mě nevšímal, to je ta nejlepší možná chvíle. Ještě kousek... ! Zatracených 155 cm! Nejste jenom malý, ale jste celkově zkrácený! Kousííííínek ! Už jsem se dotkal fixou košile , když se Akashi prudce otočil a srazil tak mě a liháč, který odletěl do neznáma a já měla , co dělat a udržet se lavice , abych nepřepadla a nedala si do tlamy. Naneštěstí si nás nikdo nevšiml.
" Co to vyvádíš ?" Zeptal se klidně Akashi a sledoval mě ledovým pohledem. Konečně se mi podařilo se nějakým způsobem dostat do lavice. Upravila jsem si vlasy, abych na Akashiho přes ty kudrny viděla a nahodila "cool" pohled.
" Co myslíš, že bych tak asi dělala?! No... Hlavně s tebou to nemá co dělat!" Odfrkla jsem. Pozvedl obočí a zašklebil se.
" Když myslíš." Otočil se s podivným výrazem ve tváři. Co má za problém? Myslí si, že je pán Země nebo co? Sebrala jsem liháč a přemýšlela o lepší pomstě , která by nedopadla takhle katastorfálně jako tahle, ale po pár minutách uvažování jsem zjistila, že na to bych musela něco vymyslet a pak to uskutečnit a musela bych se snažit , aby to vyšlo na 100% a nestalo se tohle... Ale pro mě , jako línýho tvora , který je rád , že se došourá do školy, to bylo příliš. Kdybych tak kdo by se mnou tohle udělal, ale nikdo takový nebyl. Kotara jsem požádat po tom co se stalo nemohla a ostatní byli z Akashiho tak vystrašení , že jenom něco jako " Uděláme plán na ztrapnění Akashi" nebyl zrovna to pravý. Musela jsem vzdát tenhle plán a radši nějak vyřešit mojí krizi, ale nevěděla jsem kde začít. Jestli si mám usmířit Kotara, abych měla spojence na vyřešení Akashiho, nebo napřed Akashiho, aby se to konečně vyřešilo. Bohužel byl tu problém a to ten, kde začít a jestli vůbec má smysl něco řešit.
O přestávku jsem se vyšourala z třídy a jen tak se procházela po chodbách. Stýská se mi po domově, ale zase si nejsem jistá jestli bych byla schopná po tom všem co se tady odehrálo odejít. Nejspíš by se mi taky stýskalo. Povzdechla jsem si.
Doplazila jsem se před školu a tam sebou praštila na lavičku. Začíná podzim... Ohlídla jsem se po lidech a zjistila jsem, že na mě dost vyjukaně koukají. Většina holek si něco šeptala a kluci rudli. Co jim je?! Podívala jsem se na sebe a pochopila jsem. Ten můj nemotorný pokus počmárat Akashiho způsobil, že při záchran před pádem jsem urvala asi tři knoflíčky od košile a teď moje tmavě modrá podprsenka byla lidem na očích, jako terč co volá : " Tady jsem!" Povzdechla jsem si.. Může to dnes být ještě horší?! Kvůli tomu se ten prevít Akashi usmíval. Nakonec jsem si svojí pomstu vyžrala já. Karma každého dožene, ale nevím kde se courá u Akashiho, který by si ji zasloužil víc než já. Přece není takový hřích, když chcete nějako počmárat! Myslím, že je horší, když chcete někoho zabít nůžkama, a nebo se o to aspoň pokoušíte.
******************************************************************************
I když to byl první den, tak se táhl jak slimák. Snad to nebude celý rok stejně, i když pochybuju.
Konečně zvonek oznámil konec dne. Pro mě to , ale zdaleka konec dne nebyl... Ještě musím do klubu. Hahhahahhaahahahahhahhahah, to bude sranda.. Budu tam s Kotarem a Akashim! To jsem si přesně přála!
Tempem mrtvé bytosti jsem se došourala do tělocvičny. Doufám, že jdu pozdě a nebudu tam muset být, tak dlouho.
Bohužel. Teprve to začalo a jediné místo, které bylo volné bylo mezi Kotarem a Akashim. Karma mě zase našla. S neochotou jsem tam došla a dřepla si vedle nich. Už od dveří jsme cítila atmosféru , která se každým krokem , který jsem udělala k nim zhoustla a napjala , jak struna. Sedla jsem si mezi ně s kamenným výrazem. Všichni tři jsme vypadali jak kameni a najednou jsem cítila , jak se všichni od nás odsunuli , jako bychom byli nějací netvoři, co je mají každou chvíli napadnout a zabít. Tohle mi nebylo zrovna dvakrát příjemné....
Atmosféra se trochu uklidnila, když přišel trenér a začal proslov. Přivítal nás a pak řekl plány na novou sezonu. Budeme muset mít víc tréninků a taky tvrdší, protože nás v zimě čeká Winter Cup.
Když odešel, začala debata. Několik lidí namítalo na tréniky, které jsou skoro každý den a dlouho, ale jejich řeči je přešli jakmile si stoupnul Akashi a stoupl si před ně. Bylo normální, že má i kapitán proslov. Jeho proslov byl prostý a stručný, ale stačil v něm zmínit, že ten komu se to nelíbí, ať odejde. Byla to trvdá slova, ale všichni si to rozmysleli a nic nenamítali.
" Elly." Cukla jsem sebou. Otočila jsem se viděla Kotara , který na mě upínal pohled.
" Stalo se něco?" Byla jsem docela překvapená, že na mě promluvil.
" Ehm.. Já.. Chtěl bych se omluvit, za to co se stalo venku...Ehm.. Omlouvám se za ten polibek a za to co jsem řekl. Snad mi promineš." Viděla jsem na něm, že ho to mrzí. V určitém ohledu to byla i má vina..
" Jasně." Rukou jsem mu prohrábla vlasy. Nevím, co bych dělala, kdyby mě Kotaro opustil. Samozřejmě ve smyslu , jako kamarád.
" O čem se to tady bavíte?" Oba dva jsme zůstali v šoku. Dobře jsme věděli komu ten hlas patří.
" Ah, Akashi, to byla taková blbost." Kotaro pohotově odpověděl, ale bylo poznat, že měl co dělat, aby to řekl.
" Oh, vážně ? Myslel jsem, že jsem slyšel, jak si políbil MOJI Elly."
" Ne-ne ! Ta-tak to nebylo!!" Kotaro nadskočil a snažil se situaci nějak zachránit. Házel na mě pohledy ve snaze, abych mu pomohla, ale já právě byla vzteky bez sebe.
Co si o sobě myslí?! To on si začal s nějakou dívkou !! Nemá právo teď mě obviňovat , že mě Kotaro políbil a ke všemu já jsem Kotara hned odmítla, zatím co on si nejspíš s ní ještě užíval! Krev se mi nahrnula do hlavy, viděla jsem červeně a opravdu jsem na něj chtěla zakřičet hodně sprostých slov, které mě zrovna napadaly a nebylo jich zrovna málo.
" Nebylo?" Přiblížil se ke Kotarovi, ale to už jsem toho měla dost. Stoupla jsem si a před všema jsem mu vlepila tu největší , kterou kdy ode mě dostal.
Na tváři mu po mě zůstal pořádný obtisk.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 18. dubna 2016 v 17:49 | Reagovat

Akashi nabral svalovou hmotu XDDD a to ji ten chudák nosí schovanou v batohu??? XD ale potěšila jsi mě ^^ Akashi dostal přes hubu ^^ achjo chci číst dál T.T další dílek máš do týdne, jasný? XD

btw - jestli máš problém s vázáním šibenice, ráda pomůžu

ehm takže chtělo by to závěr...éhm závěr, takže závěr rovná se podpis a ten už tu dlouho nebyl tak si ho užij XD :P

tvůj věrný stínek (ale zní to jak stínka, a já nejsem hmyz :dd)

2 Pariah Pariah | Web | 19. dubna 2016 v 13:52 | Reagovat

Abych pravdu řekla tak jsem vcelku zaskočená Akashiho chování, ale to není nic neobvklého, je to jedna z postav, která je dost nevypočitatelná.
No svalová hmota se mu určitě bude hodit... i když nic se nemá přehánět.
Každopádně jsem zvědavá, jak na facku zareaguje a hlavně co pak udělá hrdinka a Kotaro... áááá chce to rychle další dílek ;)

3 Elly - chan Elly - chan | 19. dubna 2016 v 16:30 | Reagovat

[1]: Oh , arigato :3 Doufám, že opravdu nejsi hmyz :c To bys mě nadmíru zklamala xD No jo no .. Akashi mužní :c * Zase si to vyložila úchylně* Jsem ráda, že se ti to líbilo xD Snad se brzy dočkáš nového dílku :3

[2]: Arigato!! No jo :c Akashi a jeho chování, i mě někdy překvapí, co mě v té kedlubně napadne xD Většinou, ale mám problémy vymyslet u Akashi nějaké reakce, protože on je opravdu záludný a nevím, jak se má chovat .. Každou chvíli se totiž mění xD :x Jsem ráda, že se ti to líbilo :33 Mno.. Na pokračování facky si musíš počkat :c Ale snad dlouho nebudeš čekat :)

4 Pariah Pariah | Web | 23. dubna 2016 v 16:01 | Reagovat

[3]: Já upřímně u něj volim vždycky to nejlogičtějsí bez ohledu na ostatní... teda aspoň pro temné já, pro to vlídnější to zatím neumím napsat :D
PS: snad se brzy dočkám ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama