Když ti někdo život ničí , usměj se a vem ho tyčí ^^ <3

Rozmazlenec nebo pitomec ?( LaxuNatsu)

24. srpna 2015 v 16:38 | Elly - chan ^^ |  Fairy Tail - Yaoi

Menší pokus na povídku z Ft xD Tenhle pár mě napadl úplně náhodně. Přece radši preferuju Gray x Natsu , ale tak zkusím tohle. :)

ROZMAZLENEC NEBO PITOMEC ?

Laxus Dreyar x Natsu Dragneel

Chytli mě když jsem kradl. Věděl jsem co mě teďka nejspíš bude čekat. Pošlou mě "tam". Každý mě varoval , abych teď v tuhle dobu nekradl , ale jak mám asi přežít ? Jídlo je tak drahé že si ho skoro nikdo nemůže dovolit. Co mi jiného zbylo ?
" Kam mě to táhnete ?" Zařval jsem na dva chlapy , co mě táhli pryč , potom co mi dali nakládačku.
" Do tábora 3 ." Divně se zasmáli a já věděl , že je to místo , kam lidi který pošlou radši spáchají sebevraždu než aby tam šli. Já jsem tam , ale ještě nebyl , takže uvidím. V nejhorším sebevraždu zvládnu i v cele a nebo se nechám zabít. Moje existence stejně už nikoho nezajímá , ani nemám nikoho , kdo by mi udělal hrob až bych umřel. Nemám nikoho...
Dorazili jsme na místo určení. Už odsud jsem slyšel křik lidí , cítil smrad z mrtvých a viděl otroky jak koupou jámy pro mrtvé , kam je nakonec hromadně dají a zahrabají. Jsou tu i psiska , která jsem odháněna od jam z kterých vyhrabávájí zbytky z neboštíků. Bože kam jsem se to dostal ? Byl jsme v jiných táborech , ale tenhle zatím vede. Myslím , že tu dlouho nezůstanu. Buď mě zabijou a nebo zemřu na nějakou nemoc , co se tu šíří. Nedivil bych se kdyby tady byl i mor. Vstoupili jsem dovnitř. Lidé tu byli vyhublí na kost. Někteří byli zranění , ale kvůli nedostaku důležitých věcí k životu se jim nehojily , ale hnily. Nechutný pohled. Koukali na mě jak hladoví psi. Došli jsme na dvůr. Bylo to tady ještě horší než na začátku. Lidé tady na sobě leželi. Mrtví nebo živí ? Bylo to jedno. Jako v každým taboře byl plot a za plotem sídlo z některých šlechticů. Tady prej živě příbuzný císaři. Oni si tu žijí v přepychu a tady se umírá na hlad a nemoce. Dotáhli mě k celám. Bylo tady vlhko. Krve tady bylo taky hodně a i jiných tělesných věcí. Kusy těl a orgánů. Lidé tady hnili za živa. Muži , ženy, staří i děti. Všichni. Hnus. Nesnáším takovéhle místa. Hodili mě do cely a já dopadl na studenou zem.
" Užij si to tady potvoro." Pronesli a pak se vytratili a nechali mě tady u prostřed "hrobky" pro živé.
*****************************************************************************************************
Slyšel jsem že zase chytli nějakýho mladíka za krádež a poslali ho sem. Chudák. Prej si chtěl ukráct jenom chleba a oni ho sem hned šoupnou. Tohle místo je strašné. V tomhle domě žiji se spoustu sluhy a svým bratrem a jeho snoubenkou. Jsme vysoce postavení , protože náš strýc je samotný císař. Můj bratr tady všemu velí , ale ani jednou se tam nebyl kouknout. Ty lidi jsou chudáci. Pro ně je tam lepší , když umřou. Každý den tam chodím a beru nějaké léky, jídlo a pití, ale moc toho nesmím brát. Můj bratr by nebyl rád. Teď jsem zase vzal něco sebou , když jsem tam vyrazil. Chtěl jsem se setkat s tím klukem. Kráčel jsem okolo dvora a hledal ho. Rozhodně ho najdu. Všichni tady vypadají jako mrtvoly on nebude, zatím.
" Oh .. Natsu - sama zase jste přišel a přinesl nám něco ?" Zasípala jedna stařenka.
" Hmmm ."
" Tos neměl , tady nám už není pomoci a ty si ještě přiděláváš problémy."
" Ale to neni pravda. Eh.. Prej přišenl někdo novej .. Viděla jste ho ?"
" Ale jistě . Je tamhle ve stínu na druho straně. Chudák kluk. Takový hezký a skončí tady." Poděkoval jsem a vydal se za jediným stínem , co tam byl. Dříve , když tenhle tábor vznikl , tak se o to místo konali souboje. Teď jsou lidi rádi , že se doplazí na dvůr. Obešel jsem to a schoval se radši za křoví. Nechci aby si myslel , že jsem nějaký pošahaný stalker. Schoval jsem se do křoví a prohlídl jsem si chlapce , co tam ležel. Byl vysoký , svalnatý , jeho oblečení pro vězně mu bylo vcelku malé , měl krátké blonďaté vlasy , šedivé oči a přes pravé oko měl jizvu ve tvaru blesku. Trošku jsem povylezl z křoví , abych si ho prohlídnul víc. V tu ránu po mně mrsknul kámen. Jen tak, tak jsem uhnul , tohle bylo nebezpečný. Vyběhl jsem z křoví.
" Hej ! Co si myslíš , že děláš?! Málem jsi mě trefil !" Zakřičel jsem na něj a pěstí na něj pohrozil. On se zvedl. Byl o hodně větší než já. Pomalým krokem si to mířil ke mně. Když byl pár kroků ode mě , tak po mně zase hodil kámen. Vyskočil jsem a uhnul tomu , ale hned na mě letěli další 3 kameny. Jednomu jsem se , ale vyhnout nedokázal a ten mě trefil do hlavy. Skácel jsem se k zemi. Viděl jsem okolo sebe hvězdičky.
" Podívejte ! Ten otrok ublížil našemu princi !!!" Pár stráží vyběhlo proti němu s meči a biče v ruce.
***********************************************************************************************************************************
Ten kluk byl docela hbitý , ale neuhnul všemu. Jeden z kamenů ho trefil do tý jeho tvrdohlavý makovice a on spadl k zemi. Okolo něj se rozsypaly věci. Byly to léky , obvazy, jídlo a pití. Cože ? Proč to měl u sebe ?
" Podívejte ! Ten otrok ublížil našemu princi!!!" Zakřičeli stráže a rozeběhli na mě. Co? On je princ ??? Tak , co tu dělal ? A proč měl u sebe tyhle věci ? Ale z přemýšlení o tom divném klukovi mě vytrhli stráže , které u mě už byli. Jeden se po mně ohnal bičem a švihl mě přes záda. Vykřikl jsem. Když jsem se svalil k zemi , tak do mě začali kopat a švihat bičem. Jediné , co mi zbylo bylo to , že jsem si chránil rukama aspoň obličej.
" Nech te toho !!" Ozvalo se ze země kousek od nás. Stráže mě přestali bít. Podívali se na svého pána. Ten malý parchant se zvedl se země. Z čela mu tekla krev.
" Pane-"
" Zmizte odsud! Tady nemáte , co dělat. Máte být na věžích a dávat pozor , aby nějaký vězeň neutekl." Zavrčel na ně. Ty ho hned poslechli a odcupitali pryč. Ten idiot se ke mně vydal. Podal mi ruku , aby mi pomohl ze země. Odmítl jsem jeho ruku a sám jsem se snažil zvednout. Pomalu jsem se dostal do sedu. Dál to , ale bylo težší. Ten chlapec mě chytl v podpáží a pomáhal mi se zvednout. Postavil jsem se a on se mě pustil. Šel sebrat ty věci , co se válely na zemi a podal mi je do ruky. Usmál se a zmizel. Divnej kluk.
" Je to milý chlapec , že ?" Ozvalo se za mnou a já jsem nadskočil. Za mnou stála stará dáma , co vypadala jako mumie.
" Je zvláštní." Pronesl jsem a nespouštěl z ní oči. Paní se na mě jenom lehce usmála.
" Lidem se zaryje hluboku do srdcí. "
" Opravdu ? Proč vůbec přinesl tyhle věci ?" Dáma se zasmála.
" To dělá už od té doby , co to tady založili. Jenom díky němu tu většina ještě přežila." V jejích očí se zableskla minulost.
" Kdo to vůbec je ? Je to prej princ , ale jakej ?" Byl jsem hodně zvědavej.
" Jmenuje se Natsu , Natsu Dragneel. Je to mladší bratr Zerefa Dragneela. Jsou to příbuzní císaře." Usmála se a kolíbavou chůzi odešla pryč. Takže Natsu ? Hmmm...
***********************************************************************************************
Co si myslí , že dělá ??! Takhle mě trefit kamenem do hlavy ? Otřel jsem si krev.
" Natsu ? "
" Hmm ?"
" Kdo ti to udělal ?"
" Ale zakopl jsem o jeden kámen a uhodil se do hlavy." Podrbal jsem se ve vlasech a usmál se na svého bratra.
" Fajn." Vydechl.
" Ehm .. Zerefe ?" Zavolal jsem na něj , když odcházel.
" Hmm ? "
" No.. Kdo je ten novej , koho jste přivezli do tábora ?"
" Hmm.. Podívám se , pojď se mnou do pracovny." Šel jsem za ním. Začal štrachat v papírech.
" Tady... Je to Laxus Dreyar , byl sem převezen za krádež. " j
" Není to tvrdý trest ?" Zeref ke mně přišel a chytl mě za ramena.
" Bráško. Nic není tvrdé pro ty kdo jsou špatní.. Takhle to dopadlo a on si to zaslouží. Už to neřeš...Zachvíli je večeře. Tak se umyj a doraž. Budeme na tebe s Mavis čekat." Odešel jsem a poslechl ho.
Když jsem večer ležel v posteli nemohl jsem usnout.. Furt jsem na něj musel myslet. Chtěl bych mu pomoct , ale nevím jak. Jediné co můžu dělat je donášet mu tam léky, pití a jídlo.
***********************************************************************************************************
Večer je to tady ještě horší než za dne. Slyším jak tady chroptí ty polomrtví lidé. Je tu vcelku i zima. Ten kluk jim prej pomáhal ? To je první šlechtic o kterým to vím , že by něco takového dělal. Většinou jsou to namyšelný dětičky. , ale on je jiný. Léky co jsem dostal jsem rozdal. Najedl jsem se a napil .. zbytek jsem rozdal.
Druhý den bylo strašné vedro. Uklízecí četa jsem chodila víckrát pro mrtvé. Bylo jich hodně za dnešek. Podíval jsem se na dvůr a uviděl tu milou paní , ale ona se skácela k zemi. Rozeběhl jsem se za ní a snažil se jí pomoct.
" Milánku šetři síly se mnou je konec."
" Ne , vy musíte bojovat. Vydržela jste tady dlouho teď to nevzdáte." Usmívala se na mě a já vyděl jak jí z očí vyprchává život. Uslyšel jsem kroky. Podíval jsem se a uviděl Natsua. Doběhl k nám a klekl si k té paní.
" To ne... " Vzykal.
" Natsu - sama jste zlatíčko. Vždycky jste byl." A pak umřela. Růžovlásek se rozbrečel. Bylo to poprvé co jsem viděl , jak šlechtic brečí. Bylo mi ho líto. Pustil jsem bezvládné tělo a objal toho chlapce. On se mě hned chytl a začal vzlykat do mého trička.
" No tak.. ššš." Začal jsem ho výskat ve vlasech. Pustil mě a podíval se na mě. Byl roztomilý s těmi uslzenými oči. Rukou jsem mu utřel slzy a políbil ho na špičku nosu. Začervenal se a odtáhl se.
" Byla to moje vina .." Pronesl z ničeho nic.
" Co ? "
" Byla to moje vina , že ta žena tady skončila a taky byla moje vina , že umřela."
" To neříkej. Nebyla to tv-"
" BYLA !! Byla.. " Zakřičel a začal zase brečet. Zvedl jsem se a pomohl mu na nohy.
" Nechceš mi to říct ? Ulevilo by se ti." Kývl hlavou. Dotáhl jsem ho do stínu , kde jsem si sednul a on proti mně. Čekal jsem až se rozmluví sám.. Ani nevím co dělám , ale něco mi říkalo , že to co dělám je dobře.
" Dříve to byla moje chůva , když jsem byl malý. Dostala se sem , protože když jsem byl jednou doma sám s ní , tak jsem utekl tajně , aby to nevěděla a projel se na koni , jenom že jsem z něj spadl a zlomil si ruku , když to bratr zjistil dal jí sem." Vzlykal a začal si zuřivě utírat slzy.
" Nebreč." Pohladil jsem ho po rameni a on mi zase skočil do náruče a začal mě obímat. Hladil jsem ho po zádech a kolíbal ho v náručí. Pevně jsem ho svíral a políbil ho do vlasů. Začal se uklidňovat.
" Děkuju.. " Poděkoval mi a odtáhl se ode mě. Vyskočil na nohy , naposledy se na mě podíval a odběhl zase zpátky do jeho domu. Co je to za divného kluka ? Tomu jsem se musel zasmát.
***********************************************************************************************
Pořád jsem musel na Laxuse myslet. Dneska na mě byl hodný , i když to by byl asi každý , když mi umřel dneska někdo tak důležitý, ale nechápu proč jsem mu všechno to co se stalo řekl , ani bratrovi či Mavis jsem to neřekl. Nikomu , ale Laxusovi jsem to prostě řekl. Je divné na něj myslet , když jsem ve vaně , ale musím na něj myslet celý den.. Je jedno kde jsem , prostě na něho musím myslet. Nevědomky jsem se začal dotýkat penisu . Hned jsem ucukl. Takový pocit jsem měl dneska celý den. Sakra ! Nesmím na něj myslet ! Ale to mě nijak nauklidnilo. Začal jsem třít svůj penis. Uchopil jsem ho do celé dlaně a začal přejíždět po celé jeho dýlce. Palcem jsem přitom dráždil špičku. Zaklonil jsem hlavu a skousnul si spodní ret , aby mě nebylo slyšet. Uspokojoval jsem se a přitom myslel na Laxuse. Jsem zvrácený , ale moje tělo to takhle chce. Dlouho jsem nevydržel a vyvrcholil jsem do vody. Tvrdě jsem přitom skousával ret. Rychle jsem vyskočil z vody a snažil se zapomenout na to , co jsem před chvílí dělal a na koho jsem přitom myslel. Dneska už na něj myslet nesmím.
**************************************************************************************************
Ráno jsem se vzbudil v cele , ale nebylo to jako každý den. Cítil jsem bolest na hrudi. Jakmile jsem se pohnul tak jsem se ošklivě rozkašlal. Byla mi ještě větší zima než kdy předtím , ale přitom jsem cítil jak se potím. Byl jsem tak slabý , že jsem se ani nemohl pohnout. Hned jsem se rozkašlal znova. Bylo mi hrozně. Nesmím tady zemřít.
************************************************************************************************
Ráno jsem hned od snídaně vyrazil do tábora. Těšil jsem se na Laxuse. Doběhl jsem na dvůr a podíval se do stínu , kde obvykle sedává Laxus , ale nebyl tam.. Ani nikde jinde. Dneska zase bylo velké vedro , takže na dvoře nebylo ani moc lidí. Jediné co mi zbývalo bylo to abych se vydal do jejich domů. Popravdě .. Nikdy jsem tam nebyl a ani potom nijak netoužím.. Tam nevidí stráže , takže kdyby mě tam přepadli tak jsem tuhej.. Jelikož jsem princátko ze šlechty , kterou tolik nesnáší.
" Hej vy.. Nevíte kde je Laxus Dreyar ? V jekém domě ? " Zeptal jsem se stráží , kteří byli na obchůzce.
" Natsu - sama , ten Laxus je v domě číslo 18." Odpověděli pohotově jak psi.
" Pojďte tam se mnou.. Chci se s ním setkat."
" Jistě." Vydali se se mnou do osumnácky. Šli jsme dlouhou chodbou , kde ani světlo skoro nebylo. Byl tu jen smrad a byla tu cítit smrt , smrt která na každýho tady čekala.
" Tady je to pane .. Jeho cela."
" Hlídejte tady ." Šel jsem se podívat dovnitř. Byla tam tma.. Jen pár osob skoro vyhublých na kost a pak jsem uslyšel děsivý kašel. Podíval jsem se tam odkud se ozíval kašel. Byl to Laxus. Kašlal a třásl se. Byl celý spocený , i když tady byla strašná kosa.
" Otevři tu celu." Rozkázal jsem. Jakmile se otevřela , tak jsem vletěl do vnitř. Přiskočil jsem k němu. Šáhl jsem mu na čelo. Měl vysokou horečku a ještě horší kašel. Tohle vypadá na zápal plic.
" Laxusi , no Laxusi !" Zatřásl jsem s ním. Otevřel unavené oči.
" Natsu." Pronesl , ale tak slabě a chraptivě , že mu nebylo skoro rozumnět. Usmál jsem se na něj. Nemůžu ho tady nechat.. Tady v takový zimě , bez léků a věcí potřebných k uzdravení by to s ním skočnilo špatně.
******************************************************************
Nevím co se stalo , ale najednou mi nebyla zima. Kašel pomalu odstupoval , jen někdy jsem zakašlal. Bylo mi mnohem lépe. Později mi došlo , kde jsem. Už nejsem v té kopce , ale v obrovské ložnici. Všude je to krásně upravené a moderní. Drahé látky , nábytek jenom z toho nejlepšího dřeva ozdobené zlatými dekoracemi. Byl jsem zabalený v drahé dece a ležel jsem na pohodlném polštáři. KURVA KDE TO JSEM ?! Jak jsem se sem dostal ?! Rychle jsem se zvedl , ale díky prudkému pohybu jsem se zase rozkašlal. Byl to tak silný kašel , až mi do očí vyhrkly slzy. Násilně jsem zavřel oči a snažil se uklidnit svůj dech a kašel.
" Dobrý Laxusi ?" Natsu se u mě zjevil a začal mě hladit po zádech. Chvíli trvalo než jsem se uklidnil , ale pak to konečně přestalo. Bože .. myslel jsem , že už nikdy nepřestanu kašlat a že zemřu.
" Kde to jsem ?" Skoro jsem nebyl slyšet. Můj hlas byl tak oslabený kašlem , že to bylo jen chraptění hodně vzdálené hlasu.
" Jsi u mě v pokoji." Rozumněl mi. Položil mě zpátky do postele. Pod hlavu mi dal více polštářů , abych měl hlavu výš a nepřepadl mě znovu kašel.
" Proč jsem tady ?"
" Není to jasný ty pitomče ? Umřel by jsi , kdyby jsi zůstal v tý díře , kde jsi byl. Zápal plic musíš dobřet vyléčit , jinak se ti vrátí a v té vlhké díře , kde jsi byl tam by jsi na to umřel , ani by jsi nestačil to vyléčit." Podal mi čaj. Přiložil mi ho k rtům. Zlehka jsem si lokl. Byl hrozně horký. Trošku jsem si popálil jazyka pusu , ale bylo mi to jedno , ten čaj mi udělal dobře , aspoň jsem se necítil jako hadrový paňák. Bože mně je blbě. Natsu se na mě koukal těma velkýma , zelenýma a krássnýma očima. Byl to starostlivý pohled , jak dlouho jsem někoho takhle viděl? Kdo by měl takhle o mě starost , jako on o mě ? Nevím jestli je to horečkou , ale Natsu je moc hodný a krásný chlapec. Nahnul jsem se , tak jako by mě něco bolelo. Sehnul se ke mně a já jsem toho využil. Chytl jsem ho za týl a přitáhl si ho k polibku. Vyvalil oči a rychle se odtáhl.
" Co , co to děláš ?!" Zakřičel z plna hrdla na mě. Zběsile si začal utírat pusu.
" Líbám tě , ty pitomče." Pronesl jsem. Opravdu je tak blbej nebo si na to hraje?
" Ale proč ?" Ne .. Je blbej. Extra blbej. Zakroutil jsem očima a radši šel spát. Chvíli jsem cítil jeho pohled na sobě , ale potom jsem upadl do spánku.
****************************************************************************************************************************************
Už je to skoro týden a já jsem skoro zdravej. Jen sem tam zakašlu , ale to je celé. Celou dobu , co jsem tady se o mě Natsu stará , ale jakmile se nahnu , nebo se ho jen doktnu hned vyskočí s tím , že musí něco udělat. Stručně řečeno se mi vyhýbá, protože mu asi vadil ten polibek. I když si říkám , že je to jen pitomec , tak pořád mě k němu něco přitahuje. Natsu to musí cítit, ale místo toho se mi vyhýbá. Dneska moje trpělivost dosáhla svého limitu.... Natsu jako každý den ke mně přišel s tácem jídla. Zrovna ho pokládal na stůl , když jsem ho chytl za zápěstí. Cukl jsem k sobě a rázem byl pode mnou. Chvíli jen kulil svoje zelená očka. Pak se vzpamatoval a začal sebou cukat.
" Pusť mě !!" Křičel a házel sebou. Nebyl moc silný , takže mi nedělalo problém ho udržet. Chvíli jsem počkal , až sebou přestane tolik házet a když se uklidnil , tak jsem ho znova políbil. Vykřikl a já jsem toho využil. Jazykem jsem začal prozkoumávat jeho ústa. Znova se začal cukat , ale bylo to jiné. Po chvíli se mu to začalo líbit a aniž by si to uvědomil přestal kláct odpor.
" Hodný kluk." Zašeptal jsem. Znovu jsem ho začal líbat a on mi na oplátku zapletl jeho prsty do mých vlasů a přitáhl si mě pro hlubší polibek. To jsem opravdu nečekal , ale líbilo se mi to. Dlouho jsem nečekal a strhl z něj jeho oblečení. Zrudnul a začal si krýt svoje mužství rukama.
" Nestyď se." Zavrněl jsem a jemně odtáhl jeho ruce. Pak jsem se slíkl taky. Já rozhodně necítil stud. Byl jsem takový už od narození , to Natsu byl stydlivka , ale nevadilo mi to , bylo to roztomilé. Začal jsem ho znova líbat a svým prstem jsem jemně zatlačil na jeho vstup. Trošku se lehl , ale potom se uklidnil a já mohl pokračovat. Začal jsem ho připravovat na můj vpád.
" Laxusi.. Už můžeš. " Zakňučel už nedočkavý. Usmál jsem se a zapojil se znova už za dnešek do našeho polibku. Přitom jsem si dal jeho nohy na moje ramena , tak aby jeho prdelka byla ve stejné výši , jako můj penis. Pomalu jsem do něj začal pronikat. Natsu mezi polibky sténal. Pomalu jsem se začal v něm pohybovat. Pochvíli jsem přerušil i náš polibek , abych si vychutnal svoje jméno , které sténal , když jsem do něj přirážel , ale ten malý prevít si překryl ústa rukou a tlumil tím svoje steny.
" Chci tě slyšet." Řekl jsem a snažil se dát pryč jeho ruku.
" To-to je , ale trapný." Pronesl.
" Není.." Zašeptal jsem. Dal svojí ruku pryč a já si mohl vychutnat jeho steny.
" Laxusi .. " Zasténal a s tím i vyvrcholil. Mně taky dlouho netrvalo se udělat a tak jsem zaplnil jeho nitro.
************************************************************************************
Leželi jsme společně v posteli. Natsu měl položenou hlavu na mém hrudníku.
" Natsu.."
" Hmm ?" Ozvalo se ospale.
" Uteč se mnou .. "
" HE ?! " Zvedl svojí hlavu a podíval se na mě.
" Co jsi to říkal ?"
" Aby jsi se mnou utekl." Chtěl něco říct , ale přerušil jsem ho. Oblíkl jsem se a dostal se ke dveřím. Ruku položil na kliku a druhou jsem natáhl k němu. " Jdeš ?" Zeptal jsem se. Ale on tam seděl a koukal na oblečení , které měl vedle sebe. Mělo mi to být jásné. Takovýdle šlechtic se mnou nepůjde. Je to rozmazlenec nebo pitomec ? To opravdu nepoznám. Otevřel jsem dveře a vytratil se z pevnosti. Šlo to celkem hladce , ale když už jsem byl skoro u plotu , tak mě někdo chytil za rameno. Vyjekl jsem a podíval se za mě. Někdo mě viděl ! Chytli mě.
" Jdu s tebou." Ozvalo se ze tmy. Poznal jsem ho .. Byl to Natsu. Tak je to pitomec. Chytl jsem ho za ruku a rozeběhli jsme se ven. Do světa ,který čekal na nás až ho prozkoumáme.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | 24. srpna 2015 v 22:03 | Reagovat

Chjo...to se dělá, psát tak skvělý povídky?! To se přece nedělá! Kvůli tobě jsem dostala chuť podívat se na FT...už tak mám rozkoukaných dost věcí a ještě víc na koukání čeká :DD nehleďe na to, že můj noťas se pomalu, ale jistě chystá do notbučího nebíčka :D další videa ho zabijou! Vrahu! :D a né no už jsem se uklidnila :D jako vždycky se musím tlemit jako absolutní dement :D Jak mě ta tvoje tvorba chyběla...a to to byl jenom týden. Já jsem opravdu beznadějně závislá! :D Takže další bude DeidarolikvidačníUchihácká povídka? *výraz absolutní úchylnosti* No nic chtěla jsem napsat delší slohovku, ale zas mě vyhazují ven se psem, tak jdu no.

pápá...Tvůj dotěrný stín ;)

2 Elly - chan Elly - chan | 25. srpna 2015 v 8:17 | Reagovat

[1]: Když čtu každý tvůj románek pro mě , tak se culím jako idiot xDD Nevím proč xDD UchihoDeidarovskázneužívačská povídka bude za dlouho :/// Teď dodělám jednu povídku na přání a pak bude ještě povídka na diabolik lovers a bonus k Atsushimu a Murochinovi xDD Ale neboj, dočkáš se xDD

3 X <3 X X <3 X | 25. srpna 2015 v 9:35 | Reagovat

[2]: :D aspoň nejsem jediná, kdo se culí XD áá vidavida upírci! ^_^ Na koho píšeš na přání? Myslela jsem že to "vyvěštím" z tvojí galerie...ale nic no :DD Bonus, jóó? Že oni budou mít tu svatbu? Ty mi to určitě neřekneš... :D já tě znám!

4 Elly - chan Elly - chan | 25. srpna 2015 v 12:19 | Reagovat

[3]: Píšu pro kamaráda jedno yuri xDD Bonus bude bonusový !! xDDD Nebude tam svatba ! xDD Ta už v  bonusu bude za nima xD Tohle bude život po svatbě xD Uvidíš , uvidíš xD

5 X <3 X X <3 X | 25. srpna 2015 v 13:01 | Reagovat

[4]: Jejujíš :D já cvoknu (zase...) jsem na ten bonusový bonus zvědavá XD ne že mě necháš čekat dlouho...ten dementní výraz z té tváře musí pryč! :DD

6 Elly - chan Elly - chan | 26. srpna 2015 v 13:26 | Reagovat

[5]:xDD To doufám , protože ten dementní výraz mám i já xDD

7 Kameko Kameko | E-mail | 28. března 2016 v 23:22 | Reagovat

Keď preferuješ Gray x Natsu napíš poviedku. Inak, toto je najlepšia poviedka ne tento pár akú som čítala. XD :D

8 Elly - chan Elly - chan | 30. března 2016 v 15:13 | Reagovat

[7]: Arigato <3 Pokud chceš , tak ti ji klidně napíšu :)

9 Kameko Kameko | E-mail | 30. března 2016 v 15:40 | Reagovat

[8]: Anoooo. Som momentálne v depresií lebo je to môj obľúbený yaoi pár a už som na nich čítala všetky poviedky asi 10-krát. :D Budem veľmi rada ak napíšeš. :3

10 Elly - chan Elly - chan | 30. března 2016 v 18:17 | Reagovat

[9]: Jup xD Dodělám jednu rozdělanou povídku a vrhnu se na tvojí ! :) Snad budeš spokojená ! :3

11 Kameko Kameko | E-mail | 30. března 2016 v 20:14 | Reagovat

[10]: 100% áno. Naozaj krásne píšeš. :3 :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama