Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Bacha na Uchihy ! (MadaItaDei)

27. září 2015 v 19:33 | Elly - chan ^^ |  Naruto - Yaoi
Máme tady povídku trošku ujetou , ale to nevadí xDD Možná je to trochu incest pokud to takhle mezi Madarou a Itachim berete xDD Velice se taky omlouvám ,ale strááášně dlouho jsem jí psala *_* Já vím , já vím , ale není čas ... No nic : ) Doufám , že se vám bude líbit , byla bych ráda za nějaký komentík ;) Btw : Omlouvám se , že ten obrázek je divný , ale lepší jsem nenašla :/

BACHA NA UCHIHY !

Uchiha Madara x Uchiha Itachi x Deidara

Mladý blonďatý ninja procházel chodbami úkrytu jedné zločinecké skupiny. Pořád musel přemýšlet , co se to za posledních pár dní stalo. Od té doby , co se zjistilo , že ten ťulpas Tobi je ve skutečnosti jeden z nejmocnějších ninjů , co kdy žili byla celá organizace vzhůru nohama. Kdyby se toho dožil Sasori - dana , tak by rozhodně nadával. Sasori - dana byl dříve parťák Deidary. Dokud se nestřetl s ninjami z Konohy a písečné. V tu dobu ho zabila jedna stará babka a ta hnusná růžovovláska z Konohy. Pak dostal do týmu Tobiho , ale to nevědl , že je to sám velký Uchiha Madara. Dříve to byl prostě idiot Tobi , který posral , co mohl. Deidara několikrát ho nechal vyhodit do vzduchu , jak moc mu pil krev , ale vždy zázračně přežil bez škábance , to byl asi první příznak toho , že není všechno v pořádku. Taky tu bylo spoustu dalších , třeba to že furt nosil masku a nikdy ji nesundavál , nebo ho nikdy neviděl dělat jutsu , ale vždycky zneškodnil nepřítele a taky že se mu někdy z jedné dírky na oko byla vidět červená záře , kterou způsoboval jeho sharingan , ale to v tu dobu nevědel. Pak když to oznámil a taky řekl , že to on založil Akatsuki a že ve skutečnosti celou dobu byl leader on a ne Pein , tak se Deidara zděsil. Tenhle idiot, že byl celou dobu takový muž ? Nemohl tomu uvěřit. A taky s tím nebyl spokojen. Další Uchiha v organizaci. Stačilo , že nesnášel toho jednoho , kterého měli a teď tu má rovnou dva náfuky , co si myslí , že když mají speciální krev a schopnosti , že jsou bohy světa a že sežrali všechnu moudrost světa a můžou každýmu kázat. První koho v organizaci začal nesnášet byl zrovna Uchiha, když přišel tak to on ho ztrapnil a ponížil před členy Akatsuki a ještě se vysmál jeho úmění. Byl to Uchiha Itachi , který měl ksicht jak z kamene. Nikdy nedal znát emoce. Byl vždy chladný , jako kus ledu. Jednou jsem dokonce potkal Itachiho bratra a jako by mu z oka vypadl! Stejný arogantní fracek ! A teď Madara , který už není jak kus ledu , ale zase ví všechno a každý se mu musí podřídit. Popravdě z každého Uchihy jde strach , až teda na toho mladšího. Z toho jsem strach neměl , i když ani v boji jsem ho nepodceňoval. Byl celkem silný , ale neměl tak vyspělý sharingan , jako Itachi , rozhodně jeho genjutsu nebylo silné. Itachiho genjustu jsem už okusil. Madarovo ještě ne , ale jsem opravdu rád! Mám z toho celkem strach , aspoň to co jsem o něm slyšel nebylo nic dobrého. Hodně mi o něm vyprávěl Kakuzu , který v tu dobo co žil , byl dítě. Prej potom zmizel po boji s prvním Hokagem a každý si myslel , že je mrtev , ale jak je vidět , tak mrtvý rozhodně není , ale je divné , že ani o den nezestárnul. Vypadá tak na 30. Ale žádné Henge no jutsu to není. Musí v tom být něco jiného. Jednou jsem zaslechl Peina , jak říkal Konan , že si dal do těla buňky prvního Hokageho , který byl jeden z nejlepších lékařských ninjů , takže ho nejspíš při životě držely ty buňky a taky díky nim je takhle mladý. A podle toho , jak moc byl silný první bych řekl , že mladý a živý bude ještě hooodně dlouho. A taky ještě něco znervozňovalo modrookého mladíčka. Nevěděl co , ale něco se blížilo, kdyby jenom věděl , co ho čeká za muka.
Procházel chodbou ke svému pokoji. Skoro všichni členové byli na misích , takže tady byl sám. Od té doby co se z Tobiho stal Madara byl v týmu sám. Někdy se Zetsuem , ale to stálo za houby. Zrovna dneska neměl žádnou misi. Takže měl takové volno, i když nebyla to svoboda, když neměli misi nesměli opustit skrýš. Celou dobu tedy byli ve skrýši. Vycházeli ven pouze na mise. Cítil se nějaký unavený. Nebyl ve své kůži. Došel ke dveřím do svého pokoje , ale dovnitř nešel. Když šmátl rukou po klice, tak ho najednou někdo prudce uhodil ze zadu do hlavy a on se v bezvědomí , způsovené ránou , skácel k zemi. Poslední co viděl , byly dveře od jeho pokoje.
**********************************************************************************************
Probral se neznámo kde s neskutečným bolehlavem. Hlava mu neskutečně třeštila od rány do hlavy. Později , když bolest jakžtak skousnul , tak se konečně podíval kde že to je. Byl v pokojíčku. Nikde nebyl nábytek. Jen vedle velké postele , na které ležel , byl stoleček se šuplíčkem. Víc se rozhídl. Byly tu dvoje dveře. Každý na jinou stranu. Chtěl se zvednout a zmizet , ale když se o to pokusil , tak zjistil , že je připoutaný k pelesti posteli. Měl tam jen jednu nohy přivázanou , ale ten řetěz byl charkový a pěkně silný , skoro jako chakra bijuu démona. Nedokázal to přethrnout. Byl hlavně hodně oslabený. Z té rány a nejspíš i ten řetěz vysával chakru. Pak jsem , ale zjistil další šok ! Byl jsem jenom ve spodním prádle!! Cože ?! Jakej úchyl?! Jestli to byla Aloe Vera , tak si z ní udělám už šťávu !! Tohle není for !! Tohle je pěkná sviňárna !Jestli se chtěli pobavit , tak dobře , ale tohle už stačí.
" HEJ!! IDIOTI UŽ JSTE SE POBAVILI ?! TEĎ MĚ , ALE UŽ KONEČNĚ PUSŤTE !!" Rozkřičel jsem se z plna hrdla , ale odpovědí mi byla moje vlastní ozvěna . Ozvěna ?! Že by tahle místnost byla zvukotěsná ? Tohle je špatný vtip. Zavřel jsem oči a snažil se vymyslet , jak z téhle šlamastiky ven. Nejspíš jsem potom usnul , protože mě probudilo vrzání dveří a šepot. Dělal jsem , že spím a snažil se rozeznat hlasy a porozumět tomu , co si říkají. Podle plnosti hlasu bych to tipoval na dva muže. Žádný fracky. Byli dva.
" Tak .. Tady ho máme. V plní kráse a je jenom náš. Nepobavíme se trochu ?" Zeptal se oplzle jeden.
" Hmm.. Když ho takhle vidím ležet , jak v klidu spí , tak mám hroznou chuť po něm skočit a vzít si ho." Zašeptal druhý. Otřásl jsem se odporem .Není možné , aby dva muži toužili po jiným muži, to je proti přírodě! A ani nevěřím , že jsou z naší organizace. Je pravda , že Hidan je masochista , ale vykonává to pouze na sobě a nikoho nezatahuje do svých obřadů. A ostatní ani doopravdy neukázali jací jsou , takže si každý všímá svého , až teda na Peina a Konan u ncih to vím celá organizace , že spolu něco mají , ale oni jsou muž a žena. Normální vztah. Ne muž a muž , nebo i hůř ! Muž, muž a muž !! To je naprosto nechutné ! Hlasy utichli a uslyšel jsem kroky , které se přibližovali k posteli. Oh bože , ať sem nejdou ! Modlil jsem se, dokonce snad začnu věřit v Jashina , jako Hidan! Ale to by asi Kakuzovi opravdu jeblo. Ucítil jsem , jak pod vahou cizí osoby se prohla postel. Byl jsem přesně uprostřed postele , takže ten neznámý si lehl na kraj , ale kde je druhej ? Rychle jsem musel zavřít oči , protože ten druhý obešel postel a lehl si z druhé strany. Byl jsem obklíčen dvouma úchylama. Naneštěstí jsem byl přikryt dekou , takže neviděli moje tělo , ale to je stejně jedno. Když mě slíkali , tak to museli vidět. Slyšel jsem , jak dýchají , ale nic víc. Ani se mě nedotkli. Na co čekají ? Ne, že bych si stěžoval , jsem rád , že na mě nešahaj , ale stejně je to divné.
" My víme, že nespíš. Blonďáčku prozradil tě tvůj dech a tvoje srdíčko." Promluvil ten za mnou. Jak mohl slyšet , tak dobře můj dech a slyšet mé srdce , když na mě nešáhl a ani se nepřiblížil ?! Že by měli nějakou speciální schopnost ?! Je jasné , že jsou to ninjové , ale budou i velice dobří. Už jenom proto , že se dostali do Akatsuki sídla , bez toho aby si jich někdo všiml. Taky mě unesli a dali silný chakrový řetěz na nohu. Nemluvě o tom , že poznali že nespím. Pomalinku jsem otvíral oči. Věděl jsem , že jakmile je otevřu tak uvidím toho , kdo leží přede mnou. Když jsem se podíval na svého únosce , tak vě mně hrklo . TO JE UCHIHA ITACHI ?!!! Cože ?! Zalapal jsem po dechu , ale s ním to ani nehlo. Měl na sobě svojí masku , kterou měl každý den. V očích sharingan , ale naneštěstí jsem se nedostal do žádné jiné dimenze. Už to chápu proč se dostali , tak snadno do organizace ! I to , že mě dokázali unést a tak silně spoutat !! Ležel jsem na boku , ale i tak jsem se dokázal od něj vzdálit na tolik , kolik mi dovolil řetěz. Pak jsem si , ale uvědomil , že za mnou byl ještě někdo, ale bylo pozdě. Okolo mě se obtočily dvě ruce. Rychle jsem se za sebe podíval. Ten druhý byl Uchiha Madara !!! Zatracení Uchihové! Já vždycky věděl , že jsou to šmejdi !!
" Dej ze mě ty hnusný pracky!!" Loktem jsem ho bodl do břicha. Přidušeně zasípal. Itachi nás sledoval se stejným výrazem, ale v jeho očích se lesklo pobavení.
" Takže ty si chceš hrát , kotě? " Řekl přidušeně Madara , který si rukou držel místo , kde jsem ho napíchl loktem. Odkulil jsem se od něj zpět do prostředka. Bylo to jediné bezpečné místo. Od obou jsem byl daleko a nemohly na mě jejich ruce. A taky ke všemu jsem nemohl nikam jinam , díky řetězu na noze. Ležel jsem na zádech a očima jsem tikal od jednoho ke druhýmu. Jestli nedělají nějaký podezřelý pohyby. Ani jeden se nehnul. Oba mě sledovali , ale nehejbali se. Co plánují ? V tu ránu , když mi tahle myšlenka proběhla hlavou se ke mně přiblížili neskutečnou rychlostí. Oba mě uvěznili mezi svými těly Ležel jsem na boku. Tváří k Itachimu a zády k Madarovi. Chtěl jsem se aspoň ohnat rukou po Itachim , ale jeho ruce byli rychlejší. Jedním machem mi je uvěznil svojí jednou rukou a dal mi je na hrudník. Nemohl jsem nic dělat. Cítil jsem jejich dechy na svém těle. Jejich hladové oči , které mě mapovaly. Bylo mi zle. Tohle asi nedopadne zrovna nejlépe... Ucítil jsem Madarovy rty na své šíji. Ošil jsem se a snažil se ho setřást. Marně. Byl jsem tak zabraný do boje s Madarou , že jsem úplně zapomněl na Itachiho. Samozřejmě , že toho využil. Přitiskl své rty k mým. Jazykem se snažil probovat do mých úst , ale já ho nehodlal pustit. Přes stěnu bílých zubů se ani jeho hbitý jazýček nedokázal probojovat dál. Toho si všiml Madara a silně mě kousnul do krku. Vykřikl jsem. V ten okamžik zaplenila moje ústa Itachiho jazyk. Nemohl jsem nic dělat. Madara mě líbal na krku a zádech a Itachi na rtech. Pak se Madarovy ruce rozeběhly po mém těle. Jednou mě hladil na mé hrudi a druhou na mém zadku , kterej hladil přes látku spodního prádla. Ani Itachi nezůstal pozadu. Jedna ruka svírala moje , ale ta druhá se přemístila dolů k mýmu přirození a začala ho masírovat přes látku. I když jsem se moc snažil , tak stejně jsem zasténal. I když se mi to hnusilo , tak moje tělo říkalo něco jiného. Bylo mi ze mě na nic, ale co jsem mohl udělat ?! Jediné , co jsem mohl , bylo to abych utišil svoje steny. Naneštěstí mi pomáhalo , to že mě Itachi líbal , takže jsem neměl moc možností prokazovat nějaký hlasitý souhlas s tím , co mi dělají. Itachiho ruka se dostala přes látku. Musel jsem kousnout Itachiho do rtu , abych nezasténal , když se jeho ruka dotkla mého mužství bez látky, která by tlumali cit. Itachi sykl. Odlepil se od mých rtů.
" Copak se děje Itachi ? Už tě přestal bavit?! " Zeptal se ho Madara , který se zrovna věnoval mému ramenu.
" To ne.." Přiznal a slízl si kapičky krve , který měl na rtu.
" Hahahaha, takže koťátko se brání ?!" Madara silně skousnul moje rameno. Cítil jsem , jak se jeho zuby zaryli do mé kosti.
" Nebrání. Jen je paličaté. " On mě bránil a nebo se mi to už jenom zdá? Popravdě , přál bych si , aby tohle byl jen špatný sen ze kterého se ráno probudím, ale bohužel.. Nevypadalo , to jako špatný sen. Itachi se vrátil k mým rtům a začal je dravě líbat , jako by mi dával na jevo , že ještě jednou ho kousnu a uvidím. Jeho ruka si zase začala hrát s mým mužstvím. Madarova ruka se taky dostala pod látku. Ucítil jsm tlak na svém otvoru. Vytřeštil jsem oči , když se do mě dostal jeden z jeho prstů. Zalapal jsem po dechu. Málem jsem zase kousnul Itachiho do rtu. Rozpojil náš polibek. Podíval se na mě a pak na Madaru , když uviděl co mi dělá , tak vyndal ruku z mých kalhot.
" Pro dnešek by to mohlo stačit Madaro !" Utnul to. Proč to dělá ? Ne , že bych nebyl rád , ale je to divné. Napřed se na mě vrhnou a pak tohle?! Nechápu to.
" Proč ?! Proč by jsme měli přestat , teď to teprve bude zajímavé." Smyslně si olíznul rty a pak se začal zase věnovat jeho krku.
" Myslím , že bude lepší , kdyby jsme počkali. Bude to potom lepší." Madara mě přestal líbat na krku.
" Hmmm.. Asi máš pravdu. Stejně ještě něco musím zařídit." Vyndal prst z mého zadku a zvedl se z postele.
" Dej pozor na naše koťátko." Mrknul a zmizel. Celý jsem se třásl. Cítil jsem , jak mě pálí kousance na zádech , krku a ramenu. Bolel mě taky zadek. Byl to jen jeden prst , ale i tak. Bylo to poprvé. Netušil jsem jestli je tam furt Itachi , ale bylo mi to jedno. Jediné , co jsem chtěl udělat bylo , abych se mohl schloulit do klubíčka. Furt jsem se třásl , i když jsem byl přikrytý dekou. Pořád jsem cítil na svém tělě jejich dotyky, polibky a dech. Cítil jsem se zvláštně. Bál jsem se a věděl jsem proč , věděl jsem , že se znova vrátí a tentokrát to neutnou , aniž by se něco stalo. Silně jsem tiskl víčka k sobě. Chtěl jsem se probudit z noční můry , která byla ale víc reálná než bych si přál. Myslel jsem , že odešel , ale když jsem ucítil , jak se prohla postel pod dalším tělem , tak jsem otevřel oči. Itachi seděl na kraji posteli a skenoval mě pohledem. Zrudnul jsem. Byl tomůj rival a já se tady třesu , jako ratlík , který se bojí bouřky. Chtělo se mi brečet , ale nechtěl jsem před nikým brečet. Naposledy jsem brečel , jako dítě. Od té doby ani kapička. I když byla bolest sebe větší , tak jsem nikdy nebrečel. Mučili mě , když mě zajali , ale tohle bylo horší. Znova jsem zavřel oči , abych zahnal slzy . které se hrnuly do mých očí. Určitě se mi začne smát. Že jsem slaboch. Že jsem tu , jako malá , vystrašená holčička. Ucítil jsem dotyk ve svých vlasech. Otevřel jsem oči a viděl jsem , jak Itachiho ruka cuchá moje vlasy.
" Co-co to děláš ?!" Snažil jsem se setřást ruku z mojí hlavy.
" Neboj se. " Utěšoval mě. Jak bych se neměl bát , když mě před chvíli chtěli znásilnit ?! Pořád jsem se snažil setřást jeho ruku. Podařilo se mi to. Pak mě , ale objaly jeho ruce. Zabořil moji hlavu do svého hrudníku.
" Klidně plač." Řekl uklidňujícím hlasem. Zatřásl jsem se. Nechtěl jsem brečet! Nechtěl! Nechtěl ! Nechtěl...Šáhl jsem si rukou na tvář. Podíval jsem se na svoje prsty. Byly mokré. Já brečím?! Brečím.. Nesmím ! I když jsem si tohle říkal , tak jsem zabořil obličej do jeho hrudi mnohem víc a začal brečet. Zvlykal jsem a máčil jeho tričko svými slzy.
***************************************************************************
Probudil jsem se druhý den. Nejspíš je ráno , nevím to jistě. Nejsou tu okna. Otevřel jsem oči. Mám nejspíš úplně zarudlé a oteklé oči. Pálí mě víc než zadek a kousance. Podíval jsem se po pokoji , ale Itachi nikde. Ztrapnil jsem se... Brečel jsem před ním , jako děcko. Posadil jsem se. Trošku jsem syknul , když jsem si sednul. Třásl jsem se. Znovu. Jak slabošské. Byl jsem tak zabraný do svých myšlenek. Ani jsem si neuvědomil , že někdo vešel do pokoje. Na postel někdo položil tác s jídlem. Zvednul jsem pohled. Stál tam Itachi se svým kamenný výrazem bez emocí. Jeho chladné oči mě propalovaly.
" Tady máš nějaké jídlo. V koupelně máš čisté oblečení , až se umyješ , tak si ho obleč. "
" Můžu se jít první umýt ?" Kývnul hlavou. Přešel ke mně a rozepnul řetěz na mé noze. Přesně tohle jsem chtěl. Chytil jsem ho za triko a přitáhl si ho. Dal jsem mu hlavičku a zvednul se rychle z postele. Byl jsem trošku rozlámaný , ale mohl jsem se pohybovat. Přemístil jsem se ke dveřím odkud vanul vzduch. Tam je moje svoboda! Bohužel tu nemám žádný jíl , takže nemůžu udělat žádnou výbušninu. Dveře jsou zamčené , ale stejně můžu použit trošku toho hrubého násilí a rozkopnout tyhle dveře. Napřáhl jsem se , ale v ten okamžik mě kopnul silně do zad. Narazil jsem na zeď a spadnul na záda na zem. Cítil jsem , jak mi po obličeji teče krev. Bolela mě hlava a záda. Byl jsem zmatený. Nemohl jsem se hnout. Otevřel jsem jedno očku a uviděl Itachiho , jak nade mnou stojí. V očích mu planul hněv a z nosu tekla krev.
" Ty..! Zavrčel zuřivě. Chtěl jsem se vymrštit na nohy, ale po té ráně jsem se ani nehnul, i když jsem to chtěl moje tělo nereagovalo. Bylo ztuhlé. Černovlásek mě obešel a položil nohu na mojí hruď. Přimáčkl mě k podlaze. Zasýpal jsem.
" Potom všem , co jsem pro tebe udělal se chováš takhle ?! Jsi nevděčný !" Zavrčel a přimáčkl mě ještě silněji. Pomalu , ale jistě mi docházel kyslík. Začala se mi motat hlava. Moje hruď, hlava i záda mě nesnesitelně bolela. Moje plíce mě pálely. Každý nádech a výdech byl bolestivý , ale nehodlal jsem se vzdát. Jestli bych tu zůstal , taky by mě znásilnili. Zasýpal jsem. Ještě chvíli budu pod tím stiskem a dojde mi skutečně kyslík. Musím se dostat pryč ! Z posledníc sil jsem setřásl jeho nohu z mého těla. Odkulil jsem se z jeho dosahu. Rychle jsem se zvedl až se mi před očima udělaly mžitky. Trošku jsem zavrávolal. Rozhlídl jsem se , ale on tu nebyl. Itachi zmizel.. To není možné!! Kde je ?! Když ještě před chvíli stál támhle ?! Podíval jsems se do leva , ale tam nikdo. Podíval jsem se do prava, když jsem to udělal zahlídl jsem Itachiho. Pak jsme byl přiražen ke stěně. Lehce se mi vyrazil dech. Znovu jsem zasýpal. Silně mě držel pod krkem. Trošku mě vzdyhl do výše. Chytnul jsem ho za zápěstí , ale měl větší fyzickou sílu než já. Mrsknul se mnou a zem , až to zadunělo. Nejspíš jsem si prokousnul ret , protože jsem v puse ucítil železitou pachuť. Odpivl jsem si. Chtěl jsem se zvednout , ale udělal to za mě. Čapl mě a dotáhl mě do koupelny. Hodil mě do sprchového kouta. Opřel jsem se zády o studené dlaždičky na zdi. Zvednul pohled a setkal se s tím jeho. Byl chladný , jako vždy. Vlastně jsem se choval , jako pitomec. Možná by mě i pustil , ale já místo toho raději použil jinou metodu. Včera jsem mu brečel na rameni a teď.. Tohle bylo ode mě hnusné, ale já se chci dostat pryč. Madara by tak hodný nebyl , jako Itachi. Itachi se natáhl pro sprchu a pustil na mě studenou vodu.
"ÁÁ ! Studí !!" Zapískal jsem.
" Vždyť jo ! Na tu tvojí horkou palici nic lepšího není , aspoň se ti schladí ! " Zakřičel a dál mě máčel. Po pár minutách mi začali cvakat zuby zimou. Ve snaze se zahřát jsem dal ruce na hrudník a hladil si paže , ale nepomáhalo to a Itachi nevypadal , že by chtěl přestat.
" Ita-Ita-Itachi to-to stačí-čí! "Zacvakal jsem.
" Vážně ? Už tvoje hroká palice přemýšlí normálně a ne , jako debil ?!" Zavrčel. Rychle jsem to odkýval , i kdyby mi nadáva sebe víc , tak bych to odkýval , jenom aby vypnul sprchu. Itachi jí naneštěstí vypnul. Celý promočený jsem se třásl , cvakal zuby a tiskl ke zdi. Byl jsem úplně mokrý a moje teplota spadla hodně nízko pod 36 stupňů.
" Dělej zvedni se a pojď se oblíct do čistého !" Chtěl jsem se zvednout , ale moje tělo mi to nedovolilo , bylo úplně ztuhlé. Možná z té bitky a nebo z vody? Kdo ví, ale nemohl jsem se pohnout.
" Tak co ?! To jsi přirostl k té zdi nebo co ?!" Zařval na mě , když jsem neodpovídal , tak zvednul jedno obočí.
" Jsi hluchej ?!" Ale v ten okamžik jsem se sesypal k zemi. Jediné , co jsem vnímal před tím , než jsem omdlel , byl tvrdý náraz do země hlavou a Itachi , který volal moje jméno. Pak jen temnotu.
*****************************************************************
Probral jsem se zabalený v dece , jak afričan co jede na severní pol. Už mi nebyla zima, jako včera , ale teplo. Hrozné teplo. Vybalil jsem se z několika dek. Sednul jsem si a zjistil , že mám na sobě čisté oblečení , které jsem včera na sobě neměl. Podíval jsem se pod kalhoty a zjistil , že mám i jiné prádlo.. To snad ne?! Rychle jsem se rozhlídl po pokoji a na kraji postele uviděl spícího Itachiho. Po čtyřech jsem se k němu dostal a sednul si kousek od něj. Nevypadal tak arogantně , když spal. Měl uvolňenou tvář. Vlastně byl celkem krásný. Opatrně jsem natáhl ruku , abych se mohl dotknout jeho tváře , ale v ten okamžik jeho ruka vystřelila a čapla tu mojí. Vystrašeně jsem vylekl.
" Já-um-to- no.. měl jsi na tváří smítko !" Taková chabá výmluva..
" Jasně.." Zamručel a políbil mě do dlaně. Zrudnul jsem jako rak.
" Co to děláš ?!" Zaprskal jsem , ale jeho to nijak nevzrušovalo. Dál mě líbal do dlaně. Pak jsem ucítil jeho jazyk na své dlani a moje ústa na ruce se otveřela a pustila se do vášnivého tance. Chtěl jsem to zastavit , ale nešlo to ! Líbal se s mojí rukou a já si tou druhou ucpal pusu , abych nemohl sténat. Skončil s naprosto spokojeným výrazem. Stále držíc mojí ruku se posadil. Nebylo mi to nepříjemné , jen jsem nevěděl , co dělat.. Seděli jsme na proti sobě. Nechal jsem vlasy , aby mi zakryly obličej , který začal rudnout. Itachi mi přejížděl po ruce jeho prsy. Zvedl si ji k obličeji a vtiskl na každý prst jeden polibek. Zvednul jsem pohled a odhrnul vlasy , abych na něj viděl. Proč to dělá ? Co je to s ním ? Je to jen past , abych mu důvěřoval a pak by toho využil ? Zeptal bych se ho , ale docela se bojím. Ani jsem si neuvědomil , že jsem zakoukaný do jeho očí. Zrudnul jsem. Sklopil jsem pohled. Dvouma prstama mě chytil za bradu a zvedl mojí hlavu. Vpil se do mých rtů. Jemně sál můj spodní ret a pomalu mě pokládal do postele.
Ležel jsem na zádech. Nade mnou byl Itachi , který mě líbal na krku. Jemně mě kousnul do brady. Tiše jsem syknul. Moje ruce jsem položené na jeho hrudníku. Kousal a sál moji pokožku na krčku. Byl jsem , jako z kamene,
ani jsem se nehnul. Moje ruce jsem měl pořád položené na jeho hrudníku.
" Copak ? Nelíbí se ti to ?" Zašeptal mi do kůže.
" Ne , to-o ne."
" Jsi nervozní ?" Trefil se.
" Trošku.." Přiznal jsem potichu a doufal , že to neuslyšel. Bohužel , měl velice dobrý sluch , i když jsem se snažil , to neslyšně říct.
" Tak á ti pomůžu.."
" Jak ?" Jak mi chce pomoct ?! Už jsem to pochopil.. Jednu mojí ruku vzal do své a začal jí posouvat po svém těle níž a níž. Mojí ruku přestal přesouvat až když se dostal na svůj rozkrok. Dostal mojí ruku pod kalhoty a jeho spodní prádlo. V ruce jsem držel jeho úd. Ten se začal probouzet k životu. Zrudnul jsem.
" Co-co to děláš?!" Začal mačkat mojí ruku a tím svůj penis.
" Pomáhám ti. Teď by bylo dobrý , kdyby si použil svoji schopnost." Zašeptal svůdně. Chvíli jsem přemýšlel jestli , to mám opravdu udělat , ale nakonec jsem to přece jenom udělal. Z mé dlaně vyklouzl jazyk a začal jezdit po jeho dýlce. Itachi slastně zakláněl hlavu v návalech slasti , kterou mu působila moje ruka. Během chvíle jsem ve své ruce ucítil teplou , lepkavou tekutinu. Itachi vyndal mojí ruku z jeho kalhot a olízal jí. Usmál se na mě a znova se chtěl vpít do mých rtů , ale v tom se otevřely dveře.
" Už jsi začal beze mě?! Jak neslušné , to mě napadlo , aby jsme si tohle koťátko pořídily a ty si pak sám chceš užívat , ty sobče. " Ozvalo se ode dveří. Přes Itachiho jsem se podíval a uviděl tam Madaru , jak se opíral o futra dveří a pozoroval nás , jako hladový kocour.
" Neříkej , že by jsi na mě taky čekal ,Madaro." Zavrčel výhružně Itachi , který se mezi tím přemístil na místo vedle mě , ale aby bylo vidět , že se s Madarou nechce o mě dělit , tak mě chytil za ruku a propletl naše prsty. Naše ruce pak nechal klesnout do jeho klína.
" Ale notak.. Neříkej , že ti přirostl k srdci... Přece jsme si říkali , že si s ním OBA pohrajeme bez citů.. A teď se na sebe podívej. Vypadáš , jako školačka , co se bojí o svýho prvního kluka." Zasmál se. Itachi na to nic neřekl. Jen stiskl mojí ruku.
" Nebo jsi snad zapomněl ? Deidara je obou... Dal jsem ti čas s ním být o samotě. Pokud jsi toho nevyužil , tak tvoje chyba , teď si chci užít i já , ale jak to vypadá , tak mezi vámi dvěma se nic neodehrálo , že ? " Byl to výsměch , sprostý výsměch. Itachi , ale pořád mlčel. Neříkejte mi , že oni se takhle opravu dohodli a teď to musí dodržet... To snad ne. Ve snaze dostat odpověď bez toho , abych se ptal , jako blbec jsem se podíval na Itachiho. Chvíli mě nevnímal a pak se taky na mě podíval. Zakoukal jsem se do jeho očí a pochopil jsem... Tohle není vtip.. Oni se takhle opravdu dohodnuli a teď to musí udělat. Věděl jsem to.. Chtěl mě jenom využít... Vytrhnul jsem svojí ruku. Madara se jen posměšně zasmál a Itachi mě obdařil smutným výrazem , který jasně říkal "promiň , ale já jeho " promiň " neberu. Měl jsem to čekat hned od začátku...
" Skvělé , takže můžeme začít , ne? Itachi , aby jsi neřekl , že jsem zlý , tak ti dovolím , aby jsi se připojil k nám." Mrknul na něj a pak svůj pohled věnoval mně.
" Co-co se bude dít ?!" Zeptal jsem se vyděšeně. Ve snaze najít odpověď jsem se zase podíval na Itachiho. Chabě se na mě usmál a pochopil jsem , že dodělají to , co včera chtěli udělat.
" Heh, co kdyby jste se na to vykašlali a mě pustili ? Nikomu bych nic neřekl. Nebojte se ." Začal jsem okolo sebe máchat rukama.
" V žádným případě koťátko.. Ty si naše a my si s tebou chceme pohrát. Pak tě možná pustíme. Teď je jenom na tobě jestli budeš hodný a my na tebe taky , takže se ti to bude líbit a nám taky a nebo , když budeš zlobit , tak i my a to se ti líbit nebude , ale nám jo." Slizce se olíznul. " Itachi." Rozkázal.
Mladší Uchiha se rychle přemístil za mě. Otočil jsem se na něj. Byl ode mě daleko a nedotýkal se mě , ale něco bylo v nepořádku. Otočil jsem se zpátky na Madaru. Ten byl jen pár kroků ode mě. Vlezl na postel a začal se ke mně po čtyřech nebezpečně přibližovat. Rychle jsem začal couvat. Pár posunů a zády jsem naboural do Itachiho pevné hrudi. Došlo mi proč si tam vlezl... Ale nebál jsem se Itachiho, jeho ne , ale Madary ano. Nevěděl jsem , co od něj čekat. U Itachiho jsem věděl , že mi nehce ublížit , nebo spíš dokáže mi ublížit , ale ne tolik jako Madara. Otočil jsem se zády k Madarovi a natisknul se k Itachiho hrudi. Hlavu jsem schoval do ďůlku mezi krkem a ramenem. Rukama jsem ho objal okolo zad. Cítil jsem , jak stuhnul. Jednu svojí ruku jemně položil na moje stehno.
" Prosím... Rozmluv mu to... Nechci, nechci.. aby .. aby se mě dotýkal..." Mumlal jsem potichu do jeho kůže. Snažil jsem se zadržovat zoufalé vzlyky , které se mi draly do hrdla. Nechtěl jsem před Madarou ukázat ještě víc slabosti. Stačí , když jsem takhle natisknutý na Itachim , jako štěně , které nechce do vody. Kdyby začal brečet , bylo by to potupné. Ještě víc než , když mě Itachi ponížil , když mě porazil v boji , když jsem se chtěl přidat do Akatsuki. Itachi se sehnul k mému uchu.
" Rád bych , ale nemám jak... Musíš to vydržet. Hlavně ho neprovokuj... " Zašeptal do mého ucha. Vytřeštil jsem oči. Itachi mě políbil na tvář. Potom jsem ucítil , jak se mi Madara natisknul na záda a jeho ruce obtočily okolo mých boků. Jazykem se otřel o moje ucho.
" Hodné koťátko." Pochválil mě. Začal mě dravě kousat na krku a rameni. Madarovy doteky byly nechutné. Ve snaze ten pocit zahnat jsem se rty přitisknul na ty Itachiho a začal ho líbat. Mladý Uchiha mi je vřele oplácel. Pomalu jsem začal ztrácet oblečení.. Napřed triko , kalhoty a potom i spodní prádlo. Během chvíle jsem ležel zády na Itachim a Madara na mně byl natisknutý ze předu. Jeden z Madarových prstů do mě proniknul. Vykřiknul jsem. Chvíli ve mně pohyboval jedním prstem a později přidal další dva. Roztahoval mě a připravoval na jeho vniknutí. Vyndal ze mě prsty a nahradil je nečím větším. Nohy zahákl za ramena a tvrdě do mě přirazil. Znovu jsem vykřiknul. Madara do mě začal hrubě přirážet. Po tvářích mi stékaly slané kapičky slz. Itachi mě začal líbat na rameni. Přesouval své polibky na krkček , kde nechával svoje znaménka. Cítil jsem , že i on je velice vzrušený. Pár přírazů a Madara se do mě udělal. Vystoupil ze mě. Vydýchával jsem se z aktu , ale najednou jsem se dostal na čtyři. Hlavu jsem měl v Madarově klíně a Itachi byl za mnou. Sakra.. Madara mě chytil za vlasy a donutil mě dotknout se jeho penisu obličejem.
" No tak koťátko. Udělej mi dobře a buď hodnej." Zavrněl. Víc mě zatahal za vlasy až mě donutil otevřít ústa a vzít jeho úd do pusy. Začal do mě přirážet. Dělalo se mi blbě. Cítil jsem jeho penis až v krku. Potom jsem ucítil Itachiho ruce na mých bokách. Ucítil jsem , jak se jeho penis otřel o můj vstup a pak do mě začal pomalu pronikat. Chvíli počkal a pak začal pomalu přirážet. Byl mnohem nežnější než Madara , ale i přesto jsem cítil , že je hodně dravý a že má co dělat si mě tvrdě nevzít. Chvěl jsem se, klepaly se mi kolena , kdyby mě Itachi nedržel , tak bych spadnul. Madara přirážel hluboko do mého krku. Všude mi tekly sliny. Itachi do mě taky hluboko přirážel. Itachiho ruka mě chytila za moje mužství a ve stejném tempu mě začal zpracovávat. Brzy moje ústa zaplnilo Madarovo semeno.
" Spolikej to.." Rozkázal celý rožhavený. Poslušně jsem to udělal , ale měl jsem , co dělat , abych se nepoblil. Až potom z mé pusy vytáhl jeho mužství. Itachi udělal ještě pár tahů rukou a já jsem se udělal na své břicho. Itachi mě následoval do mého nitra. Vystoupil ze mě a já spadl břichem na postel.
" No nic.. Mám ještě nějakou práci. Itachi dávej na naše koťátko pozor." Zvednul se a zmizel. Ležel jsem tam na břiše a děkoval bohu , že už to skončilo a že ten hnusnej Madara zmizel. Cítil jsem , jak se jejich semeno lepí na mých stehnách a měl jsem hnusnou pachuť v puse a lepkavé břicho.
" Jsi v pořádku ?" Pohladil mě po vlasech.
" Hmm.." Schoval jsem obličej do matrace. Itachiho ruka mě pořád hladila po vlasech. Sem , tam sjela až na záda. Konějšivě mě hladil.
" Jsem nechutný.." Zakňoural jsem do postele.
" Proč pak ?"
" Ty se ještě ptáš ?!" Zakňoural jsem znova. Itachi se sehnul a začal mě líbat na rameni a zádech. Pomalu mě přetočil na záda a začal mě líbat. Dal mi od sebe nohy a chytnul mě za boky. Nadzvedl mě trošku a přirazil do mě. Zasténal jsem , ale hned jsem byl utišen polibkem. Itachi se okamžitě začal pohybovat. Bylo to jiné milování než před tím. Bylo to krásné. Hluboku do mě přirážel , když se otřel o mojí prostatu , tak jsem se prohnul , jako luk. Zasmál se a začal do mě rychleji přirážet a častěji se otíral o mojí prostatu. Dlouho jsem nevydržel a znova se udělal na moje a jeho břicho. Itachi ještě párkrát přirazil a udělal se do mě. Vystoupil ze mě a lehl si vedle mě. Rychle jsem se k němu stulil. Objal mě okolo pasu a víc si mě k sobě přitáhnul.
" Co teď bude ?" Zeptal jsem se.
" To nevím ,ale nenechám Madaru , aby na tebe znova sáhl. Už nikdy. Jsi můj a já tě budu chránit.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama