Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Jinsei wa gēmudesu XI.

9. ledna 2016 v 20:58 | Elly - chan ^^ |  Knb a já ^^
Další povídečka je tu ^^ Omluvte chyby , ale nemám energii je opravovat! :/ Dnešek byl perný xD Snad zítra doladím nějaké chyby !

JINSEI WA GEMUDESU XII.

Prázdniny doma

Měla jsem tak krásný sen, zdálo se mi , jak jím tu největší čokoládu a vůbec nejsem plná. Byl to ráj ?! Ano, byl. Byla jsem , ale ze snu násilím vyrvána..pocítila jsem neskutečnou bolest břicha, až jsem se probudila. Rychle jsem otevřela oči, ale i když jsem byla vzhůru, tak jsem pořád cítila bolest. Pak jsem si všimla , že Akashiho ruka , co mám na břiše, tak zarývá své nehty do mého břicha.
" Akashi." Rychle jsem sundala jeho ruku. Otočila jsem se , ale Akashi pořád spal.. Dělal , to ze spánku ?
" Ghh." Akashi bolestivě zasténal a jeho obličej se stáhl do bolestné grimasy. On má noční můru...Celý se třásl a byl spocený. Svíral ruce v pěst a každou chvíli sebou cukal. Měla jsem o něj strach.
" Seijuro.." Zatřásla jsem s ním. Zamrkal a posadil se, ale rozhodně nebyl v normálu. Celý se třásl , byl bledý, měl zatlé pěsti a těkal očima ze strany na stranu.
" Seijuro.. Jsi v pořádku?" Položila jsem mu ruku na rameno a on na mě otočil jeho zmučený pohled." Uwwaah!" Zakřičela jsem , když jsem uviděla, jak se mu po tváři kutálý slza. OH MŮJ BOŽE ON BREČÍ! Zírala jsem na něj , jak na ducha, on si mého pohledu všiml a pak si setřel slzu a uhnul pohledem.
" Stalo se něco? Měl jsi noční můru.." Akashi se na mě podíval pohledem, ve kterým bylo spoustu bolesti.
" Chápu.. Noční můra. Byl to sen." Znělo to jako oddych. Co mám dělat? Nechápu, jak mám utěšit někoho , jako je Akashi.
Pohladilo jsem ho po hlavě.
" Byl to tak strašný sen ? Co se ti zdálo ?" Z ničeho nic setřásl silně mojí ruku.
" NEDOTÝKEJ SE MĚ!" Zařval. Chytla jsem se za ruku , kterou setřásl a dívala se na něj s nepochopením v očím.
" Co se stalo Seijuro? Co tak najednou ?" Až mi z toho do očí vyhrkly slzy, snažila jsem ten hořký pocit , co svíral mojí hruď ignorovat, ale nešlo to. Slzy mě pálely v očích, jak jed. Co se mu stalo ? Proč se ke mně takhle chová ?
" Musím pryč." Zamumlal a vyběhl z pokoje, nechal mě tam samotnou.
Co se to s ním dělo ?! O čem se mu zdálo ? Proč mě tak odehnal?! Padla jsem zpátky do postele a nechala slzy, aby stékaly volně po mých tvářích. Jediné , co jsem udržela byly zvlyky, které se chtěly vydrat z mého hrdla. Třásla jsem se.
****************************************************************************************************
Uběhly 4 dny , co jsme tady.. Zítra odjíždíme domu a já pak rovnou na letiště. Od toho dne , co se stal ten incident s Akashim. Snažím se mu vyhýbat a nemluvit s ním, docela se mi to vede. Akashi taky nevypadá , že by se mnou chtěl mluvit , nebo navázat kontakt, ale bohužel si toho všimli i ostatní.. Třeba Mibuchi a Kotaru, kteří hned poznali , že Akashi je naštvanější a že je jeho "vládcovské já" mnohem silnější než bylo. Vlastně jsem trošku pochopila proč si vytvořil takové já.. Má to na obranu před světem, myslí si , že ho to ochrání proti bolesti... Je to slabožské. Bohužel, Mibuchi a Kotaru začali dotírat a vyptávat se , co se stalo. Vždycky je nějak odpálkuji, ale teď si toho všímají i ostatní, dokonce i Mayuzumi.
Kluci dneska trénují zase na pláži a já tu sedím u břehu , jako minule. Lišilo se to , ale tím že jsem se nekoukala na to jak trénují, ale na moře. Ještě zítra a opouštíme tenhle ráj. Možná bych umluvila rodiče, aby jsme sem ještě jeli. Trošku se mi ulevilo, konečně ta hrozná atmosféra skončí a já odjedu za svými kamarády do své rodné země.
" Elly?" Ozvalo se za mnou a já sebou cukla a otočila jsem se.
" Co se děje?" Zeptala jsem se upírka, který se za mnou ocitl , jako duch.
" Jdeme se s Mibuchim projít po pláži , jdeš s námi ?"
" To už jste skončili ?"
" Jak dááávno!"
" Tak fajn." Zvedla jsem se a přidala se ke Kotarovi a vydala se směrem k Mibuchimu. Šli jsme docela daleko až do nějaké zátoky, kde to vypadalo , že to není ani obydlené.
" Trošku strašidelné." Vyjíkl Mibuchi, který se schoval za mě a chytl se mého ramene.
" Nebuď srab." Utřela jsem ho a všimla si , že Kotaru se klepe jako ratlík taky. Jsem jediná , kerá se nebojí ? Podívala jsem se na záoku, opravdu byla trošku víc strašidelnější než normální zátoky. I když bylo odpoledne , tak tam byla tma , jako v noci.
" Je to trošku strašidelný.." Zašeptala jsem." Jdeme na zpátek?" Oba dva kývli a pak jsme se snažili dostat zpátky.
" Kotaru kudy jsme šli zpátky?" Zeptal se znenadání Mibuchi.
" Já ne-nevím."
" DĚLÁTE SI SRANDU ? Vy nevíte kudy jsme přišli ? Chcete mi říct, že jsme se ztratili ?!" Ty idioti !!! Jen se usmáli, jako neviňátka. To snad ne. Dnešek je opravdu skvělej. Bloudili jsme se po místě , které jsme neznali a hledali jsme cestu zpět.
" MY UŽ SE NIDKY NEVRÁTÍME!" Zakřičel upírek a Mibuchi jen přitakal. Já jsem na ně koukala , jak na ufony.
" Klid. Nemůžeme být daleko. " Snažila jsem se je uklidnit. Byli ticho.
" NĚCO NÁS TU SEŽERE !" Začal vyšilovat Mibuchi.
" DRŽTE HUBU A UKLIDNĚTE SE !" Utla jsem je a oni na mě koukali , jak na zjevení.
" Tak co budeme dělat Elly - chan?" Zeptali se na ráz. Vytáhla jsem mobil a zjistila , že nemám signál. Sakriš. Musíme dojít k moři a podél břehu by jsme měli dojít domu.
" Pojďte za mnou." Šli za mnou , jak pejskové. Každou chvíli se ohlíželi jetsli za námi něco nejde, mně už nepřišlo tohle místo , tak děsivé. Ještě kousek a měli by jsme být u moře. Už jsme slyšela šumění vody a cítila jsem zápach soli.
Už jsme byli blízko, když najednou zašustilo křoví a ozval se rachot.
" Kyaaa!!" Zakřičeli jsme všichni tři a schovali se za nejvyššího Mibuchiho. Z křoví se vydrali dva stíny. Všichni jsme napjatě čekali, co se bude dít, když se stíny začali pžibližovat, tak mi začali couvat, kdyby nás někdo viděl, tak by se nejspíše smál.
" Nez-zabíjej te nás !" Zabrblal rozklepaný Kotaru a držel se Mibuchiho rukávu.
" Co to tady vyvádíte?" Ten hlas.. Mayuzumi... Dva stíny se konečně objevili na slunci a bylo vidět , že to jsou Mayuzumi s Akashim.
" Sei - chan! Vy jste nás tak vyděsili !!" Zaprskal černovlásek a našpulil pusu , jak malé dítě.
" Hledali jsme vás,už je po večeři a vy nikde. Od odpoledního tréninku o vás nikdo nevěděl." Objasnil svůj vpád Mayuzumi. Já jsem mlčela a byla jsem ráda , že to nebyl nějaký úchyl. Hodila jsem pohled na Akashiho a naše oči se setkali, jen malou chvilku, ale stejně jsem musela ihned odvrátit pohled. Nedokázala jsem se mu dívat do očí. Všichni jsme se vydali pryč. Mibuchi a Kotaru jim říkali o tom co se stalo, do jejich rozhovoru jsem se nijak nezapojovala, pořád jsem byla trošku nesvá z toho, že tady je Akashi.
Konečně jsme byli v hotelu, okamžitě jsem šla do pokoje. Na večeři jsem neměla ani pomyšlení. Chtěla jsem si lehnout a zaspat zbývající den.
" Elly." Věděla jsem komu patří ten hlas, ale neotočila jsem se a šla dál. Nechtěla jsem s nim mluvit potom co se stalo, ani mi neřekl ,co se mu zdálo a proč brečel , ale choval se ke mně , jako bych za to snad mohla já!! To mě dorazilo nejvíc, kdyby mi aspoň řekl , co ho trápí , ale on radši mě odstrkuje a dělá , jako bych snad za jeho sen mohla já ?!
" Prosím." Zašeptal, když jsem stála před pokojem.
" Prosíš?! To snad slyším poprvé , že by velký Akashi Seijuro prosil někoho, jako mě !" Zavrčela jsem pohrdavě.
" Proč se tak chováš?!" Zavrčel. Co?! Tak teď mě dopálil.
" Proč já se tak chovám ?!" Byla jsem rudá vzteky.
" Nechápu tě !" Zakřičel na mě, už jsem se neudržela a dala mu obrovkou facku na tvář. Zbyl mu tam po ní rudý obtisk mojí ruky. Chytl se za tvář. Vztek z jeho očí sršel, jak blesky při bouři. Rozrazila jsem dveře a chtěla vejít dovnitř, ale jakmile jsem chtěla třísknout dveřmi , tak je chytl Akashi a vlezl do pokoje za mnou a až potom zavřel dveře.
" Co tu chceš ?! Nikdo tě sem nepozval!" Zaprskala jsem , jak naštvaná kočka.
" Přišel jsem si promluvit!"
" To máš blbý ! Já s tebou mluvit nebudu! Jdi si za Mayuzumim!" Otočila jsem se k němu zády." Odejdi." Nic jsem neslyšela a tak jsem se projistotu otočila jestli tam je. Pořád tam byl. Stál tam, jak hromádka neštěstí.
" Seijuro..." Zašeptala jsem, asi jsem to přehnala. Otočil se a zmizel. Zůstala jsem sama. Tohle jsem slušně posrala. Padla jsem do postele. Skvělý, ale může si za to sám.
****************************************************************************************************
Poslední den. Pak odjíždíme. Skoro celý den jsem měla v plánu prospat , málem se mi to povedlo, dokud tam mě nevzbudil Kotaru.
" Elly! Dneska máme volný den!! Pojď si ho užít !!" Zapištěl, když vletěl do mého pokoje.
" Dneska budu spát."
" To nepřipadá v úvahu !! Jdeme do města !! A pak večer grilovat!! Yeey! Vstávej !!" Začal se mnouu třást a snažil se mě dostat z postele.
" Koootaaruu!! Dej mi pokoj !! Já chci spát!!" Zakňučela jsem.
" Zamííítááá se!! Jdeme !!"
Nakonec se mu to podařilo. Náš plán byl skoro celý den strávit ve městě a vrátit se až na večer. Znělo to skvěle, když jsme vyšli ven stál tam Mibuchi a Nebuya , ale tím to nekončilo... Byl tam i Mayuzumi s Akashim , takže mě nálada přešla rekordně rychle. Litovala jsem, že jsem skočila na toho upíra!
Jsem jediná, kdo cítila tuhle napjatou atmosféru? Jediný , kdo se bavil byl Kotaru s Mibuchim, ostatní tiše šli a hleděli si svého. Takhle jsem si poslední den opravdu nepředstavovala. Měla jsem ho prospat! Kruciš!!
Město bylo nádherné, ale takových už jsem viděla stovky. Bylo to klasické město, jako po celém Japonsku nebo u nás.. Trošku mě to zklamalo a kluky taky, přeci jenom jsme byli v turistickém městě, tak jsme čekali něco speciálního. Podívali jsme se po pár obchodech a pak zamířili na oběd do jedné restaurace. Klasická japonská restaurace, kde to smrdělo rybami... Fuj ! Sedli jsme si ke stolu a objednali si. Každý si dal něco jiného, aby jsme následně mohli ochutnávat od dalších. Já teda rozhodně nebudu ochutnávat Mayuzumiho rybu ! Už jen z důvodů ,že je to ryba a ke všemu od Mayuzumiho. K pití jsme si dali všichni nějaký domácí džus, co nám servírka doporučila. Konečně začala nějaká konverzace, i když já jsem se do ní moc nezapojovala. Zachvíli nám přinesli jídlo a my se do něj pustili. Nebuya měl mořské plody, Mayuzumi hnusrybu, Mibuchi palačinky, Kotaru steak , Akashi rizoto a já kalamáry( sépie). Jídlo bylo celkem dobrý, každý od každýho ochutnal, teda kromě mě , opravdu jsem vynechala rybu. Po jídle jsme se šli projít po nábřeží , které bylo nádherné, zrovna zapadalo sluníčko. Byl to romantický pohled, i když s 5 kluky , to moc nešlo.
Vrátili jsme se zrovna , když připravovali na večer věci.
***********************************************************************************************************************************
Konečně byl večer a my jsme se všichni sešli venku na pláži. Trenér k nám mluvil a pak měl slovo dokonce i Akashi. Já jsem poslouchala jen na půl. Nějak vše šlo mimo mě. Začala opožděná večeře. Zase tam bylo tolik jídla, že jsem pochybovala , že to sníme, ale když jsem viděla Nebuyu, tak moje obavy zmizeli. Večer začal v plným proudu.
" Elly-chan!" Zašeptal z ničeho nic Mibuchi a zatahal mě za mikinu.
" Co?"
" Koukej , co mám." Zapištěl a vytáhl tři flašky alkoholu. Rozsvítili se mi očka. Nejsem žádnej násoska, ale když mám takovýhle nálady , tak je dobrý si trošku cvaknout.
" Dáme si spolu?" Mrkl na mě.
" Že se ptáš." Mibuchi to rozředil do džusu, aby to nebylo podezřivé a pak jsme začali pít "nevinně" džus.
Trenér vyhlásil večerku , ale mně a Mibuchimu to bylo jedno.
" Miibuuchi !!! Víííš co?! Půůůjdem hledat mušličky!!" Zařvala jsem na plný kolo až se každý otočil. Všem asi bylo jasný, že s námi předtím nebylo něco v pořádku, ale potom co jsme vyžahli 3 lahve , tak bylo jasný, že každej bude vědět, co nám je.
" Jooooo!! A pppaak najdem mořřské krááálovství !!" Oba dva jsme se začali řehtat, jako koně.
" Mibuchi, Elly, jste v pořádku?" Pořádně jsem nevěděla, kdo to je. Moje vidění bylo rozmazané.
" KoooTaaruuu!" Zašvitořil Mibuchi a vrhl se na Kotara , kterého medvědím objetím uzemnil. Začala jsem se smát, tak moc , že jsem pak lapala po dechu..
" Měli by jsme s nima něco udělat." Slyšela jsem z dálky.
" Kotaru , vem Mibuchiho do pokoje a dej na něj pozor." Ten hlas.. Patřil Akashimu, to jsem poznala.
" Ne Kotarru!!! Neděěělej to !! Nemusíšš ho furt poslouchat!!" Ale to už jsem viděla zdalujícího se Kotara s Mibuchim. " Srabe !" Zařvala jsem. Pak jsem se otočila na Akashiho.
" Ty jdeš taky do postele." Chytil mě podpáždí , jak malé dítě, ale já se začala kroutit , jako žížala.
"NEEE!" Řvala jsem a pak se z ničeho nic rozbrečela.
" Bolí tě něco?" Zeptal se okamžitě.
" JOO!"
" A co?!"
" Srdííčko." Zašeptala jsem a vrhala se mu kolem krku.
" Proč tě bolí?" Zeptal se něžně.
" Ppprootože jsi ho zrranil!" Zavzlykala jsem.." Too bolelo!! "
" Já ho nezranil." Zašeptal a hladil mě po zádech.
" Alelele joo ! Ty mě nemiluješ , jako já tebe a nechtěl jsi mi říct, co se ti stalo!!" Zavrčela jsem.
" Ty mě miluješ?" Zarazil se.
" Hmmm!! Jooo!! Miluju tě !! Seijuro!" Pak jsem usnula na jeho rameni.
*********************************************************************************************************
Druhý den v letadle , když jsem letěla na týden do Česka mě nepředtavitelně bolela hlava. Ani jsem si nemohla vzpomenout , co se stalo včera.
Pííp.. Smska. Byla od Akashiho , protože jsem mu psala, že odlítám a co se včera stalo, taky jsem se pro jistotu omluvila, kdybych náhodou něco včera udělala.
Neboj se, všechno bylo v pořádku. Hlavně se vrať, budu tu čekat na tebe a řeknu ti i to , co se stalo v tom pokoji.
Miluju tě , Seijuro.
P.S. To si sama řekla včera , že mě miluješ! :)
" Uwaaaaah!!" Já už se nechci vrátit!!!!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 10. ledna 2016 v 15:20 | Reagovat

tak to nenééé! jdeme hledat mušličky! to bylo prostě nejlepší! násosko! XDD ale tu facvku si Akashi zasloužil~ ^^ božínku tak já si klidně tu rybičku s Mayuzumim dám~ myslíš, že mi Mayuyu dovolí udělat si z něj židličku?? A nechtěl by mě rovnou i nakrmit?? XDD ale byla to boží kapitolečka~ chcu vědět co bylo v tom pokoji piš piš dál cukříku těším se!

A ještě jednou happy B-day sugar-chan!! XD

2 Pariah Pariah | Web | 10. ledna 2016 v 16:29 | Reagovat

Páni... zajímavý zvrat, ale líbí se mi. Moc hezky napsáno, nejvíc se mi líbil ten začátek... zajímalo by mě co se Akashimu zdálo :-) + ten alkohol.... :D jinak líbí se mi tvoje hrdinka, docela jsem čekala že ji pozve na rande i někdo další z týmu, ale to s Akashim bylo možná ještě lepší ;)

Jinak koukám, že jsem tě inspirovala na povídky na přání. Nebo to bylo v plánu?

Každopádně super, oboje!

3 Elly - chan Elly - chan | 10. ledna 2016 v 20:46 | Reagovat

[1]: Arigato !! Pojďme hledat mušličky!! xD  Mně bylo jasný , že by sis s Mayuzumim dala rybku !! A myslím, že by si od tebe nechal nakrmit xDD

[2]: Arigato !! Mno.. xD To je taky v plánu ! xD Další sok pro Akashiho :xx xD Ale nebudu prozrazovat! xDD Bylo to v plánu, ale tvoje je na prvním místě :))

4 Pariah Pariah | Web | 11. ledna 2016 v 9:59 | Reagovat

[3]: Tak teď skoro nemůžu vydržet... ne fakt se neskutečně těším :) na všechno :-)

5 Elly - chan Elly - chan | 11. ledna 2016 v 14:21 | Reagovat

[4]: Arigato :33 Jsem moc ráda !

6 Shikadel Shikadel | 17. ledna 2016 v 20:20 | Reagovat

Tohle je totálně BOŽ-- ABSOLUTNÌ!!! Proč mi skoro s každou větou poskočilo srdíčko!? :O aww! :3
Ten poslední odstavec je nej xD
Po pravdě, hned jak jsi zmínila chlast jsem tušila že se něco takovýho stane :'D
Už se moc těším až se vrátí do Japonska!
^^
Strašně super záživně píšes! :33 plsky dalšii^•^

7 Elly - chan Elly - chan | 18. ledna 2016 v 15:01 | Reagovat

[6]: Jsem moc ráda !! :)) Zachvilinku tu bude další díleček xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama