Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Ano, pane (NoizAoba)

9. října 2015 v 10:49 | Elly - chan ^^ |  Dramatical murder - Yaoi
Nový můj výtvor ! Zase jsem to udělala na jednoho ze svých miláčků *_* Noiz a Aoba je úúúplně nejlepší pár z Dramatical Murder ( teda aspoň pro mě). Oni k sobě patří !! Doufám , že se vám bude líbit. ^^ Přeji příjemné počteníčko :3 Btw : Věděli jste , že pravé Noizovo jméno je Wilhelm ? O.o Já teda ne , ale rozhodně mu nebudu říkat , jak nějaká helma xD Pro mě je to Noiz ! 2Btw : Protože Noiz nemá příjmení a do téhle povídky ho potřebuji , tak ho vymyslím nejspíš , to bude ten hnusnej helmák Wilhelm.. xDD Protože mě nic nenapadá xD

ANO, PANE !

Seragaki Aoba x Noiz ( v povídce Noiz Wilhelm)

Celou místností jedné velké firmy jménem Allmate se rozeznělo hlasité klepání.
" Dále." Ozvalo se od stolu a dovnitř vešla starší paní.
" Noizi , ty jsi pořád tady ?" I když byl její nadržízení , tak i přesto jeho bývalá sekretářka a asistenka tykala.
" Hmm.. Mám práci. Bez vás je to tady těžké Tae. Už jste za vás našla náhradu ?" Zvedl poprvé za celou dobu pohled a pohlédl na menší paní.
" Já své slovo vždy dodržím. Zítra by se měl přijít jeden zájemce , který je velice schopný. Rozhodně se ti bude líbit a ani si po mně nevzdechneš." Vysmála se mu.
" Tss... Prosim vás. Nikdo lepší než vy není. Všichni budou hrozní , ale já je vycvičím ať jsou stejně dobří , jako vy , teda pokud to vůbec jde , ale to pochybuji."
" Dobře , dobře. Hlavně nebuď moc tvrdý. Jinak všechny odeženeš a nakonec budeš sám pracovat. No , tak já se loučím. Děkuju ti chlapče za ty úžasné roky. " Usmála se a rozloučila se již po druhé , ale opravdu naposledy. Potom zmizela. Mladý muž si za stolem povzdechl . Nevěděl , co se stane bez Tae. Ona byla skvělá a spolehlivá. Byla úžásná , ale co teď ? Odešla do důchodu a teď sem nastoupí nějaký amatér.
*********************************************************************************
Vstupními dveřmi do firmy Allmate právě prošel mladý , modrovlasý chlapec , který se hlásil na místo asistenta a sekretáře ředitele společnosti. Byl hodně mladý. Nedavno dodělal školu a hned bez zkušeností se vydal na tak velké místo. Firma Allmate byla hodně známá a je na špičce v žebříčku. Kdyby ho Tae - san nepřesvědčila o tom , že sem má jít , tak by sem nešel. Šel by napřed do nějaké menší společnosti , aby získal zkušenosti , ale Tae - san v něm viděla zázrak a talent , takže se vydal sem. Slyšel od Tae - san , že ředitel je celkem bručoun , ale prej si k němu jde najít cestu a pak je to fajn , ale má si zvyknout , že ze začátku na něj bude šlapat. Ale nevadilo mu to. Tohle je opravdu důležitá a vysoce postavená firma , takže když ho sem vezmou vůbec mu nebude vadit , že po něm někdo bude šlapat , ale musí to být přiměřené. Nesmí to být něco hrozného , ale i tak by to možná vydržel. Na tomhle místě platí hodně a Aoba peníze potřebuje teď víc než by kdo řekl. Zastavil se před dveřmami a zaklepal. Slovo " dále " ho pozvalo do jeho nového života.
**************************************************************************************
Zavřel za sebou. Byla to obrovská místnost. Byly tu dva stoly. Jeden takový menší , nejspíš pro sekretáře a druhej byl obrovskej a honosnej. Za ním seděl muž. Byl hodně mladý ! Možná víc než já ! To asi ne , ale i tak!! Byl mladý. Měl krátké, takový blond , ale ne úplně vlasy. Zelené oči a na sobě měl košili. U krku měl povolenou kravatu a přes židli hozené sako. Došel jsem až k němu. Narozdíl od něj vypadám , jako idiot. Mám dlouhé modré vlasy, zelené oči a na sobě mám uplý oblek. Vypadá směšně. Doufám, že to nebudu muset nosit každý den.
" Dobrý den." Pozdravil jsem. Pomalu zvednul pohled od papárů. Mlčel a prohlížel si mě.
" Co ty jsi za dítě ?!" Odfrknul si. Hned ze začátku má taový přístup... to jako vážně.. ?
" Ehm.. Já jsem Seragaki Aoba , jsem tu jako zájemce na sekretáře a asistenta. " Natáhl jsem ruku. Napřed si jí prohlížel a potom i on mně podal ruku a potřásl si se mnou.
" Těší mě , jsem Noiz Wilhelm, ředitel této firmy." Představil se. " Sedni si." Rozkázal a já si sednul.
" Takže ty máš zájem o tohle místo ?!"
" Ano , pane."
" Proč ?!" Nadzvedl obočí.
" No , protože tahle společnost je známá a vysoce postavená a je dobré odsud vzít nějaké zkušenosti. A i plat je celkem slibný.."
" Hmm. Tak já se zeptám na pár otázek. Rád bych viděl tvoje známky a doporučení ze školy." Položil jsem na stůl papíry. Rychle si je prohlídnul. Vypadalo , to že je vše v pořádku.
Pohovor probíhal v celku dobře. Už jsem zodpověděl skoro všechny otázky , teď už mě čeká jen pár.
" Kolik je ti let ?"
" Ehm.. 21."
" Hmm... Chápeš , že když tě vezmu , tak tvůj osobní život půjde úplně stranou. Že jídlo nebudeš mít , tak často , jako normálně a ani spánek ? "
" Ano , pane. "
" No .. Tak tě beru. Vítej v Allmate."
" Moc vám děkuju pane !!" Byl jsem šťastný ! Naprosto šťastný !
" Fajn. Bylo by dobrý , kdyby jsi začal hned. Máme hodně práce." Hned ?!EH.. Dobře , dobře.
" Ano , pane !"
" Neříkej mi furt pane. "
" A jak vám mám říkat ?"
" Nevím , ale ne pane."
" Ano , Noizi - sama." Odfrknul si , ale dál to nekomentoval. Zasednul jsem za svůj stůl a začal pracovat a seznamovat se s novým prostředím.
*********************************************************
Musím říct , že takhle jsem si to rozhodně nepředstavoval.... JÁ CHCI PRYČ !! Jsem tady přesně 3 hodiny 7 minut a 52 sekund ... Už chci pryč a nikdy se sem nevracet !! Nečekal jsem , že to tady bude takový peklo a ten chlap je sám ĎÁBEL!! Jenom jsem zasednul za stůl , tak ho mám plný papírů. Furt telefonuju. Ruším schůzky , zařizuju schůzky. A další věci , ale je toho tolik , že mevím , co dřív !! V jednu chvíli telefonuju s firmou , čtu si formulář a dělám kafe. Tahle práce je fyzicky i psychicky vyčerpávající. Musíte být připraven na vše , vždy v pohotovosti, co nejlépe a nejrychleji udělat svojí práci a při tom zapomenout , že existujete , protože se musíte pouze starat o firmu a vaše nadřízené . U mě je to Noiz - san. Tenhle chlápek všechno zvládá naprosto skvěle. Vždy elegantně a stručně. Každý má z něho respekt. Popravdě je naprosto strašidelný a nemumím si představit , jak vypadá , když je naštvaný. Je to hrozně těžká práce , ale za ty peníze a zkušenosti to stojí. Až řeknu bývalým spolužákům , kde dělám tak se zblázní , ale na to nejspíš ani čas mít nebudu. Slyšel jsem , jak někdo říkal , že musí spát někdy v práci , nebo že vůbec nespí. Ani dneska , to nevypadá , že bych šel brzo domů , nebo vůbec.. Dovolené je tady málo a když jste marod , tak stejně do práce musíte. Omlouvají pouze bezvědomí a smrt. Jinak do práce musíte. Je to tady hard , ale já se musím snažit , i když...... Když se jedna žena zeptala , kde to ve firmě pracuju a já jí řekl , že jsem sekretář a asistent Noize - sana , tak mě poplácala po rameni , jako bych měl každou chvílí umřít a řekla : " Buď silný."
MÁM STRACH!! Proč mám být silný ?! Je pravda , že většinou nemluvím s Noizem , ale někdy , když se podívám na něj , tak jeho pohled říká něco , jako : " Koukni se na mě ještě jednou a vykuchám tě."
BOŽE KAM JSEM SE TO DOSTAL?!
******************************************************************
Už jsou to tři dny a jsem úplně zničený. Vypadám , jak mrtvola. Z mého fňukaní mě vytrhnul zvuk telefonu. Zvednul jsem ho.
" Halo ? Tady společnost Allmate, kancelář Noize Wilhelma , u telefonu Aoba Seragaki , přejete si ?"
" Zdravím... Řekněte Noizovi ať zvedne svůj osobní mobil a nedělá uražené děcko !!" Zařval do telefonu. Jak to mluví o Noizovi - san ?!
" Ehmm.. A kdo volá ?! " Ale to už byl telefon hluchý , ten druhý típl hovor. Drzoun !
" Co se stalo ?!" Ozvalo se od stolu. Leknutím jsem nadskočil a podíval se na Noize.
" Ehm.. Noizi - sama volal nějaký chlap a říkal , že máte zvednout svůj osobní telefon ,ale nevím kdo to byl." Pokýval hlavou a vytáhl svůj mobil. Zvedl se a odešel na balkon , kde se zavřel. Nechce , aby jsem slyšel , co si povídají ? Vždycky tady bral telefony a mluvil , když jsem tu , ale teď ? Je pravda , že nikdy nebral osobní telefon. Uvědomil jsem si , že zírám do oken. Rychle jsem se zmátořil a začal vyřizovat práci , která se kupila každou minutu. Za ty tři dny jsem se vždy dostal domu. Vrátil jsme se v půl jedné , ale vrátil jsem se domu. Dneska je práce , ale víc než obvykle. Musím odnést formulář do sekce 3 ?! Ach jo ! To je 8 pater pode mnou a jestli to chci ztihnout , co nejrychleji , tak bych se měl vyhnout výtahu , který je vždy plný a trvá to dýl než po schodech. Rychle jsem vystřelil. Musím to stihnout dřív než bude pauza na oběd , kterou já nemám , ale oni jo. Rychle jsem vystřelil a ani si nevšimnul , že Noiz - sa vyšel z balkonu. Všimnul jsem si ho až , když jsem do něj narazil. Okamžitě jsem spadl na zem a papíry , které jsem 15 minut seřazoval se rozsypaly.
" Ah.. Velice se omlouvám !!! " Rychle jsem se přesunul na kolena a začal sbírat papíry. BOŽE , BOŽE ! Já jsem jelito.
" Opravdu se velice omlouvám ! Neviděl jsem vás a nechtěl jsem do vás narazit ! Opravdu ne !" Omlouval jsem se , když jsem sbíral papíry. Zvednul jsem se. Chtěl jsem oběhnout Noize a rychle se dostat pryč. Noiz mi vytrhnul papíry a hodil je znova na zem.
" Proč..?"
" Seber to." Znova jsem se sehnul pro papíry a sesbíral je. Zvednul jsem se. Noiz mi je znova vytrhnul a hodil je na zem.
" Seber to." Znova ... Cože?!
" Proč jste to...Musím to odnést do sekce 3 než půjdou pryč! " Sehnul jsem se a znova sesbíral papíry. Zvednul jsem se a přitiskl papíry na hruď , aby mi je znova nevzal.
" Hmm..." Udělal jeden krok ke mně a já ucouvnul.
" Tak jdi a dej jim to. Oběd začíná za 10 minut." Kývnul jsem a chtěl ho obejít , ale on si mi stoupnul do cesty.
" Noizi - sama mohl by jste ustoupit ?"
" Ne."
" Ale... To nemůžu jít."
" Heh.. Opravdu?"
" Noizi - sama ! Tyhle papíry jsou důležité !" Konečně ucouvnul a já mohl projít. Co to do něj vjelo ?! Stihl jsem to jen tak, tak. Naneštěstí tam byla milá paní , která si to vzala , i když jí začal oběd. Byl jsem šťastný. Rychle jsem se vrátil nahoru , abych se mohl věnovat znova své práci. Když jsem dorazil do patra před dveřmami do kanceláře stál muž a bouchal do dveří.
" Hej ! Noizi ! Okamžitě otevři !" Křičel.
" Promiňte .. Potřebujete něco ?"
" JO! Potřebuju , aby ten harant otevřel dveře !" Otočil se na mě a já si ho mohl prohlídnout. Byl vysoký , měl tmavou barvu pleti , dlouhé hnědé vlasy , byl starší , asi tak 30 a více.
" Ehmm .. nejste ten , kdo dneska volal?! "
" Ano ,to jsem ! "
" A kdo jste ?"
" Mink.."
" Hej prcku ! Otevřeš ?!" Prcku ?! Kývnul jsem a otevřel. Vletěl do vnitř , jako hurikán.
" Hej Noizi ! Co si jako myslíš ?! Nebereš mobil , pak ho vezmeš a pošleš mě do zadku a nakonec zavřeš a nenecháš mě vstoupit do kanceláře ! Nakonec mi musel otevřít tenhle prcek ! "
" Nebudu ti otevírat , když to nemá , co dělat s firmou ,ale s osobním životem a to v práci neberu."
" Jak víš , že jsem nepřišel pracovně ?!"
" Přišel jsi pracovně ?!"
" Samozřejmě." Od mého stolu jsem poslouchal jejich rozhovor. Vypadá to , že se hodně dobře znají.
" Tak co chceš ?!"
" Dneska půjdeme na schůzku do Nebeské věže na večeři."
" Fajn.." Cože ?! Noiz - san souhlasil s randem?! A s mužem ?!
" Heh.. Sejdeme se v 8 tam , dobře ?"
" Fajn a teď vypadni." Mink - san se zvedl a odešel. Poočku jsem koukal na Noize , který listoval papírami. Že by byl na chlapy? Vůbec bych nečekal , že by mohl navázat nějaký vztah.. To je divný. Ale jsem hloupý , proč by nemohl mít nějaký osobní vztah ? Ale je pravda , že na to Noiz prostě nevypadá. Podíval jsem se na hodiny. Cože ?! Už je 5 ?! Když před chvíli byl oběd ?! Při tom pomyšlení na jídlo mi zakručelo v žaludko.. Mám hlad, celý den jsem nejedl.
" Aobo." Zvednul jsem hlavu.
" Ano , pane ? " Zavrčel , protože jsem mu řek pane.
" Omlouvám se.. Co potřebujete ?"
" Půjdeš dneska se mnou na tu schůzy.."
" Na jakou ?"
" Na tu s tím volem , co tu byl před chvílí..Takže si na večer nedělej plány. Hned , jak skončíme , tak půjdeme do Nebeské věže. Neboj. Bude to jen asi na 3 hoďky a pak půjdeš domů." Počkat.. Počkat ... ON MĚ CHCE VZÍT S TÍM CHLAPEM NA RANDE ?! Rande ve třech ?! S mužema ?!
" Ale... mno víte."
" Co ?!"
" No.. já bych nerad dělal křena."
" Křena ?! .. To není rande je to pracovní pohovor , ty jelito !"
" Dobře ... Ale znělo to jinak.."
" Mně je jedno , jak to znělo.. Řekl , že je to pracovní schůze , tak je samozřejmé , že si tam vezmu asistenta ! "
" Dobře.. Dobře .."
Práce rychle uběhla a když jsme skončili vydal jsem se spolu s Noizem dolu. Nikdy jsem s ním takhle nešel. Vždycky zůstával v kanceláři , i když jsem odešel a když jsem přišel , tak už tam byl. Nikdy jsem ho ani neviděl jíst. Jen pít... Je to vůbec člověk ?! Vyšli jsme před firmu , kde už čekala limuzína. Hádejte koho byla soukromá limuzína ?! Pana Noize Wilhelma. Nastoupili jsme do vnitř a rozjeli se. Řeknu vám.. V tý limuzíně , to bylo větší , jak u mě v obýváku. Sakra , ten chlap si žije , kdybych měl tolik peněz , jako on , tak bych se vůbec nezabýval s dluhama , které mám. Popravdě , kdybych měl tolik peněz ,jako on tak bych do práce nelezl makat , tak tvrdě , jako teď.
" Noizi - sama ?"
" Co ?!"
" Víte.. Já nikdy nebyl v Nebeské věži , takže nevím jestli jsem dobře oblečený.." Měl jsem na sobě košili a džíny , zatím co Noiz byl zase v obleku. Narozdíl od něj jsem vypadal , jako prosťáček. Noiz - san se na mě podíval. Začal mě skenovat pohledem. Cítil jsem se trochu trapně , když se na mě takhle koukal.
" Dobrý.. Tohle je normální oblečení. Jen... Možná bych si ty vlasy stáhl do culíku."
" Moje vlasy ? Oh..Dobře. " Sáhl jsem do kapsy a snažil se najít gumičku. Naneštěstí jsem jednu měl. Stáhl jsem si vlasy do ohonu. Celou dobu mě pozoroval Noiz.
" Hmmm.." Natáhl ke mně ruku a pohladil mě po tváři. Zrudnul jsem a poídval se do jeho očí. On mi pohled opětoval, potom se lehce usmál. ON SE USMÁL!
" Sundej si ten culík. V rozpuštěných vlasech ti to sluší víc." Začervenal jsem se. Rychle jsem si sundal culík.
" Lepší ?" Zeptal jsem se a zadíval se na Noize. On se na mě taky celou dobu díval. Najednou se změnila atmosféra v tak uzavřeném prostoru. Dokonce bych řekl , že i zhoustnul vzduch. Trošku jsem se zatřásl. Bylo to hodně divný. Pak zastavilo auto a řidič otevřel dveře.
" Pane Wilhelme , jsme tady. Přesně za 10 minut 8. "
" Děkujem." Noiz vystoupil a já hned za ním. Nejspíše to necítil , asi jenom já... Byl to hodně divný pocit , ale jedinej divnej jsem tu asi já. Noiz vypadá úplně normálně. Vstoupili jsme do vnitř. BYLO TO TAM ÚŽASNÉ!!! Naprosto okouzlující. Rozhodně to bylo pro bohaté lidi. Věřil bych , že i jedna večeře tady stojí víc , jako můj nájem. Tak , takhle si žijí boháči.. Možná jednoho dne si budu moct dovolit taky tady večeřet.
" Dobrý večer , máme tady rezervaci na Noize Wilhelma."
" Oh.. Vítejte pane Wilhelme. Váš stůl je ve 3 patře ve VIP, soukromý salonek. Prosím následujte mě." Vydali jsme se do 3 patra. Dovedla nás až do salonku. Byl obrovský a oddělený stěnami , nejspíše kvůli soukromí.
" Kdyby jste si chtěli obědnat , tak zmáčkněte tohle tlačítko. Okamžitě příjde váš osobní číšník." Potom odešla a nechala nás tu samotný. Mink - san tu ještě nebyl , ale bylo teprve 19: 56. Má ještě čas. Sednul jsem si a Noiz vedle mě. Okamžitě jsem ztuhnul. Myslím , že se mi ježí chloupky úplně všude. Je to jako eletrika , která mezi námi jiskří.
" Jsi nervozní ?" Zeptal se potichu.
" Jo..." Ano , byl jsem nervozní , ale ne z té schůzky , ale z atmosféry mezi mnou a Noizem , která zaplnila celou místnost, takže to tu bylo , jako v limuzíně.
" I já byl na první schůzy nervozní. Nic si z toho nedělej. Jediný , kdo bude mluvit budu já . Neboj se , všechno bude dobrý." Pohladil mě po hlavě. Zrudnul jsem až po uši. Zvednul jsem hlavu a naše obličeje se ocitly jen kousek od sebe. Moje srdce začalo bušit , jako zvon. Najednou se rozrazily dveře a my jsme od sebe uskočili.
" Ahoj Noizi." Pozdravil Mink , který vešel dovnitř s úsměvem na tváři. Když mě uviděl , tak úsměv najednou zmizel. Nejspíš to bylo opravdu rande , ale díky mně se to nejspíš celé rozpadlo.
" Ahoj." Mink se posadil na proti nám. Ani ho netěšilo , že jsem seděl vedle Noize a celkem i blízko..
" Můžeme začít.. Nebo si chceš napřed objednat ?!"
" Objednat." Tak jsme si teda objednali jídlo. Zavolali jsme vlastního číšníka a ten se o nás dobře postaral. Pak jsme mluvili o práci. Teda spíše oni mluvili, já nej poslouchal. Bylo to tak lepší , aspoň seženu nějaký zkušenosti.
Za 3 hodiny , jak řekl Noiz , to skončilo. Mink odešel a Noiz ho doprovodil. Docela dlouho jim to trvalo a tak jsem se vydal za nima. Už bylo zaplaceno , takže jsem neměl , co dělat. Vydal jsem se před restauraci. V dálce jsem je uviděl. Vášnivě spolu diskutovali. Trošku jsem se přiblížil. Nechtěl jsem poslouchat , ale moje zvědavost byla velká.
" Noizi... Ty víš , jak jsem to myslel. Proč to nezkusíme znova ?"
" Minku.. Řekl jsem , že už je mezi námi konec. Nedám ti druhou šanci. Vždyť jsme spolu ani nechodili. Bylo to jen o sexu , takže nemáme , co zkusit znovu."
" Cože ?! Neříkal jsi , že na vztah nemáš čas ?! Sex-"
" Ano , sex byl pro tebe nejdůležitější. Já nechtěl vztah , protože jsem neměl čas a ty jsi chtěl vztah jenom kvůli sexu. "
" To není pravda ! Byl to vztah já tě miluju a miloval jsem tě i před tím. "
" To není pravda ... A i kdyby já se k tobě vracet nechci. Nemiluju tě a ani jsem tě nemiloval.
" Ty ---! "
" Ehm... Noizi - sama měli by jsme ject." Rychle jsem vykročil k nim. Věděl jsem , co by mohl Mink udělat. Byl to nabouchaný týpek a Noiz nebyl zrovna , tak dobře v silovém porovnání.
" Ano, vyrážíme. Sbohem Minku , příště až budeš chtít domluvit schůzku , tak jedině telefonicky s mým asistentem a ne přes osbní telefon. A schůzky budou jednou do 3 měsíců.. Pokud to bude nutné s budou tam mí zastupitelé. Já nemám čas s tebou řešit , takové blbosti." Otočil se na podpatku a vyrazil směrem k auto.
" Na-nashledanou , Minku - san." Rychle jsem se rozloučil a utekl za Noizem. Nechtěl jsem tam zůstat , kdybych tam byl určitě by si vybil na někom zlost a já jsem byl nejblíže.
Když jsem dorazil k autu , tak Noiz už byl v autě. Nastoupil jsem a rozjeli jsme se. Oba dva jsme mlčeli. Nechtěl to asi komentovat a já jsem nechtěl začat já.
" Aobo.."
" An-ano?"
" Děkuju, možná nevíš za co , ale to že jsi tam přišel mě zachránilo." To bylo poprvé , co jsem od něj slyšel taková slova.
" Nemáte za co , asi není moc příjemné mluvit se svým bývalým o takových věcech." Usmál jsem se na něj , ale on se neusmíval. Byl rudej.
" TY JSI POSLOUCHAL ?!" Pak jsem si uvědomil , že jsem vlastně opravdu poslouchal , to co jsem neměl a dokonce jsem se teď k tomu přiznal.
" Ne ,ne,ne,ne , tak to nebylo ! Byl to omyl! Já jsem nechtěl ! Přišel jsem se podívat , co tak dlouho děláte a omylem jsem vás slyšel ! Ale kdybych to neslyšel , tak bych vám nepomohl a nevíte , co by se vám stalo." Zakňučel jsem na svojí obranu. Noiz , to ale nebral. Byl rudej vzteky a možná i studem.
" Jak sis mohl dovolit poslouchat osobní rozhovor svého nadřízeného ! Víš , že bych tě mohl hned teď vyhodit ?! Chceš přijít o svojí práci ?!?!"
" Ne ! Nechci přijít o svojí práci ! To ani nemůžu !"
" Nemůžeš ?! To ji tolik miluješ ?!" Zeptal se pohrdavě.
" Ne , to ne.. Teda vlastně .. Mám jí rád , nevadí mi , ale .. to není ten pravý důvod."
" Tak jakej důvod je , abych tě dál držel v práci a okamžitě tě nevyhodil?!"
" No .. Zaprvé , tohle není důvod , aby jste mě vyhodil, protože osobní věci nemáte řešit v práci , a tohle bylo o pracovní dobu..Takže by jste z toho měl problém vy." Usmál se , protože jsem ho dostal.
" A za druhé ? Co kdybych řekl , že mám dalšího zájemce o místo a že se nemůžu rozhodnout , a proto se musím zeptat : Proč bych tě měl nechat v práci ? "
" To nemůžu říct..." Nejde to. Nemůžu říct, že jsem v dluzích a že potřebuju peníze.
" Tak to bych tě měl hned vyhodit-"
" Ne ! Ne, prosím..." Auto se zastavilo. Otočil jsem se na Noize s prosbou v očích.
" Pane Wilhelme jsme u vás doma. Mám pana Seragakiho odvést domu?"
" Ne , to není nutné. Aoba půjde ke mně . Potřebujeme si promluvit o práci." Co ?! K němu ?!
" Pojď , řekneš mi to u mě." Vystoupili jsme a vešli do jeho domu.
Je to nááádherný dům ! Je moderní a elegantní a OBROVSKÝ. Jeho kumbál je velký , jako můj byt. To je docela smutné.Posadili jsme se do obýváku.
" Tak ? Pověz mi proč tě mám nechat v práci ?!" Nalil nám víno.
" Děkuju , já ale nepiju." Odmítl jsem skleničku. Noiz vypil svojí a natáhl se i pro mojí , kterou vypil také.
" Eh.. no , potřebuju peníze a místo , kde jsem teď je dobře placené."
" Fajn."
" Co fajn ?"
" Nechám tě v práci."
" Jenom kvůli tomu , že jsem řekl , že potřebuju peníze ?"
" Ano , i já jsem začal pracovat, abych měl peníze, takže to chápu , i já jsem potřeboval se postavit na nohy."
" To jsem rád , ale já to nedělám kvůli tomu , abych se postavil na vlastní nohy.."
" Tak kvůli čemu ?!"
" Mám trošku jiné důvody, ale jsou podobné , protože se potom taky konečně nějak vzpamatuju."
" To nechápu... Jaký důvody.. Eh... Ty má dluhy ?" Jak to poznal ?
" No.. to já.. Ano , mám je."
" Z čeho může mít takový spratek , jako ty dluhy ? Nedavno ti teklo ještě mlíko po bradě a máš hned dluhy ?!"
" To mě docela úráží ! Kolik je vám vůbec ?! "
" 23."
" Jste starší jen o 2 roky !!"
" To je jedno.. Mentálně jsem starší než ty minimálně o 10 let."
" To -"
" Tak z čeho a kolik ?"
" Ehm.. Moje babička je nemocná a potřebuje peníze na léčbu... Bohužel už nemá nikoho kromě mě a já nemám nikoho kromě ji. Takže jsem si musel půjčit ."
" Takže sis nepůjčil od banky , ale od někoho , že ?"
" Hmm."
" Kolik ještě dlužíš ?"
" 30 000."
" Hmm...Do kolikátého to máš splatit ?"
" Do měsíce."
" To ti vyjde přesně na čas. Jakmile dostaneš výplatu , tak ji celou dáš do splátky."
" Přesně tak.."
" To pak nebudeš z ničeho žít. Nebudeš mít ani na jídlo."Ulekaně jsem se na něj podíval.
" To sis myslel , že chleba roste na stromě ?" Zeptal se pohrdavě.
" To ne.."
" To budeš mít pěkně težký měsíc."
" Tak , co mám dělat Noizi - sama ?" Začal jsem trošku pofňukávat.
" Za prvé mi přestaň říkat - sama, za druhé přestaň fňukat a za třetí na něco přijdeme."
" Vy mi pomůžete ?!" Vyskočil jsem radostí.
" Ano , pomůžu ti a nevykej mi ! Tak starý nejsem přece."
" Takže ti mám tykat ?"
" Jop."
" Fajn , ale stejně mě nic nenapadá."
" Hmmm." Chvíli jsme přemýšleli. Po chvíli se Noiz ozval.
" Jsi panic ?"
" NE !"
" Takže jsi to už s holkou dělal ?"
" Ano, samozřejmě že jo !"
" A s mužem ?"
" Haa ? Cože ?"
" Dělal jsi to už někdy s mužem?"
" Ne , nedělal.. Proč se mě ptáš na takový úchylárny?"
" Takže tam vzadu jsi panic ? Nikdo v tobě ještě nebyl ?"
" Ahhhh! Přestaň !! Když jsem to nedělal , tak je jasný , že můj zadek je netknutý ! "
" Eh.. Ne , vždycky muž , co je gay , to dělá jen do zadku , pak jsou tu ti , co mu to dělají a nenechávají se."
" Ah.! Takže ! No jo .. je to jako u muže a ženy ?"
" Ano , přesně tak. Je tu uke a seme."
" Uke a seme ? "
" Uke je ten , kdo si to nechává dělat a seme je ten , kdo to dělá."
" Eh.. Aha , tak už to chápu. A proč ses vůbec ptal na takovou divnost ?!"
" Víš, mohla by mezi námi proběhnout jedna nabídka."
" CO?! Jaká nabídka ?!"
" No.."
" Ano ?!"
" Když nebudeš mít peníze na jídlo na jeden měsíc ani pro sebe , tak co tvoje babička ? Taky nebude mít z čeho žít a ona to teď bude potřebovat ,ne ?."
" CO?! Úplně jsem zapomněl..."
" Tak proto jsem nabídnul tenhle návrh. Chceš slyšet jakej ?"
" Ano.."
" Spi se mnou a žij tu a já slibuju , že tě nevyrazím a tvojí babičce zařídím , aby se měla dobře."
"Cože ?!" Pak se Noiz naklonil a svojí ruku dal do mého klína a zmáčkl ho.
" Ah.. Noizi , co to děláš ?"
" Řekl jsem ti snad svojí nabídku , ne ? "
" Co-cože ?"
" Budeš tu se mnou žít. Spát se mnou a budeš se mít dobře a tvoje babča taky, co ty na to ?" Zvednul pohled. Co mám dělat ?
" Fajn.." Smutně jsem na to kývnul. Nic jiného mi nezbylo.
" Tak to jsem rád , že jsi chytrý a víš , co je pro tebe nejlepší." Začal mě líbat na krku. Mačkání v mým rozkroku bylo hrubší. Zasténal jsem.
" Když to dneska bude poprvý , tak budu jemný , ano ?" Zvednul se a chytl mě do náruče. Odnesl mě do ložnic a položil mě na velkou postel. Jemný ?! Noiz se mnou bude spát ?! Za peníze?! Noiz mezi tím zamkl dveře , pochybuju že by sem někdo šel , spíš je to abych neutekl.
" Noizi ?"
" Ano?"
" Nevykašlem se na to ?" Sladce jsem se usmál.
" Ne." Moje šance klesly na nulu. Noiz se dostal na postel ke mně. Začal jsem couvat až jsem narazil na pelest postele. Usmál se , protože jsem se sám zahnal do kouta. Chytnul mě za kotník a přitáhl mě po zádech pod něj. Přitiskl se no moje rty a začal se dobývat do mých úst svým jazykem. Jedna jeho ruka sjela pod mojí košili a začala třít moji bradavku. Zasténal jsem a jeho jazyk se dostal do mých úst. Začal je plenit a vybízet můj jazyk k milostné hře. Já jsem se , ale k ničemu neměl. Odlepil se od mých úst.
" Takhle by to nešlo Aobo.. Pokud budeš odmítat , tak ti to bude hodně nepříjemné , ale naopak , když se tomu poddáš , tak se ti to bude moct líbit." Jak se tomu mám jako poddat ?! Nikdy jsem to s mužem nedělal.. A ještě ke všemu se svým šéfem . Noiz znova přitiskl své rty na ty moje a začal mě vášnivě líbat. Zkusil jsem se zapojit, nikdy jsem se s mužem nelíbal, bylo to jiné.. Nebo , jak bych to řekl , nebylo to hnusné nebo odporné , nevadilo mi to , ale bylo to jiné, nebo - li spíš nové. Noizovi ruce putovaly po mém těle a začaly mi rozepínat košili , když se mu jí podařilo rozrpnout , tak své polibky nasměřoval na hruď. Od úst sjel na krk , kde se několikrát zakousl do krku , pak sjel až na klíční kost , kde si taky neodpustil kousnutí a nakonec se zastavil u bradavky , kterou následně začal lízat a sát.
" N-noizi..." Zasténal jsem. Jemně se zakousl do mojí bradavky. Bolestivě jsem sykl. Z jedné se přesunul na druhou a stejný proces udělal na druhé. Mezi tím mi rozepnul kalhoty , které stáhl i se spodní prádlem a nechal je spadnout na podlahu. Pod ním jsem teď byl úplně nahý. Jediný , co na mně bylo , byla rozevlátá košile.
" Jsi krásný Aobo.." Začal mě líbat na břiše. Zajel jazýčkem do mýho pupíku. Moje tělo se pod tím prohlo. Sjel od pupíku níž. Rychle jsem ho chytil za vlasy. Zvednul hlavu.
" Copak ?"
" N-ne.. já , víte.."
" Neboj se , vůbec se nemusíš bát." Utěšil mě. Vzal můj penis do úst a začal ho kouřit. Hlasitě jsem vykřiknul. Musel jsem si rukou zacpat ústa , abych nebyl tolik slyšet. Najednou jsem ucítil , jak jeho prst pronikl do mě. Prohnul jsem se , jako luk a vykřiknul jsem.
" Ššš.. Musíš se uvolnit." Jak se mám uvolnit ?! Řekne mi to někdo ?! Svým prstem ve mně začal pohybovat. Začal jsem se kroutit , jako had. Volnou rukou mě pevně chytl za bok , abych se nehýbal.
" Ty se vůbec nesnažíš." Vyčetl mi. " Pokud se budeš takhle kroutit , tak tě to bude bolet." Znova začal pohybovat prstem ve mně. Po chvíli přidal další a pak ještě jeden. Slastně jsem sténal. Jeho péče o mě byla příjemná. Vytáhl ze mě prsty a postavil se na kolena. Začal ze sebe sundávat svoje oblečení. Brzy se ocitl nahý , stejně jako já. Chytl mě za stehna a dal si je ma svoje ramena. Divně se na mě usmál a políbil mě , pak do mě pronikl. Okamžitě jsem vykřikl. Můj zadek byl v jednom ohni , na to ale Noiz nebral ohled, okamžitě se začal pohybovat. Bolestně jsem vykřiknul. Po tvářích se mi řinuly horké slzy.
" No-noizi.." Zazvlykal jsem. Přestal.
" Promiň." Chvíli počkal a potom se začal pomalu pohybovat. Pořád to bolelo , ale aspoň že ne tolik , jako předtím. Po chvilce přišel ten slastný pocit. Noiz začal třít můj penis ve stejném tempu , jako jeho přírazy. První jsem vyvrcholil já. Noiz po pár přírazích taky. Unaveně vedle mě padl. Chtěl jsem odejít a zmizet. Vymazat svůj život a nikdy se už neukázat.! Byl jsem rudý , jako rak, jak jsem se mohl vyspat se svým šefem ?! Řekne mi to někdo ?! Ale můj manévr : "Rychle zmizet a umřít" se nepovedl. Noiz mě čapl za boky a stáhnul mě zpátky do postele.
" Kam si myslíš , že jdeš ? Teď patříš mně a nikomu jinému. Souhlasil jsi s návrhem." Přitiskl si mě na sebe a znemožnil mi útěk.
" Já nesouhlasil ! Byl jsem donucen!" Bránil jsem se. Jeho stisk byl velmi silný a já neměl možnost se dostat pryč.Vzdal jsem to. Po chvíli jsem i usnul.
*******************************************************************************************************
Pár dní uběhlo , jako voda a moje výplata se blížila. Pořád bydlím s Noizem. Každý večer , když příjdu vyšťavený z práce se na mě vrhne a celou noc mě nenechá ani vydechnout. Je pravda , že se u něj mám dobře a že moje babička je taky v pořádku, ale takhle by to nešlo !! Teď naneštěstí posledních pár dní máme tolik práce , že se ani jeden nedostaneme domů. Zrovna dneska , to vypadá , že taky nepůjdeme domu. Pro mě je to výhra na celé čáře.
" Slyšel jsi dobře ! Okamžitě dodejte do dílen ty součástky jinak zařídím , aby jste už nikdy nenašel práci !!" Zařval Noiz do telefonu a třísknul s ním. Měl fakt mizernou náladu. Kanceláře nestíhala, v dilnách chyběly součástky a objednávky se jen řinuly. Noiz byl úplně bez sebe. Začal jsem se radši více soustředit na svoji práci , abych Noize ještě víc nenaštval.
" Aobo..."
" A-ano ?!"
" Přinesl mi kafe."
" Jistě. " Rychle jsem se zvednul a zmizel. Přišel jsem zpátky po pár minutách s kafem, který jsem mu položil na stůl. Obrátil jsem se a vydal se ke svému stolu, ale Noiz mě chytil za zápěstí a stáhl si mě na sebe.
" N-Noizi , co to děláš ?!" Snažil jsem se vymanit z jeho sevření.
" Už jsou to 3 dny , co jsem se tě naposledy dotýkal." Podotknul.
" Já-já vím , není čas. Je moc práce. Sám to víš moc dobře !" Obhájil jsem se.
"Ano, ano. Ale už se to nedá vydržet. Mám na tebe chuť." Přitáhl si mě a zuřivě mě políbil na rty. Násilím jsem zavřel oči. Vždycky se ke mně choval mile , ale dneska to bylo jiné. Silně mě kousal do rtu. Rozpojil jsem náš polibek a olízl krev na mém rtu. Ani jsem se nevšiml , jak rychle to udělal , ale najednou jsem měl rozeplou košili a stáhle kalhoty. I on měl rozepnuté kalhoty. Kleknul jsem si a vyprostil jeho penis ze spodního prádla. Vložil jsem si ho do úst a začal ho kouřit. Noiz slastně sténal a svoje prsty zaríval do mých dlouhýh vlasů. Brzy si začal udávat tempo, když se udělal tak si mojí hlavu přidržel v jeho klíně. Moje ústa zaplnila horká tekutina. Rychle jsem jí spolikal. Zvednul jsem hlavu a viděl Noize , který měl zavřené oči a naprosto si užíval svůj prožitý orgasmus , když otevřel oči došlo mi , že tohle mu nestačí. Čapnul mě a posadil si mě do klína. Stáhl ze mě spodní prádlo a třemi prsty naráz pronikl do mě. Potlačil jsem výkřik a zavřel oči. Položil jsem hlavu na jeho rameno a začal ho tam smáčet slzama , které se řinuly z mých očí. Připravoval mě opravdu hrubě. Pak vytáhl prsty a nahradil je něčím větším. Okamžitě do mě přirazil , ani nečekal , až si zvyknu a začal se pohybovat. Šlo mu jenom o to , aby se udělal. Po tvrdých 20 minutách se konečně udělal a vystoupil ze mě , ale pořád si mě držel na sobě. Já byl , tak vysílený , že jsem se nemohl hnout. Bolel mě zadek a srdce. Možná , to co ke mně cítí je láska , ale je jiná. Tvrdá a zlá. Možná si mě nechává u něj jenom , aby mě měl na sex a nebo aby nebyl sám....




Omlouvám se , vím že tuhle povídku píšu minimálně 100 let*_* Doufám ,že to aspoň bylo něco , co se dá přežít a budu se snažit trochu víc psát ty povídky... *-*

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 9. října 2015 v 22:35 | Reagovat

Jéééé Dramatical Murder jsem nedávno rozkoukala ^.^ A přijde mi, že Noiz se k Aobovi hodí nejvíc...ta jejich líbací scéna XDD já jsem prostě nemohla!

Táák a teď k tvému dílku...kawai~ Aoba samozřejmě úplně megaultracute a to prostředí, které si jim vybrala...nááádhera...Ten Noiz ředitel :33

Jen mě na první pohled zarazil ten název...Ano, pane...a já že WTF to bude nějáké sadomaso XD

2 Elly - chan Elly - chan | 10. října 2015 v 16:11 | Reagovat

[1]: Konečně někdo , kdo chápe zálibu pro NoizxAoba !! Klídek , klídek xD Žádný sadomaso , to snad nebylo , ne ? xDD

3 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 10. října 2015 v 16:21 | Reagovat

Ne nakonec ne :D bylo to sláďounké ^.^

4 Elly - chan Elly - chan | 10. října 2015 v 19:38 | Reagovat

[3]: To je dobře :33 Ale myslím , že jsem stejně na konci udělala z Aoby chudáka xD Ale já mám prostě takové sklony xDD Dělat z roztomilých kluků oběti sexy kluků *úplně se zbláznila*

5 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 10. října 2015 v 23:28 | Reagovat

[4]: no udělala, ale po tom Deidíkovi to už nepůsobilo tak hrozně :DD a všimla jsem si toho tvého sklonu...nebýt mě, tak jsi podřízla i Muro-china XDD

6 Elly - chan Elly - chan | 11. října 2015 v 14:33 | Reagovat

[5]: *byla odhalena* Asi by mě měli zakázat xDD

7 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 11. října 2015 v 14:42 | Reagovat

[6]: ts ts ts...sadistoo! XDDD no neboj v Bohnicích ti od toho pomůžou...mě zas od té úchylky na malé hubené a bledé charaktery :D

8 Elly - chan Elly - chan | 11. října 2015 v 16:30 | Reagovat

[7]: Tak to se potkáme v Bohnicích xDDD

9 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 11. října 2015 v 16:33 | Reagovat

[8]: Tak už jsme dlouho nebyly v našem apartmá, že? XDD

10 Elly - chan Elly - chan | 12. října 2015 v 16:14 | Reagovat

[9]: Už na nás čekají v Bohnicích xD

11 X <3 X X <3 X | 13. října 2015 v 18:16 | Reagovat

[10]: hele, když už tam skoro bydlíme...nepořídíme si nějákého mazlíčka?? XDDDD

btw: nevěříš na Kurokovu násilnickou stránku, jóó? ...máš u mě odkaz na video, které existenci násilného Kuroka dokazuje XDDD

12 Elly - chan Elly - chan | 14. října 2015 v 7:49 | Reagovat

[11]: Tak to se jdu kouknout O.o xD Jo mazlíček by se hodil :33 ale musíme ho utajit , jinak by nám ho vzali :( *úplně ji hráblo*

13 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 15. října 2015 v 15:29 | Reagovat

[12]: pořídíme si nějáké pěkné NEKOťátko ne? :D *neexistuje slovo, které by vyjádřilo jak moc jí hrabe* a schováme si ho někam pod peřinu...pod postel...do skříně ... samé důmyslné úkryty XDD

14 Elly - chan Elly - chan | 16. října 2015 v 9:58 | Reagovat

[13]: Taky ho můžeme schovat do polívky, do matrace , do díry ve stěně , kterou udělám hlavou xDD *už aby ji odvezli*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama