Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Jinsei wa gēmudesu XIII.

19. února 2016 v 22:37 | Elly - chan ^^ |  Knb a já ^^
DEJTE MI NĚKDO FACKU! Já jsem takový lempl ! Zabte mě ! Určitě jste na mě zapomněli za tu dobu, co jsem tu tak dlouho nebyla. Snad se vám tohle bude líbit, protože jsem to sesmolila z posledních pár sil , kterou jsem měla. Škola je jako upír , který je závislí na mojí energii... TT.TT Snad se vám to bude líbit ...-.- xD


JINSEI WA GEMUDESU XIII.

Zloba

Došla jsem do pokoje a v ruce jsem držela košili. Akashi se na mě podíval s nechápavým obličejem.
" Stalo se něco?" Zeptal se v klidu a na tváři mu hrál úsměv. Mrskla jsem po něm košilí.
" Ano , děje!" Akashi si jí sundal z obličeje a prohlížel si jí, konečně uviděl rtěnku. Viděla jsem jak mu blesklo v očích a úsměv mu zmizel z tváře.
" Moje košile a co s ní?" Zeptal se naprosto klidně, jako by to neviděl.
" O košili nejde! Jde o tom, co na ní je !" Zavrčela jsem, neměla jsem chuť s ním hrát tuhle hru. Moje trpělivost nebyla nekonečná a on to moc dobře věděl.
Znova si ji prohlédl a podíval se na mě se stejným výrazem.
" Vysvětlím to.." Povzdechl si a já čekala, co z něj vypadne.. Od začátku jsem z toho neměla nejlepší pocit..
Nastalo napjaté ticho , které drásalo moje nervy.. Povytáhla jsem obočí a čekala na jeho odpověď , která stále nepřicházela.
" Není to tak , jak to vypadá." Zašeptal a promnul si prsty kmen nosu.
" A jak to teda je , když to není tak, že ti nějaké nejmenovaná zlíbala košili a kdo ví, co ještě.." Zuřivě jsem zavrčela. Čekala jsem takovou odpověď, nikdy to není tak , jak to vypadá. Je to ohraná písnička.
" Kdy se to stalo ?! Nebo spíš , co se stalo ?!" Udělala jsem krok k němu a zatla ruku v pěst.
" Nic vážného to nebylo.."
" Ah... Už se dostáváme k věci ! Trvalo ti to, snad se dozvím víc!" Popravdě jsem víc vědět nechtěla. Bála jsem se , že mi o ublíží, ale stejně jsem to nechala být a dál čekala na celý příběh z kterého se mi svírak žaludek jen při myšelnce na...
" Byl jsem v baru s pár známými z dětsví a trošku jsme to přehnali s pitím.." Můj žaludek dělal nepříjemné kotrmelce. Zadrhl se mi hlas v hrdle , ale polkla jsem.
" Co se stalo mezi tebou a tou dívkou ?" Můj hlas byl tupý a pálela mě každá slabika v krku.
" Nevím jistě, ale něco jo." Přiznal . " Ale nebyla to moje chyba ! Nechtěl jsem to." Zvedl se a přešel ke mně, chytil mě za ruce. Vší silou jsem ho od sebe odstrčila a vysmekla mu svoje třesoucí se ruce.
" Nešahej na mě !" Zakřičela jsem skoro v panice. Ustoupila jsem od něj co nejdál to v tak krátký čas šlo.
" Elly-"
" Nic neříkej! Nechápu , jak si vůbec mohl ?! To že to není tvoje chyba mě nezajímá, protože to tvoje chyba stejně byla! Koho jiného ,že ?!" Měla jsem chuť mu vrazit , ale bála jsem se , že kdybych udělala ještě krok , tak by se mi potrhly nohy. Už teď jsem se celá třásla a slzy mě pálely v očích, ale pak mi v hlavě všechno přeskočilo. Můj dech se zklidnil , tep i třes a já jsem otupěla. Byla jsem jako panenka bez citů. Cítila jsem , jak ze mě všechno opadlo a byla jsem jako obalená gumou.
" Elly ? Jsi v pořádku." Zeptal se udiveně Akashi.
" Ano." Řekla jsem rázným , ale klidným a vyrovnaným hlasem a pak jsem se v mžiku dostala z pokoje. Akashi zůstal omámený v pokoji takže nebyl problém se dostat i ven z domu. Měla jsem to domu docela dálku, ale v tu chvíli mi to nevadilo, ani to že jsem skoro všechny věci nechala u Akashiho. Prostě jsem chtěla domů. Cestou moje otupělost pomalu odcházela a já začala pociťovat neskutečnou bolest v hrudi a myšlenky mě drásaly , jak meče s čepelí , která lačnila po krvi a bolesti.
Domu jsem dorazila jen tak , tak před tím než jsem se sesunula k zemi , jak papír. Moje nohy nebyly schopné mě dále držet a můj mozek nedokázal dávat přímé rozkazy mému tělu ani sílu na zadržení vzlyků a slz jsem neměla a tak jsem tomu nechala volný průběh.
***************************************************************
Když jsem ztrazila hlas a vyschly mi slzy, tak jsem se konečně zvedla. Přemístila jsem se do postele , kam jsem padla a vysílením usla.
Po pár hodinách jsem se probrala a zjistila , že někdo zvoní, když jsem sešla dolů , tak před dveřmi stály moje kufry společně s dopisem, který jsem ani nečetla a okamžitě ho vyhodila. Vlezla jsem si do pokoje a zkontolovala mobil. Několik zpráv od Akashiho a hovorů , které jsem všechny smazala bez toho , abych ho nějak kontaktovala , ale mobil jsem nedala pryč , vytočila jsem jedno číslo.
" Ahoj Kotaro.. Máš čas?"
*********************************************************************
S Kotarem jsme se sešli v kavárně. Okamžitě poznal , že nejsem úplně okey. Moje zarudlé oči a o chraptělý hlas mluvil za vše.
Hned jsem mu všechno řekla. Nevěděla jsem komu jinému bych to mohla říct než zrovna jemu. Věřila jsem mu a doufala , že mě pochopí. Věděla jsem , že už brečet nebudu ,protože jsem neměla co , ale bolest byla stejně velká. Objal mě a uklidňoval. Byla jsem ráda, že někdo jako on je při mém boku.
Začali jsme to rozebírat a já se ptala na to , kdo by tak mohla být ta potvora. Ráda bych s ní prohodila pár slov a přitom jí zlámala všechny kosti v těle.
Kotara nikdo nenapadal , protože Akashiho nikdy neviděl s holkou jenom mě a Kuroko to říkal taky , když byl v Teiko. I mě nikdo nenapadal. Mohl to být někdo cizí, ale kdo by se muckal s někým cizím , koho vidí poprvé v životě ?! V tom bylo něco víc. Něco mi říkalo , že v tom bude něco mnohem většího než jednorázovka.
Kotaro ještě zavolal Mibuchimu a já Kurokovi. Jen jsme se ptali , ale nikdo nic nevěděl.
Pak jsme šli do parku , kam chodíváme často a jen tak v tichosti se topili ve vlastních myšlenkách. Netuším nad čím přemýšlel Kotaro , ale moje myšlenky byly plné Akashiho a jeho podvodu.
S Kotarem jsme si sedli na lavičku a koukali na oblohu.
" Myslíš si , že s tou holkou je ?" Zeptal se mě pochvíli. Nad tím jsem nepřemýšlela... Co když je pořád s tou dívkou ?! Co když to neskončilo ?! Co když mi lže ?!
" Nevím.." Pronesla jsem sklesle a dál koukala na oblohu. " Radši bych už měla jít. Děkuju ti Kotaro , hodně jsi mi pomohl." Hřejivě jsem se na něj usmála natolik kolik mi můj momentální stav dovoloval. Seskočila jsem z lavičky.
" Není zač a jo Elly.. " Otočila jsem se a Kotaro mě k sobě přitisknul a políbil mě na rty. V šoku jsme strnula a když jsem si to uvědomila , tak jsem se od něj odtrhla.
" Proboha! Co to děláš Kotaro ?!" Zakřičela jsem a otřela si ústa.
" Co by ?! Ty snad něco k Akashimu cítíš ?! Chceš ho zpátky i potom , co všechno ti udělal?! Proč on může někoho líbat jiného a ty ne ?! Bylo by to fér!"
" Cože.. Já taková nejsem! Samozřejmě , že k Akashimu něco cítím! " Křičela jsem na něj ještě pořád v šoku. Kotaro se na mě podíval , jako nikdy jindy a pak naštavně odešel. Omámeně jsem koukala na místo , kde ještě před malou chvíli byl. Proboha.. Co to do něj vjelo ?!
Došourala jsem se domů , kde jsem padla na gauč. Dnešek byl hrozný ! Proboha... Vzala jsem mobil a vytočila další pohromu.
" Ahoj Momoi."
A začalo to od znova. Zase jsem vysvětlovala všechno , co se stalo, ale až na Kotarův polibek ,který jsem si radši nechala pro sebe a doufám, že navždy.
" No... Elly- chan, nikdy jsem neviděla Akashihos s holkou , i když se o něj hodně zajímaly holky , tak nikdy neprojevil jakýkoliv zájem. " Sakra." Počkat ! Vlastně tu byla jedna neodbytná holka, která se o Akashiho snažila hodně dlouho!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pariah Pariah | Web | 20. února 2016 v 17:03 | Reagovat

Wow... vážně jsem nad tím přemýšlela a čekala jsem že je to nedorozumění. Ten Akashi se nezdá... a Kotaro taky ne :D Teď to bude mít hrdinka dost těžké, potkat se Kotarem, o kterém neví co si sliboval a ještě k tomu s Akashim... to by se mi vážně nechtělo...
Ale vážně dost dobrý zvrat ;) Už aby tu byl další díl.
Jinak školu chápu... taky mě nemá ráda :-D

2 Elly - chan Elly - chan | 20. února 2016 v 22:32 | Reagovat

[1]: Ta škola je hrůza -.- xD Jinak moc děkuju xD Docela jsem si to zavařila v povídce O.o xD No uvidím , co mě napadne. TT.TT

3 X <3 X X <3 X | E-mail | 22. února 2016 v 18:30 | Reagovat

Kotaro-teme :D však teď se ještě ukáže, že je při tom líbání viděl Akashi a máš zápletku na x dalších kapitol O.o :D jinak to byla pěkná kapitolka sice smutná, ale vzal to čert :D těším se na další kapitolku, snad to ta růžová nádhera neposere a vyřeší se to :D

4 Elly - chan Elly - chan | 23. února 2016 v 17:05 | Reagovat

[3]: Arigato ! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama