Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Služka, policajt a mafián II.

24. října 2015 v 10:00 | Elly - chan ^^ |  Shingeki no Kyojin - kapitolky (yaoi)
Máme tady pokračování !! Nějak jsem se rozjela ! xDD Za poslední dva dny mám hotový 3 povídky ! xDD Užijte si dílek !! Počítám , že povídka bude mít asi 10 dílů , ale možná se to ještě změní.


SLUŽKA,POLICAJT A MAFIÁN II.

LOV NA PRASE - ZAHÁJEN

Eren Jeager x Levi Rivaille + výskyt Legie a policie

Po poradě jsem se dotrmácel domu. Podařilo se mi setřást Mikasu. Pořád mě nutila , abych šel k lékaři , ale to nepotřebuju. Zítra se jí , ale nevyhnu. Máme se sejít s Mikasou a Annie , aby jsme se poradili , taky si vytvořili identitu a zahájily akci.
Dorazil jsem domu. Hned jsem se vydal do koupelny. Nepůjdu do nemocnice, ale ošetřím se. Na hlavě jsem měl trhlinu , ale tu zítra zakreje paruka. Vyhrnul jsem tričko , tam jsem měl pár modřin , ale nic vážného. Naneštěstí jsem na krku nic neměl. Ošetřil jsem si ránu na hlavě, vzal si prášek na bolest , umyl se a šel spát. Zítřek bude těžký.
****************************************************
Už od 5 ráno jsme se připravovali. Mikasa furt lítala okolo mě. Otravná baba ! Annie se smála.
Armin přinesl převleky a všechny potřebné věci. Měl naše identity a životopis. Vysvětlil nám , že se musíme chvíli potulovat v podsvětí , aby si nás všimli a doufejme , že si nás vezmou k sobě . Všichni jsme rozuměli a šli se převlíknout. Mě musel Armin pomoct. Dostal jsem modré službní šaty k tomu bílou zástěrku, okolo krku mi dal modrý , světlý šáteček, dostal jsem rukavičky až po lokty, dlouhou hnědou paruku , do vlasů mi dal bílou čelenku , dali mi bílé punčochy až do půli stehen a balerýnky stejné barvy. Byl jsem taky nucen vzít si speciální spodní prádlo z čeho jsem byl dost nesvůj. Podprsenka s vycpávkami by se dala , ale vcelku malé spodní prádlo , které se spíše podobalo kalhotkám bylo dost divné. Nesměl jsem mít chlapecké spodní prádlo a tak jsem dostal ženské ve kterém jsem byl dost natěsnaný. Taky mě namalovali. Dali mi řasenku , tvářenku a lehce rtěnky , trošku make - upu , aby zakryl mužské rysy. Byl jsem donucen , aby mi vytrhali obočí , úplně odstranili vousy , které jsem neměl , ale radši to udělali o podpáždí a intimních partií nemluvě, pak mi oholili , ale i nohy. Začal jsem litovat , že jsem na tohle kývl . Skončili jsme a setkal jsem s holkama. Vypadaly , jako já , jen byly menší a měly lepší dívčí postavy.
" Erene jsi krásná holka." Řekla Mikasa.
" Drž hubu !" Annie se smála.
Dali nám naše životopisy. Byli jsme podle toho přítelkyně z dětsví , které ztratily domov a žily v chudé čtvrti , kde si nás vzal jeden bohytý chlápek , který nás zaměstnal , jako služky a když umřel , tak znova hledáme podobnou práci.
Mikase a Annie zůstaly jejich křestní jména , ale jinak přijmení změnili a moje celé jméno bylo taky změněno.
Teď jsme byli : Akari Mikasa, Matsuo Annie a Iwasaki Eri.
********************************************************************************************
Dostali jsme malý byt v chudinské čtvrti. Pak jsme byli odpojeni od centrály a museli jsme se spoléhat jen na sebe. Sebou jsme mohli mít pouze nezařazené pistole. Každý měl jednu. Bylo toho málo , co jsme dostali , ale nesměli jsme se prozradit.
Oblíkli jsme se do civilu a šli se projít ven , aby jsme našli členy Legie. Byl jsem donucen si vzít uzké džíny, košilku a kabátek , taky kozačky. Jak já se cítil trapně !! Umřu ! Umřu ! Mikasa s Annie měly něco podobného , ale oni byly dívky a byly zvyklé ! Já ne !
Vydali jsme se do ulic. Bylo to tady hrozné , ani nechápu , jak tady můžou takhle žít.
" Erene , choď pořádně." Varovala mě Mikasa.
" Drž hubu Mikaso a říkej mi Eri !"
" Eri mluv , jako žena a ne jako chlap ! A kruť prdelí !" Teď si mě dobírala Annie.
Prošli jsme okolo pár chlápků.
" Hej ! Kočičky pojďte k nám !!" Nabízeli oplzle. Annie si odfrkla a Mikasa nic neříkala stejně , jako já. Nevšímali jsme si jich a šli dál.
" Koťátka ! Tak nám tu nechte aspoň tu pěknou hnědovlásku !" To mluvili o mně !!! Podíval jsme se na Mikasu a Annie, obě dvě byly rudé vzteky , protože jsem byl podle těch hnusáků hezčí , jak ony , ale nezastavili jsme se.
" Mikaso , Annie , kruťte prdelema , jak pravé dámy!" Rejpl jsem si do nich. Obě dvě mě probodly nenávistným pohledem. Město jsme prošli , ale nikoho jsme nenašli , kdo by byl z Legie a nebo kdo by aspoň věděl , kde je Legie. Ani my nenašli jejich sídlo. Všude možně jsem , ale říkali , že hledáme práci , jako služky. Spoustu z nich nám řekli úchylárny , protože chtěli služku , ale ne na úklid domu , ale aspoň by to mohli říct někomu jinému. S neúspěchem jsme se dostali do bytu. Okamžitě jsem sundal tu kousací paruku , vysvlékl jsme se z toho hrozného oblečení a to hrozné spodní prádlo. Nikdo k nám neměl jít , tak že můžu být zase kluk.
" Eri , proč ses vysvlékla ?"
" Sklapni Mikaso , nebudu v těch hardech celý den. Je to hnus a vadí mi to ! Chtěl bych aspoň doma chodit , jak normální muž."
" Chtěla bych aspoň doma chodit , jako normální žena. Takhle to říkej Eri , jsi žena ." Opravila mě Mikasa.
" Sklapni !"
" Má pravdu Eri , mluv a chovej se , jako žena nebo nás prozradíš a naše snaha bude k ničemu." Annie měla pravdu.
" Dobře , budu se chovat a mluvit , jako žena , ale nechte mě prosím doma aspoň vypadat normálně , až nás vezmou do Legie , tak už takhle nebudu moct vypadat." Bylo to ponižující.
************************************************************************************************
Druhý den jsme se znova vydali ven na průzkum. Nikdo nevěděl , kde by jsme našli Legii a ani jsme žádného člena nenašli. Možná jsme ve špatné čtvrti. Procházeli jsme zrovna jedním blokem , kde mají obchod s jídlem. Holky mě vyslaly , abych šel koupit jídlo a tím vyzkoušel svoje holčičí chování a mluvu. Chtěl jsem je zabít , ale šel jsem to udělat. Všichni se za mnou otáčeli. Koupil jsem nějaký jídlo a u pokladny sladce švitořil na prodavačku. Ta jen okouzleně koukala. Asi jsem fakt dobrej. Vyšel jsem ven a pak jsem ho zahlídl. Byl na rohu ulice s několika muži. Stoprocentně , to byl on.. Levi Rivaille. Vyhledal jsem Mikasu a Annie.
" Holky ! Našel jsem ho .. ! Je tady ve čtvrti !" Mikasa a Annie se hned na mě otočily.
" Kde je ?" Zeptaly se současně. Ukázal jsem směrem , kde stál s několika členy Legie.
" Tak takhle vypadá ?" Zeptala se udiveně Annie.
" Samozřejmě , je to nejúspěšnější chlápek v kriminalitě za posledních 20 let." Odvětila jí Mikasa.
" To je jedno ! Teď se k němu musíme nějak dostat , ale nesmí to vypadat , že k němu chceme ! Mohl by si myslet , že je to nahraný !" Chytl jsem je za zápěstí a dotáhl je za roh. Zrovna se bavil s jedním chlápkem.
" Musíme počkat na dobrou příležitost." Mikasa má pravdu !
" Rivaille - sama pořád hledáte služky ?" Zeptal se ho ten chlápek.
" Samozřejmě."
" Tak to máte štěstí !! Právě jsou tu ve čtvrti 3 dívky , co dělali služky u Dota Pixise než umřel." On nás doporučil !! Máme to v kapse !
" Vážně ? A kde jsou ?"
" To nevím , ale klidně bych to mohl zjistit a říct jim , ať k vám jdou , co vy na to ?"
" Dobře. Zařiď , ať ke mně zítra příjdou."
Jupíííí ! Vyjde to , vyjde to , vyjde to !! Rychle jsme se vydali do bytu a čekali na toho chlápka.
Přišel kolem osmé. Byl trochu rozpačitý. Chovali jsme se k němu , jako služky se chovají k pánovi. Musí to vypadat věrohodně. Sundali jsme mu kábat , usadili ho , nabídli jídlo a nalili čaj. Ten chlap byl v nebi.
" Jste vážné úžasné, kdybych měl peníze a velký dům , tak bych zařídil , aby jste dělali pro mě , ale Rivaille - sama má víc peněz a dům 3x větší než můj." Bylo vidět , že je mu líto , že si nás nemůže dovolit.
" Ale pane.. " Pobědovala Mikasa. Chlápek se jen usmál a řekl nám , kde žije Rivaille. Prý to poznáme , tak velký dům neměl prej ani Pixis. U Pixise jsme samozřejmě nepracovali , ale díky tomu , že se s ním kapitán znal , tak nám zařídil takovouhle minulost.
Odešel a my se začali připravovat na velký den. Musí nás vzít.
*****************************************************************************************************
Druhý den jsme sebou zbalili oblečky a vydali se do sídla Legie. Opravdu to byl obrovský dům! Tak velký , že panelové domy , kde žiju jsou prckové !
Před bránou nás zastavila ochranka , ale byli jsme ohlášeni , tak že nás pustili do vnitř. Procházeli jsme sídlem. Bylo tam víc lidí než bylo zaznamenáno , že je v Legii. Několik známých tváří , ale i úplně neznámých , který jsme nikdy neviděli. Poslali nás do jeho pracovny. Byla obrovská. Na každý stěně byla knihovna, taky tam byl krb a velký stůl. Tady bude spoustu informací ohledně Legie , což znamené že je tu spousta cených důkazů , které potřebujeme zajistit dřív než ho zatkneme.
Za pár minut přišel Rivaille.
" Tak prý jste pracovaly u Pixise ?"
" Ano , pane. Pan Pixis byl opravdu skvělý , hodně nás vzalo , když umřel , hlavně Eri - chan." Mikaso ty děvko !! Rivaille se na mě podíval. Já rychle zakýval hlavou a začal se tvářit smutně.
" Tak mi o sobě něco řekněte." Vyzval nás.
" Já jsem Akari Mikasa. Je mi 18 let a u Pixise - sama jsem pracovala od 7 let až do 17." Představila se Mikasa.
" Já jsem Matsuo Annie. Je mi 20 a u Pixise - sama jsem dělala od 5 do 19."
" Ehm.. Jsem Iwasaki Eri. Je- je mi 17 a u Pixise - sama jsem dělal - dělala od 3 do 16. " Pískal jsem , jak když mi někdo uříznul koule.
" Chápu , všechny jste u Pixise dělaly dlouho , že ?" Kývli jsme.
" Ano , pane."
" No u Pixise jsem byl párkrát , ale měl tam uklizeno , to byla asi vaše zásluha , tak že vás beru." Vyšlo to !!
" Budete bydlet v tomhle domě. Budete mít každý svůj pokoja dobrý plat , taky vám zařídíme oblečení."
" To nemusí být. My máme vlastní oblečení."
" Opravdu ? Mohl bych to vidět ?"
" Samozřejmě , dáte nám chvíli na převlečení ?" Odebrali jsme se do jednoho pokoje.
" Eri otoč se , teď se budeme převlíkat s Annie."
" Pročpak Mikaso - chan , přeci jsme dívky ? Proč se stydět ?" Zamrkal jsem na ně. " Au." Annie mě silně kopla do holeně.
" Otoč se úchyle nebo tě zabiju !"
" Dobře , dobře." Otočil jsem se a nechal je převlíknout. Pak byla řada na mě. Nešlo mi to a tak mi holky pomohly. Vešli jsme zpět. Rivaille si nás prohlížel.
" To by šlo , až na ty punčochy. Mám pro vás něco lepšího. " Vyndal hnědé pásky. " Tyhle dobře drží boty a nepotí se v tom nohy."
" Dobře." To není dobrý Mikaso !Já nemám ženské nohy ! Holky si zuly boty a pak i punčochy a oblíkly si pásky. Já tam stál a ani se nehnul.
" Proč se nepřevlíkáš Eri ?" Zeptal se.
" Eh.." Holky se na mě nechápavě dívaly , pak taky pochopily.
" No tak , co bude ?! Nechtěj mě naštvat , chceš tuhle práci ne ?!" Kývnul jsem. Sundal jsem si tedy boty a pak punčochy. Moje nohy nebyly vůbec dívčí !
" Máš nějak velkou nohu na ženu." Všiml si ! Rychle jsem si dal na sebe pásky a zase se obul.
" Dobře jste přijati. Začněte hned. Máte tady hodně práce dámy."
" Děkujeme .. Nebudete pane litovat."
" Tak že Mikasa , Annie a Eri.." Řekl si pro sebe.
Zabydleli jsme se a pak hned šli pracovat. Bylo tu hodně práce a podle toho , co říkali , tak si Rivaille hodně potrpí na čistotě. To musel být nasraný , když mě tam mlátil a měl na sobě mojí krev. Ta jen tak nepustila z toho drahého obleku , co ?! Heh.
Celý den jsme se nezastavili ... Museli jsme mít okna, luxovat , vařit, vytírat , utírat prach , zalívat kytky a starat se o zahradu! Hrůza ! Byl jsme úplně hotový.
Právě jsem utíral v obýváku prach z krbu , když mi někdo zaklepal na rameno. Otočil jsem se. Stála tam malá blondýnka.
" Zdravím. Vy jste jedna z těch nových , co vzal Rivaille - sama jako služky ?" Zeptala se mile.
" Ano , to jsem. Jmenuju se Iwasaki Eri." Představil jsem se a pískal u toho.
" Ráda tě poznávám. Jsem Petra. Rivaille - sama mi řekl , že mu máte jenda z vás přinést kávu. Annie - san už jí udělala , ale musela pomoct Mikase - san s okny. Mohla by jsi mu odnést kávu ty Eri - san ?"
" Jistě." Nechal jsem utírání a vzal z kuchyně kávu a odnesl ji do pracovny , kde je on. Zaklepal jsem a vstoupil jsem. Už bylo celkem pozdě a bylo vidět , že dnešek dal zabrat Rivaillemu - sama. Já ho lituju ?! Ne ! Sráč , který mě zmlátil si nezaslouží špetku slitování! Ale jistě bylo vidět , že je unavený. Měl sundané sako, rozepnutou košili a trošku rozcuchané vlasy.
" Pane Rivaille tady máte svojí kávu." Zvednul pohled , jako by si teprve uvědomil , že jsem tu.
" Oh děkuju. Můžeš mi ji položit tady." Položil jsem kafe , tam kam ukázal.
" Potřebujete ještě něco ?"
" Ne , děkuju." Už jsem chtěl odejít , když..
" Eri.. "
" Ano pane ?" Nesnáším , když musím takovýmu hajzlovi říkat pane..
" Neviděli jsme se už někdy?" Ta otázka mě zaskočila. Že by si pamatoval, že jsem to byl já , kdo byl v tom skladě ?
" Nemohl jsem tě už zahlídnout u Pixise ? Je pravda , že jsem k němu nechodil moc často , ale je to možný , že bych tě tam zahlídl?" Fajn.. Nepamatuje si , kde mě viděl.
" Je to možný , ale já si vás nevybavuju." Lhal jsem.
" To je divný. Tvoje oči.. Už jsem je někdy viděl ! Vsadil bych se , ale je možné , že si tě pletu."
" Dobře, tak já už půjdu." Vyrazil jsem pryč. To bylo o kousek. Co kdyby si vzpomněl , že to já byl ten s kým bojoval ve skladu , tedy koho skopal.. A co kdyby zjistil ještě , že jsem muž ?! Kurcinál ! Musím se mu vyhýbat!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama